Staré penzijní fondy: privatizace veřejných peněz do soukromé kapsy
28. 3. 2024 / Jiří Hlavenka
Dle databáze ČNB si za posledních deset let naúčtovaly penzijní fondy na poplatcích 38 miliard Kč, přiče...26. 7. 2023
Vysvětlení a důkazy, které poskytují Jevgenija Černinová a Vladimir Gimpelson, poskytují opodstatnění pro to, co mnozí předpokládali bez důkazu, který je obvykle vyžadován. Oba autoři tvrdí, že mzdy ovlivňují tři faktory: Zkušenosti, věková kohorta a změny, k nimž v ekonomice dochází v průběhu času.
Ve většině rozvinutých ekonomik, zkušenosti trumfují další dva faktory, protože ekonomika se mění relativně pomalu. Ale v tranzitivních ekonomikách ti, kteří jsou vyškoleni starými způsoby, zjišťují, že zaostávají za těmi, kteří byli vyškoleni po provedení změn.
V Rusku ti, kteří získali kvalifikaci před rokem 1991, jsou nyní na konci svého pracovního života. Získali dovednosti a návyky, které jim umožnily uspět ve starém systému, ale ne v novém. A tak zaostávají za mladšími pracovníky vyškolenými později. V důsledku toho se jejich příjem ke konci kariéry snižuje a jejich mzdy také.
Černinová a Gimpelson dospěli k závěru, že za ruských podmínek kohortový efekt snižuje účinek zkušeností poté, co pracovníci dosáhnou poloviny své pracovní kariéry. To se odráží v tom, co popisují jako "masivní stárnutí lidského kapitálu pracovníků starších kohort" ve srovnání s pracovníky v mladších věkových skupinách.
Jejich práce pokládá základy pro řešení širších otázek týkajících se postojů mezi lidmi v předdůchodovém věku a napětí mezi různými věkovými skupinami v rámci pracovní síly, které může být velmi odlišné od napětí v jiných zemích.
Zdroj v ruštině: ZDE
Diskuse