2. 7. 2020
Vzhledem k tomu, že přicházejí četné zprávy o neurologických příznacích spojených s koronavirem, patoložka Mary Fawkesová očekávala, že nalezne v mozcích virus či záněty, nebo obojí. Avšak našla toho v nich minimálně. Co se týče srdce, mnoho lékařů varuje už mnoho měsíců, že po nákaze koronavirem dochází k myokarditidě, zánětu nebo ztvrdnutí stěn svalů srdce - avšak při pitvách se důsledky myokarditidy nenašly.
Jiným neočekávaným zjištěním je, že blokace přísunu kyslíku do mozku a vznik krevních sraženin začíná zřejmě hned na začátku nákazy. To by mohlo mít důležité dopady pro to, jak jsou lidé nakažení COVIDEM-19 léčeni doma, i když nikdy neskončí v nemocnici.
Nové modelování odhaduje, že 22 procent světového obyvatelstva - tedy 1,7 miliard lidí celosvětově, včetně 72 milionů v USA je zřejmě ohroženo vážným průběhem této nemoci. Podle časopisu Lancet Global Health budou asi 4 procenta těchto lidí vyžadovat hospitalizaci - proto je důležité, co zjistí pitvy.
Snad první výsledky pitvy provedené v USA byly zveřejněny 10. dubna. Šlo o čtyřiačtyřicetiletého pacienta v New Orleansu. Patolog otevřel řezem jeho plíce a zjistil, že jsou plné statisíců mikrosraženin. Totéž pak patologové objevili u množství dalších pacientů. To vyvolalo v mnoha nemocnicích pozdvižení a vedlo to k tomu, že pacientům nakaženým koronavirem se nyní běžně dávají léky proti srážení krve.
Nejnovější studie, vydaná v časopise eClinicalMedicine časopisu Lancet, zaznamenala nenormální sraženiny v srdci, v ledvinách, v játrech a v plicích. Autoři usoudili, že tyto sraženiny jsou zřejmě důvodem selhání tělesných orgánů těchto pacientů.
Patologové neobjevili v srdci klasické příznaky myokarditidy. Patoložka Rapkiewiczová z Newyorské univerzity nalezla v srdcích pacientů množství vzácných buněk zvaných megakarycyty. Ty produkují krevní destičky a normálně existují jen v morku kostí a v plicích.
Nejzvláštnější je dopad koronaviru na mozek. Pacienti svědčili o celé řadě neurologických chorob, včetně likvidace čichu a chuti, pozměněných duševních stavů, mrtvic, záchvatů - i deliria.
Bylo však zjištěno, že přestože byl koronavirus v mozku přítomen, nebylo ho příliš mnoho. Mozek byl však drasticky poškozen nedostatkem kyslíku. Isaac Solomon, neuropatolog z nemocnice v Bostonu, upozornil, že k poškození mozku deprivací kyslíku zřejmě dochází za dlouhou dobu. Proto je dr. Solomon znepokojen tím, jaký má koronavirus dopad na lidi, u nichž je průběh nemoci méně drastický. Trvá deprivace kyslíku v mozku i po vyléčení?
Lékaři také zjistili, že i v mozku je množství miniaturních krevních sraženin.
Zjištění, že se u pacientů objevují na neobvyklých místech buňky vyrábějící krevní destičky, mohou vést k novým léčebným metodám. Kromě léků proti srážlivosti krve by se měly pacientům asi podávat i léky proti krevním destičkám.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse