Atomová energie přinejmenším až do roku 2036

Podle roku jejich výstavby mají německé AKW (atomové elektrárny) v budoucnosti nárok na osm nebo čtrnáct let dalšího provozu. Tím by se dostal poslední reaktor ze sítě nejdříve v polovině třicátých let.

BERLÍN apn/dpa/taz |

Po dlouhých měsících potyček se CDU (Křesťanští demokraté) a FDP (Svobodní demokraté) dohodli na prodloužení doby provozu německých atomových elektráren. AKW zůstanou v průměru o dvanáct let déle v síti. Starší atomové reaktory mají běžet o osm let déle, mladší pak o čtrnáct let. To oznámili ministr životního prostředí Norbert Röttgen (CDU) a ministr hospodářství Rainer Brüderle (FDP) v noci na pondělí po téměř dvanáctihodinových poradách v Berlínském kancléřském úřadě.

Pro odstupňované řešení chce vláda nyní rozdělit sedmnáct atomových reaktorů do dvou skupin, a sice podle roku jejich výstavby. Na oplátku k prodloužení jejich životnosti musí velké energetické koncerny podle plánu platit od roku 2011 daně z palivového článku ve výši 2,3 miliardy eur ročně – ale jen na omezenou dobu několika let. Doplňkově bude splatný nový „zvláštní příspěvek“ na podporu obnovitelných energií, k němuž se mají atomové koncerny smluvně zavázat.

Prodloužením provozu o nejméně osm let se starším atomovým elektrárnám dostalo dalšího poshovění o dvě legislativní periody. Dostatek času na to, aby se provoz dal ještě jednou prodloužit. Podle starého zákona o vystoupení z atomové energie by byly elektrárna Biblis A, Neckarwestheim 1 vypnuty již v tomto roce, Biblis B a Isar 1 pak v roce příštím.

Brüderle mluvil o „velkém vítězství", Rötten pak o úspěchu pro koalici. Kancléřka Angela Merkel se chce vyjádřit v pondělí dopoledne, tedy dnes. Šéfka CDU vnesla osobně do jednání návrh prodloužení provozu o deset až patnáct let – nad lhůtu do 2022, která platí v současné době.

Několik stovek odpůrců atomové energie provází obří poradu v kancléřském úřadě hlučnými protesty. SPD (Sociální demokraté), Grüne (Zelení) a Linke (Levice) kritizují, že černo-žlutá koalice provozuje lobbyismus ve prospěch energetických koncernů jen za účelem zajištění jejich zisků.

Kritika opozice

Šéf SPD Sigmar Gabriel označil základní vládní dohodu o odstupňovaném prodloužení provozu „černým dnem pro energetickou politiku“. CDU a FDP se podvolily tlaku energetických koncernů, aby tyto mohly denně shrábnout miliony dodatečných zisků, kritizoval Gabriel v televizi ARD.

Jestliže ale nebudou staré a odepsané atomové elektrárny vypnuty, pak do té doby blokují rozvodné elektrické sítě pro obnovitelné energie. Dále podpořil plán SPD nechat soudem přezkoumat, zdali by o prodloužení provozu neměly spolurozhodovat spolkové země v Bundesratu (Spolkové radě). Zodpovídají přeci za bezpečnost. V zemské komoře už vládní koalice nemá většinu a proto chce o prodloužení provozu rozhodovat sama.

Místopředsedkyně frakce Zelených Bärbel Höhn oznámila, že se její strana zasadí o to, aby bylo toto rozhodnutí zvráceno. "Spolková vláda dnes postavila vlastní politickou soudržnost na bezpečnost obyvatelstva a blaho budoucích generací ", vyčetla CDU a FDP. Šéfka strany Die Linke Gesine Lötzsch shledala: "Atomová lobby se prosadila v zásadních otázkách. Spolková vláda pod kancléřkou Merkel ukázala, že ji lze vydírat." Atomové koncerny budou smět odepsanými atomovými reaktory produkovat lacině proud, prodávat ho draze a zisky z velké části shrábnout. Rychlý výstup z atomové energie se opět dostane na denní program, jakmile vznikne jiná vládní většina, slíbila.

Výstup z atomové energie dohodla rudo-zelená spolková vláda s producenty energie v roce 2000 a zakotvila to zákonem v roce 2002. Zákon o výstupu ustanovuje pro každý z tehdy ještě 19 produkujících jaderných reaktorů a stejně tak pro reaktor Mülheim-Kärlich (který byl vypnut již v roce 1988) určité množství proudu, jež smí být vyráběna do doby, než povolení k provozu skončí. Z toho vyplynuly průměrné doby provozu 32 let. Množství vyrobené energie je možné převést ze starých na nové reaktory. Kromě toho produkce energie kolísá, je závislá na době údržby a technickém dovybavení. Podle propočtů Greenpeace by se dostal podle rudo-zeleného zákona o výstupu a podle dnešního stavu produkce energie poslední atomovou elektrárnu v roce 2022 ze sítě. Byl by to reaktor Neckarwestheim 2.

Stade a Obrigheim vypnuty

Jaderné reaktory ve Stade a Obrigheimu byly podle atomového konsensu vypnuty podle plánu v roce 2003 a 2005. Tím je v sítě už jenom 17 atomových reaktorů v pěti spolkových zemích.

Spolkový svaz pro Obnovitelné energie (BEE) reagoval rozhořčeně na prodloužení limitů. Jednatel Björn Klusmann řekl vůči Frankfurter Rundschau, že toto rozhodnutí znesnadňuje další výstavbu obnovitelných energií. Bude tak zabráněno na celá desetiletí férové soutěži a zacementovány monopolní struktury.