Putinova invaze: boj teprve začíná

28. 2. 2022

čas čtení 4 minuty
 
 
Nevyprovokovaná ruská válka na Ukrajině přináší utrpení civilistů i hluboké geopolitické důsledky
 

Invaze Vladimira Putina na Ukrajinu, největší pozemní ofenziva v Evropě od druhé světové války, rozpoutala ne jeden, ale hned dva konflikty. Prvním je vojenský konflikt o svobodu Ukrajiny. Druhým je širší geopolitický zápas. Ani jeden se nevyvíjí tak, jak ruský prezident doufal, když zahájil svůj hanebný a nevyprovokovaný útok. Oba jsou však teprve v počátcích.

 
Pomalý počáteční ruský postup a mimořádné scény, kdy umělci berou do rukou zbraně, bankéři připravují Molotovovy koktejly a neozbrojení lidé čelí tankům, svědčí o vášnivém odhodlání Ukrajinců. Početní převahu však nad nimi má bezcitný a brutální protivník, který už usmrtil děti a další civilisty  a vysílá na Ukrajinu další vojáky. Riziko rozšíření krvavé a brutální války za hranice Ukrajiny je reálné. V neděli, kdy prezident Volodymyr Zelinskij souhlasil se setkáním  s ruskou delegací a  k rozhovorům bez předběžných podmínek, uvedl Putin jaderné odstrašující síly své země do stavu nejvyšší pohotovosti - čímž zdůraznil svůj nezájem o deeskalaci, vyvolal obavy o svůj duševní stav a i o skutečnost, že jeho selhání může přinést další utrpení. Jaderný status Ruska vylučuje, aby západní země vyslaly vojáky na podporu Ukrajiny, která není členem NATO. To však Putinovi nebránilo v tom, aby světu jadernými zbraněmi nezačal vyhrožovat.


Jeho agrese zatím přinesla posílení přítomnosti NATO, které nenávidí, a zdá se, že Putin alianci aktivizuje, protože bývalé sovětské státy a další státy v regionu válku na Ukrajině sledují s obavami. Odvedla pozornost USA od Číny a více  Spojené státy svázala s Evropou a naopak. Německý kancléř Olaf Scholz to ve svém přelomovém nedělním projevu označil za "zlomový bod v dějinách našeho kontinentu". Německo nejenže nyní dodává zbraně na Ukrajinu, ale také slibuje masivní zvýšení výdajů na obranu na více než 2 % HDP. Souhlasilo s odříznutím přístupu některých ruských bank k platebnímu systému Swift, k čemuž se připojilo i Maďarsko; český prezident Miloš Zeman, kdysi hlasitě proputinovský, také provedl pozoruhodný obrat. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila paralyzovat aktiva ruské centrální banky - což by mohlo způsobit mnohem větší škody. Stejně jako rozsáhlé zákazy vývozu technologií, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy. To by to mohlo Rusům přinést utrpení za válku, kterou jim zahájil jejich prezident.

I kdyby se boje podařilo zvládnout, drsné ekonomické důsledky by se mohly brzy promítnout do politické nestability. Státy na Blízkém východě a v Africe se obávají prudkého růstu cen pšenice. Čína, přestože usiluje o dobré čínsko-ruské vztahy, se zdržela hlasování, místo aby vetovala rezoluci Rady bezpečnosti OSN odsuzující  válku Ruska na Ukrajině. Čína chce přetvořit, nikoliv zničit mezinárodní řád, ale vidí výhody v odvedení pozornosti USA od Číny.  Indie nehodlá ohrozit své dlouhodobé vztahy s Moskvou, zejména vzhledem k její blízkosti Pekingu i Islámábádu. Putin rovněž navázal vztahy s Tureckem, Brazílií a dalšími zeměmi.

Jeho skutečnou výhrou by bylo, kdyby vysoké ceny energií zasáhly USA i Evropu, poškodily tamější sociální a politickou soudržnost, odvedly pozornost tamějších vlád od toho, co dělá Rusko, a vytvořily další funkční období pro Donalda Trumpa - kdyby odklonily Spojené státy  od NATO a Evropy. Můžeme se stát  svědky širšího štěpení globalizované ekonomiky a rostoucí izolovanosti: již nyní pandemie a vzestup Číny nutí politiky na celém světě uvažovat o větší soběstačnosti a o snížení závislosti na dlouhých dodavatelských řetězcích.

Boje, které Putin rozpoutal, se rozvíjejí intenzivním tempem, ale pravděpodobně bude trvat roky, než se vyřeší. Jsou to zkoušky schopností i odhodlání. Ukrajina dnes trpí. Zítra by mohly být důsledky cítit po celém světě.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
7055

Diskuse

Obsah vydání | 2. 3. 2022