Výzva občanských iniciativ vládě České republiky

Pozastavte účinnost zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi

3. 10. 2013

čas čtení 3 minuty

Vážený pane premiére, vážení členové vlády ČR,

více než dva roky jsme aktivně vystupovali proti znění zákona o tzv. církevních restitucích, upozorňovali jsme na jeho chybná východiska, kritizovali jeho nedopracovanost a varovali před důsledky jeho účinnosti. Naše snaha, ač podporovaná většinou obyvatel ČR, však byla minulou vládou a jejími koaličními poslanci ignorována. Obsahově i způsobem přijetí je zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi č. 408/2012 Sb. nemravný.

Britská konzervativní vláda zasáhne proti poskytovatelům krátkodobých půjček

3. 10. 2013

čas čtení 1 minuta

Britský vládní úřad Financial Conduct Authority (Úřad pro finanční chování) převezme od dubna "2014 regulaci spotřebitelského trhu půjček a úvěrů, protože z vládního výzkumu vyplynulo, že poskytovatelé půjček nedodržují svůj dobrovolný etický kód. V důsledku se ocitají britští dlužníci pod tlakem brát si další půjčky a stávají se obětí nepřehledných situací, kdy se poskytovatelé půjček pokoušejí z dlužníků dostat dlužné peníze.

Klaus už se dočista zbláznil

3. 10. 2013 / Veronika Sušová-Salminen

čas čtení 1 minuta

Václav Klaus se asi už dočista zbláznil. Navrhuje vystoupení z EU, protože ta může za všechno "to špatné" v České republice. Asi i za tu koncentrovanou blbost především v nejvyšších sférách politiky (těm pár chytrým lidem se omlouvám za to, že je házím do jednoho pytle). Ale problém je zase někde venku, ne v nás ("to Vídeň, to Němci, to Moskva, to Brusel")... napsala paní Sušová-Salminen v glose na Facebooku, kterou citujeme.

Tak prý regulace za všechno můžou. Podle pana Klause žijeme tady ve Finsku v totalitní diktatuře, protože tady je regulováno téměř všechno. Říká se tomu právní stát. Něco co pan Klaus za 20 let svojí politické kariéry v ČR nedokázal vybudovat.

Je čas předložit důkazy o syrském útoku chemickými zbraněmi

3. 10. 2013

čas čtení 4 minuty

Pozornost světa se přenesla na zničení syrských chemických zbraní, ale důkazy o útoku z 21. srpna u Damašku zůstávají skryty a v pochybnostech; což vyvolává žádost skupiny bývalých amerických zpravodajských profesionálů, aby Moskva a Washington předložily, co mají v ruce.

Memorandum pro: Státního tajemníka (ministra zahraničí) Johna Kerryho a ministra zahraničí Sergeje Lavrova
Od: Zpravodajští profesionálové-veteráni za soudnost

Tleskáme vašim krokům k mírovému řešení krize v Sýrii, které povede ke zničení všech zásob chemických zbraní ve vlastnictví syrské vlády. Současně jsme silně přesvědčeni, že svět má právo znát pravdu o chemickém útoku nedaleko Damašku. Zaznamenali jsme, že obě strany trvají na tom, že mají v držení pádné důkazy ohledně skutečných pachatelů tohoto zločinu.

Státní tajemníku Johne Kerry a a ruský ministře zahraničí Sergeji Lavrove. Vyzýváme tedy Rusko a Spojené státy, aby uvolnily veškeré zpravodajské a potvrzující informace vztahující se k chemickému útoku z 21. srpna, tak aby mezinárodní společenství mohlo posoudit, co je skutečně známo a co nikoliv.

NSA přiznala, že testovala sledování pomocí zjištění polohy mobilního telefonu

3. 10. 2013

čas čtení 1 minuta

Vysocí představitelé amerických zravodajských služeb odhalili v Kongresu další podrobnosti ohledně špehování ve snaze bránit se obvinění, že služba NSA v masovém měřítku porušovala soukromí běžných Američanů. Avšak poslední odhalení, že se NSA snažila sledovat polohu mobilních telefonů, spíše přidalo zákonodárcům další obavy.

Země bez vize. Kultura konfliktu na planetě Česko 2013

2. 10. 2013 / Veronika Sušová-Salminen

čas čtení 13 minut

Představa, že budu měnit celou společnost k obrazu svému jen na základě volební většiny je značně zvláštní představa o demokratické politice. Přímo z ní vane "vůně" starých časů politického monopolu KSČ vůči kterému se řada českých politiků tak ráda vymezuje a varuje před jejím "návratem". Pohrdání opozicí je hluboce nedemokratický projev vylučování. Je, myslím, objektivní skutečností, že v posledních 7 letech se hlavním tvůrcem této politiky konfliktu v radikálně zbytněné podobě stala česká pravice, zatímco levicově se definující strany (či opozice), stejně jako česká veřejnost jí sekundovaly a nenašly na ní z různých důvodů účinnou obranu.

Má dnes Česká republika nějaký národní cíl nebo strategickou vizi, za kterou by chtěla jít, na kterou by se orientovala a která by svým obsahem byla projevem shody a dohody, nikoliv kontroverze a konfliktu? Na čem se vlastně česká společnost a především její politici dnes shodují? Dává vůbec česká politika nějaký smysl?

USA odepřely vstup německému kritikovi špionážních programů

2. 10. 2013

čas čtení 1 minuta

Německému spisovateli Iliju Trojanowovi byl bez zjevného důvodu odepřen vstup na území Spojených států. Jeho spolupracovníci a kolegové poukazují na možnou spojitost mezi touto událostí a Trojanowovou kritikou špionážních programů americké zpravodajské služby NSA.

Otevřený dopis ministru vnitra

Jak Česká pošta plýtvá penězi uzavíráním nevýhodných zakázek

1. 10. 2013

čas čtení 6 minut


Vážený pan Martin Pecina
Ministerstvo vnitra ČR
Náměstí Hrdinů 1634/3
140 21 Praha 4

Vážený pane ministře,

Jako občan a starosta obce Vír jsem znepokojen informacemi o plánovaném zavírání poštovních služeben v malých obcích. Pošta na vesnici patří mezi instituce, bez nichž je, především v chudých oblastech, rozvoj oblasti jen těžko představitelný.

Kongres neschválil zákon o zemědělských dotacích:

USA chybí peníze na potravinové poukázky pro nejchudší

2. 10. 2013

čas čtení 1 minuta

Ve stínu konfliktu o financování federálních úřadů USA vypršela v úterý podruhé platnost zákona o zemědělských dotacích. Strany se dosud nedohodly na financování programu potravinové pomoci pro nejchudší.

Analytici tvrdí, že Kongres se spíše dohodne na prodloužení platnosti zákona o rok či o dva, podobně jako vloni, než aby se shodl na novém. Jenže podle ministra zemědělství Toma Vilsacka se s tím ještě ani nezačalo. Stávající program potravinových poukázek je v deficitu.

O českém volebním systému

2. 10. 2013 / Petr Wagner

čas čtení 3 minuty

Čekají nás předčasné volby a diskuse o tom koho volit či nevolit je v plném proudu. Po několika debatách u piva či vínka mne poněkud zarazilo, jak málo lidí vlastně zná náš parlamentní volební systém. Tedy, popravdě jsem nepadl ani na jednoho člověka, který by ho znal...

Sliby se slibuji, politici (původně "blázni") se radují!

3. 10. 2013 / Jiří Baťa

čas čtení 7 minut

V souvislosti s nadcházejícími předčasnými volbami se řada lidí, včetně bývalých politiků, vyjadřuje, jak by, co by a snaží se radit voličům , koho volit a co je prý pro ně nejsprávnější a nejvýhodnější.

Nemusím snad zdůrazňovat, že v takovém případě nezapomínají ani na svou "maličkost", protože pokud radí, tak jsou to především oni, kteří vědí, jak a na čem zase vydělat. Kromě toho vedou populistické řeči, sliby, předkládají plány a programy a nemálo toho, pomlouvají ty druhé či ostatní, že to nikam nedotáhnou, že jejich činnost ničemu nepomůže, zkrátka jen se vytahují.

Dva dny v Národní galerii

3. 10. 2013 / Michal Giboda

čas čtení 10 minut

Den první (24. 9. 2013) je spjat s výstavou "Jan Křížek (1919-1985) a umělecká Paříž 50. let" a s následnou debatou ve Valdštejnské jízdárně (25. 9. 2013) o vztahu Jana Křížka a Václava Boštíka s Jiřím Šetlíkem a Jaromírem Zeminou, znalci díla obou umělců. Mezi hosty v publiku byl i Martin Řezníček, režisér filmu o Janu Křížkovi. Jak píše Jaromír Zemina, "Václav Boštík a Jan Křížek se ve čtyřicátých letech stýkali takřka denně a při nekončících debatách si ujasňovali názory na umění a na směr své budoucí umělecké cesty. K čemu dospívali teoreticky, si pak hned prakticky ověřovali věcmi, jež patří k tomu nejzajímavějšímu a nejdéle do budoucnosti ukazujícímu, co v českém výtvarnictví toho času vzniklo. Bylo to pro ně období asi tak významné jako pro Picassa a Braqua oněch několik let před 1. světovou válkou, kdy v podivuhodné souběžnosti tvořili kubismus. Při svém hledání nacházeli hlavní směrník v minulosti, především v umění starověku a středověku (tomu, co sami dělali, říkali románština), protože bylo schopno vytvořit jednotný obecně platný sloh, tolik scházející moderní době."

Využít ve prospěch občanů všech možností, které Ústava ČR dává

3. 10. 2013 / Josef Mrázek

čas čtení 3 minuty

Nespokojenost s tím, jak byl stát až dosud řízen, přivolala pozornost také k Ústavě ČR, kde je několik článků, které by se daly upravit, aby občanům lépe sloužily. K tomu by se mělo přikročit s rozvahou, jistě se objeví snaha zneužít pohybu Ústavy k porušení toho, co občany chrání. Do voleb se ovšem Ústava určitě nezmění a proto se podívejme, zda se alespoň její platné znění řádně používá ku prospěchu občanů.

Perly České televize: Hlavní zprávy, nebo předvolební podpora pravice?

2. 10. 2013 / Josef Švéda

čas čtení < 1 minuta

"Plošné zvýšení DPH na potraviny, na léky i na další zboží a služby zatím spolu s lepším čerpáním evropských fondů zachraňuje dobré hospodaření státu."

Petr Vašek, Události ČT 1. 10. 2013

Plošné zvýšení DPH je politické opatření. Zavedla ho minulá pravicová vláda. Levice byla proti. Jestliže redaktor ČT říká na samém úvodu reportáže v Událostech, že toto opatření (spolu s jiným) "zachraňuje hospodaření státu", jedná se o faktický výrok, anebo o výrok politický? A pokud jde o výrok politický, měl by mít místo v hlavní zpravodajské relaci České televize? ptá se Josef Švéda.

Pro vědce v demokracii je nesouhlas, disent, věcí rozumu

2. 10. 2013 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

"Svět, v němž vědci mluví pouze ústy těžařů a kde je disent považován za antitezi rozumu, je světem okleštěným o významné demokratické volby," píše George Monbiot ve svém ironickém komentáři adresovaném britské vládě a její snaze omezovat diskusi o vědeckých faktech podle zájmů průmyslové lobby. Autor začíná svůj text neuvěřitelným citátem Iana Boyda, vrchního poradce britského ministerstva životního prostředí, který požaduje, aby vědci byli hlasem rozumu, nikoliv nesouhlasu. Podle Boyda je totiž povinností vědce, aby byl na veřejnosti "spíše hlasem rozumu než hlasem nesouhlasu". Jak autor poukazuje, Boyd jde ve svých "lysenkovských" úvahách za hranu toho, co je slučitelné s představou demokracie. Vědci by se podle něj "měli zdržet hodnocení vládní politiky jako dobré či špatné" a pokud mají potřebu se vyjádřit, měli by tak činit prostřednictvím oficiálních poradců, jako je on. Přitom sám Boyd je obviňován z falzifikace dat o šíření tuberkulózy mezi dobytčími stády, aby vyhověl zájmům svého vládního chlebodárce.

Rakovina české společnosti

1. 10. 2013 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

V posledních několika dnech jsem se zájmem sledoval vyjádření nového šéfa pražského Dopravního podniku (např. v  Otázkách V. Moravce) o tom, jak chce zlepšit jeho hospodaření. O pražském Dopravním podniku se veřejně mluví jako o dojné krávě, který -- slovy V. Lásky, který měl za ředitele Liche připravoval audit podniku, který vyústil v trestní oznámení -- "ovládala zločinecká struktura", aby vyváděla veřejné peníze do soukromých rukou.

Případ je tak drsný, že vedl nejen ke vzpouře ODS a TOP09 proti vlastnímu primátorovi Svobodovi, který Liche a Lásku instaloval, ale i k trestnímu stíhání skoro celého pražského zastupitelstva. Je jasné, že pro ozdravení nefungujícího podniku je zapotřebí v prvé řadě udělat pořádný audit minulosti a zarazit rozsáhlou zlodějinu. Současný ředitel ale místo toho mluví o zastavení růstu platů a omezování slev pro děti a důchodce. Tohle je dokonalá ukázka rakoviny, která rozežírá českou společnost: peníze se odvedou někam na soukromé účty a řekne se, že nemáme na to, abychom udržovali veřejný zájem, zaplatí to chudí, rodiny s dětmi a důchodci. Někdo jiný pak bude řešit otázku, jaké hodinky si má vzít večer na ples, jestli ty za půl milionu nebo ty za dva.

Stejně je to s OKD. Díky tvrdé práci horníků někdo vydělá obrovské peníze a místo toho, aby se o ně s horníky podělil, když přijdou zlé časy, tak si je prostě vezme a převede je někam do ciziny, přičemž horníky s jejich rodinami vyhodí na dlažbu. Jiným příkladem může být chování České pošty, jak ho líčí pan starosta Stalmach v dnešních Britských listech.

JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ:

Odpovědnost nezodpovědných

2. 10. 2013 / Marek Řezanka

čas čtení 6 minut

Často slýcháme argument, že všichni se mají postarat sami o sebe. Jakkoli je toto klišé v mnoha případech neproveditelné (jak se například má o sebe postarat ten, kdo nikde nemůže najít práci, třebaže by pracovat chtěl?), je přímo tragické, když politika státu zabraňuje těm, kdo by se o sebe postarat chtěli, aby tak mohli činit. Přesně toto se za vlády kabinetu P. Nečase dělo -- a postihlo to nejvíce potřebné spoluobčany. Ty, kteří jsou nějakým způsobem handicapovaní. Neprosí se o milodary. Chtějí být lidmi soběstačnými, kteří jsou pro společnost přínosem. To by se ale nesměly rušit chráněné dílny -- a to by nesměla politika státu trestat ty, kteří chtějí pracovat.

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI ZAHRANIČNÍ POLITIKY

Tradičně hájená demokracie

2. 10. 2013 / Marek Řezanka

čas čtení 8 minut

Zahraniční politika státu by měla plnit více než jen reprezentativní roli. Měla by mít nějaký dlouhodobý cíl, aby bylo zřejmé, na čem si zakládá a kam směřuje. Argument, že jsme malou zemí, kterou stejně nebude nikdy slyšet, neobstojí. Záleží právě na formulaci těch cílů a diplomatické obratnosti při jejich naplňování. Žijeme přitom v době, která nabízí poměrně hodně témat, jimiž je možno se zabývat.

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, Sociální zabezpečení: Odpovědnost nezodpovědných

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

Armáda, nebo žoldnéři?

2. 10. 2013 / Štěpán Steiger

čas čtení 3 minuty

"Po Afghánistánu čekají české vojáky Afrika nebo Golany", hlásá titulek v Právu. A článek pokračuje: "Česká armáda řeší, co bude dělat po afghánské misi, odkud své síly postupně stahuje. Nasazení českých vojáků v zahraničí se ukázalo jako nejlepší výcvik a ministerstvo obrany hledá uplatnění pro stovky vojáků v nových operacích pod hlavičkou OSN a Evropské unie.". (Zdůraznění je moje.)

Není to poprvé, co se musím ptát -- vlastně je to otázka trvalá: k čemu opravdu máme ještě armádu? Nevidím totiž pražádný důvod, proč by čeští vojáci měli nacházet (jenom) "uplatnění pod hlavičkou OSN a EU". V takovém případě by stačil výcvik početně velmi malou skupinou instruktorů -- navíc podle módního schématu PP, tj. za účasti soukromého kapitálu -- a tzv. vojáci by odcházeli do "nových operací" kdekoliv ve světě. Byť i pod hlavičkou České republiky. Protože pak bychom nemuseli předstírat, že v Mali (nebo na Golanech či kdekoli jinde) bojují za bezpečnost své vlasti najatí uniformovaní -- vojáci?

Pan ministr

2. 10. 2013

čas čtení 3 minuty

A napsal bych i dvakrát, třikrát podtrženo, poněvadž vytrvalý tah na branku, který předvádí ministr dopravy Žák za ozdravení jemu svěřeného rezortu zaslouží jednoduše obdiv. Průšvihy na Ředitelství silnic a dálnic i na Drážním úřadu v souvislosti s proplácením podivných faktur jsou dlouhodobě známy a dlouhodobě také mimo zájem žurnalistické obce. (Moc práce..?) Situaci na Ředitelství vodních cest neznám, ale -- proč by to tam mělo být jinak? Takže v tomto směru Zdeňku Žákoví jednoduše věřím. Takže aspoň trošku podrobněji k těm železnicím, píše čtenář Stanislav Otava.

Pravice a levice

1. 10. 2013 / Věra Říhová

čas čtení 8 minut

Paní Alice Valkarová se podivuje slovům paní Sylvy Šporkové: "A ač se to levicovému intelektuálovi může zdát podivné (ve své povýšenosti dokonce tvrdí, že hloupé), jsou lidé, kteří prostě vyznávají pravicové hodnoty bez ohledu na to, kolik korun mají měsíčně na své živobytí. A tyto hodnoty nezradí, ač by to pro ně mohlo být "hmotně" výhodné. (Abych se vyhnula nedorozumění -- pravicovými hodnotami nemyslím to, co tu v minulých letech předváděly ODS a TOP....."

Čtyřikrát, a vždycky jinak: O zrození včel

2. 10. 2013 / Miroslav Vejlupek

čas čtení 5 minut

Nelze si jí nepovšimnout: totiž souvislosti: vývojových procesů uvnitř society a umělecké sebereflexe society. Nám dnes půjde o slovesný folklor. Obsahová a formální "adaptivita" legend, bájí, pověstí, bajek a pohádek v čase, podmíněná úrovní generačního vědomí a individuální imaginací i kreativitou (pře)vypravěčů, je zřejmá i na chodském venkově.

Zde se vždycky těšila až impersonální přízni -- včela.

Kde se ale vzala?

Na milost a nemilost

1. 10. 2013 / Bruno Solařík

čas čtení 10 minut

V článku na Alarmu Ádvojky napsal Ondřej Slačálek s ironií:

"Chtít po spisovatelích, aby se dívali kolem sebe, to je přece bolševismus! [...] Kdo by si dovolil [...] požadovat po spiritualistickém básníkovi, aby se sem tam podíval z oken svého bytu?"

Dodal bych bez ironie, že nakročení k totalitarismu v kultuře spočívá nejen v tom, chtít a požadovat po básníkovi, aby se díval kolem sebe nebo z okna, nýbrž v tom, chtít a požadovat po básníkovi a poezii vůbec cokoli.

Mé mladé přítelkyni VII

1. 10. 2013 / Jiří Jírovec

čas čtení 21 minut

Přítelkyně moje, předcházející dopis se převážně týkal Pražského jara. Pak přišla normalizace, jejímž počátkem byla výměna Dubčeka Husákem v dubnu 1969. Teprve o další rok později přišlo období čistek v komunistické straně. A až po nich došlo na nestraníky. V rámci pracovního hodnocení byla zorganizována celonárodní podpisová akce, při níž měl zbytek populace vyjádřit podpisem souhlas s "přátelskou pomocí". Svým způsobem to byla obdoba Anticharty. Jen se nikdo nemohl později vymlouvat, že nevěděl, co podepsal.

Nemám radost z toho, že ideologičtí novináři v IHned psali tak dlouho a usilovně ve prospěch mocných, až se tím připravili o zaměstnání

1. 10. 2013 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

Boris Cvek i Petr Nachtmann mají samozřejmě stoprocentní pravdu, když poukazují na to, že si pravicoví novináři v Hospodářských novinách svou pitomostí sami zavinili svůj vyhazov. Namísto toho, aby hájili základní principy demokracie a vytvářeli záruky na ochranu bezbranných lidí vůči zvůli mocných, lezli z vlastní blbosti a iracionální ideologické zaslepenosti mocným do zadku, až s nimi mocní - proti kterým novináři nevybudovali pro řadové občany, jako jsou oni sami obranu - po zásluze zatočili.

Nutně to může vyvolat u nezúčastněných pozorovatelů do určité míry ironický úsměv, ale ve skutečnosti je to dost tragická událost. Když někdo někomu svévolně zničí existenci, ať je to v Česku nebo jinde, je to vždycky špatná zpráva.

Je to špatná zpráva, že novináři z Hospodářských novin natolik selhali, že nepůsobili jako hlídací psi demokracie, takže na svou indolentní praxi nakonec zařvali i sami. Nezničili tím totiž existenci pouze sobě, ale tím, že rezignovali na to, co je jejich zásadní úkol, totiž hájit slabé a bezbranné členy společnosti, podstatnou měrou poničili Českou republiku.

Novináři z Respektu i z Hospodářských novin jsou kromě své ideologické zabedněnosti i neuvěřitelnými pokrytci - se svým předstíráním, že o kontroverzních činech svého zaměstnavatele Bakaly nemusejí psát, a čtenáři jim prý i tak dál budou věřit.. :) Jindřich Šídlo, Erik Tabery i další měli samozřejmě z Bakalových tiskovin odejít už dávno, pokud mají kouska cti v těle.

Doufejme, že tragická situace - nemůžeme se posmívat vyhození desítek novinářů z Bakalových podniků - povede k aspoň určité míře prozření.

Že si lidé typu Jindřicha Šídla konečně uvědomí, že skutečnost je o hodně složitější, než jak ji za posledních pětadvacet let zkreslovali, že nestáli na straně dobra a světla, že si člověk musí udržet nezávislost a integritu za každou cenu a že stojí za to hájit základní lidská, demokratická a sociální práva, protože se může sakra stát, že je jednou - neočekávaně, a může to nastat pozoruhodně brzy - bude i dosud zaprodaný novinář potřebovat.

Pravicoví novináři jako hostinský Palivec

1. 10. 2013 / Petr Nachtmann

čas čtení 3 minuty

*Mainstreamová média v Česku dosud okupovali pravicoví novináři. Dozvídali jsme se od nich různá moudra: Kuponová privatizace je super, odbory jsou hrůza, zaměstnanci pražské MHD by neměli stávkovat. Jindy jsme se od nich informace nedozvěděli: Publicity se nedostalo divoké stávce v Nošovicích ani likvidaci mnoha etnických menšin v "osvobozeném" Kosovu.

K osudu českých novinářů

30. 9. 2013 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

Když tak sleduji současnou situaci v českých novinách, napadá mne tento příběh: žil byl v jedné malé zemi hlídací pes demokracie, který místo tvrdé práce na hájení veřejného zájmu rozptyloval pozornost lidu té země různými hloupostmi a povrchnostmi a který zároveň vyvolával ve všech pocit, že názorů a kauz je příliš mnoho na to, aby byla veřejnost opravdu rozhněvána a vyžadovala opravdovou nápravu poměrů.

Postupný ústup demokracie do rukou bohatých lidí, kteří zbohatli za podivných okolností právě díky tomu, že demokracie nefungovala a nefungovala stále více, nakonec dospěl tak daleko, že si tito lidé hlídacího psa koupili.

A hlídací pes byl zpočátku rád, že je v dobrých, bohatých rukou, které ho budou dobře krmit. Brzy však zjistil, že jeho funkce se stala zbytečnou a že jeho majitelé ho nejen nepotřebují, ale koupili si ho proto, aby ho nechali utratit.

A tak se hlídací pes demokracie stal sám obětí změn, před nimiž měl veřejnost chránit.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2013

15. 9. 2013

čas čtení 2 minuty

V srpnu 2013 přispělo finančně na Britské listy 242 osob bankovním příkazem celkovou částkou 69 619,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v červnu 2013 částkou 1144,60 Kč.

Zůstatek byl koncem srpna 2013 412 732,19 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

37421