Vedoucí představitelé západní Evropy odmítli žádost Ukrajiny o urychlené členství v EU

10. 3. 2022

čas čtení 3 minuty

Emmanuel Macron říká, že "musíme být ostražití", přestože východní členské státy chtějí Ukrajině ukázat, že "cesta je pro ně otevřená



Emmanuel Macron v čele západoevropských lídrů odmítl výzvy Volodymyra Zelenského k urychlenému přijetí Ukrajiny do EU, a to i přes podporu východních členských států.

Na summitu ve Versailles uznalo 27 zemí EU jako jeden celek "tektonický posun v evropských dějinách" způsobený ruskou invazí do sousední země a slíbilo posílit svou vojenskou sílu a "posílit naše vazby a prohloubit naše partnerství" s Kyjevem.

Výzvy ukrajinského prezidenta, podporované Estonskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou a Polskem, k zahájení zvláštního procesu členství však nepřesvědčily Francii, Německo, Španělsko ani Nizozemsko.

 
 
Francouzský prezident uvedl, že chce "v tomto období vyslat Ukrajině a Ukrajincům" silný signál solidarity, ale "zároveň musíme být ostražití", a dodal, že nevěří, že je možné "zahájit přístupový proces se zemí, která je ve válce".

Mark Rutte, nizozemský premiér, novinářům řekl, že v krátkodobém horizontu neexistuje žádná perspektiva členství Ukrajiny v EU. Řekl to: "Všechny země v západní části Evropy, s nimiž jsem hovořil, říkají, že byste se neměli pokoušet o zrychlený postup nebo urychlený přístupový proces. Důležité je, že Ukrajina požádala o členství v EU ... Neexistuje žádný zrychlený postup, jak se stát členem EU."

Západoevropské vlády, které se staví proti uspěchanému získání statusu kandidátské země EU, jsou znepokojeny rozsáhlou korupcí na Ukrajině, nedostatkem stability jejích institucí a neutěšeným stavem její ekonomiky. Zkušenost s neschopnostíporadit si s demokratickým deficitem v Maďarsku a Polsku odrazuje řadu západoevropských zemí od jakéhokoli rozšíření EU.


Německý kancléř Olaf Scholz naznačil, že EU není na rozšíření připravena, protože její rozhodování je stále zakořeněno v jednomyslnosti.

Z Kyjeva nepřišla žádná okamžitá reakce. Členské státy EU požádaly Evropskou komisi o posouzení žádosti Ukrajiny o členství, které může trvat až 18 měsíců.

Lotyšský premiér Krisjanis Karins, jehož země má společnou hranici s Ruskem, uvedl, že Ukrajina by se měla připojit k Republice Severní Makedonie, Černé Hoře, Srbsku a Turecku a získat status kandidátské země, ačkoli by to byl začátek "dlouhé cesty" ke členství.

"Je důležité ukázat Ukrajině jasné a otevřené dveře pro členství v EU, že cesta je pro ně otevřená," řekl.

Vedoucí představitelé se ve Francii setkali jen několik hodin poté, co jednání mezi ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Turecku selhalo bez dohody.


Vedoucí představitelé EU jednali o různých způsobech, jak by bylo možné posílit hospodářské a politické vazby s Ukrajinou, od místa pro ukrajinské vedení na některých zasedáních EU až po členství ve výměnném studentském programu Erasmus.
Reklama

Zaměřili se rovněž na to, jak snížit závislost bloku na ruském plynu a ropě. V roce 2021 EU dovezla z Ruska 155 miliard metrů krychlových zemního plynu, což představuje přibližně 45 % dovozu plynu a téměř 40 % celkové spotřeby plynu v bloku.


Putin v Moskvě varoval, že evropské sankce proti Rusku se odrazí ve zvýšení cen potravin a energií. Řekl: "Rusko je v současné době v situaci, kdy je třeba, aby se na trh dostaly jeho výrobky. Tyto sankce by byly uvaleny v každém případě. Existují určité otázky, problémy a obtíže, ale v minulosti jsme je překonali a překonáme je i nyní. Nakonec to všechno povede ke zvýšení naší nezávislosti, soběstačnosti a suverenity."

1
Vytisknout
5605

Diskuse

Obsah vydání | 15. 3. 2022