Západoafrické země požadují po převratu znovunavrácení k moci svrženého nigerského prezidenta do funkce
31. 7. 2023
Blok vydal ultimátum, které umožňuje případné použití síly, pokud nebude Mohamed Bazoum do týdne navrácen k moci
Mocný blok západoafrických států po převratu v Nigeru pozastavil styky s touto zemí a schválil možné použití síly, pokud nebude demokraticky zvolený prezident Mohamed Bazoum do týdne propuštěn a znovu dosazen do funkce.
Africa's "coup belt" coincides with the regions and population densities exposed to unprecedented heat (mean annual temperature MAT ≥29°C) at both the projected 1.5°C and 2.7°C levels of global warming (see below). #ClimateChnage #conflict https://t.co/QBSOflcZSO
— Andy Scollick (@Andy_Scollick) July 30, 2023
Tisíce protestujících pochodovaly ulicemi města, mávaly ruskými vlajkami, skandovaly jméno Vladimira Putina a důrazně odsuzovaly Francii. Podle svědka z francouzského velvyslanectví a videozáznamů, se před budovou shromáždil dav a byly zapáleny dveře.
Zprávy naznačovaly, že na velvyslanectví byly páleny francouzské vlajky, což vedlo policii k tomu, že na protestující použila slzný plyn. Záběry, které viděla agentura Reuters, ukazovaly hořící zdi velvyslanectví a lidi se zakrvácenýma nohama nakládané do sanitek.
Když nigerijská armáda rozehnala dav demonstrantů, stoupal nad městem černý dým.
Organizace ECOWAS, která se v neděli sešla v Nigérii k jednání o krizi, rovněž pohrozila pozastavením všech obchodních a finančních transakcí mezi Nigerem a 15 členskými státy organizace a zmrazením aktiv země v centrálních bankách bloku.
ECOWAS a osmičlenná Západoafrická hospodářská a měnová unie se soustředí na hledání způsobů, jak vrátik k moci Bazouma, kterého sesadil generál Abdourahamane Tchiani, šéf nigerské prezidentské gardy. Tchiani, který ve středu vedl převrat, byl o dva dny později prohlášen hlavou státu.
V loňském roce se ECOWAS dohodl na vytvoření regionálních bezpečnostních sil, které by zasahovaly proti džihádistům a bránily vojenským převratům, ale podrobnosti návrhu zůstávají nejasné.
Blok uvedl: "V případě, že požadavky úřadů nebudou splněny do jednoho týdne, [podnikneme] veškerá opatření nezbytná k obnovení ústavního pořádku v Nigerské republice. Tato opatření mohou zahrnovat použití síly. Za tímto účelem se neprodleně sejdou náčelníci obranných štábů ECOWAS."
Nová nigerská vojenská junta již prohlásila, že je připravena na případný vojenský zásah reagovat.
Plukovník Amadou Abdramane, mluvčí junty, v prohlášení přečteném v sobotu večer ve státní televizi uvedl: "Cílem zasedání [ECOWAS] je schválit plán agrese proti Nigeru prostřednictvím bezprostředního vojenského zásahu v Niamey ve spolupráci s dalšími africkými zeměmi, které nejsou členy ECOWAS, a některými západními zeměmi. Chceme znovu připomenout ECOWAS nebo jakémukoli jinému dobrodruhovi naše pevné odhodlání bránit naši vlast."
V sobotu večer vydala junta druhé prohlášení, v němž vyzvala občany hlavního města, aby od sedmi hodin ráno místního času vyšli do ulic a protestovali proti ECOWAS a vyjádřili podporu novým vojenským představitelům.
Mahamat Idriss Déby, prezident Čadu, se přihlásil k cestě do Nigeru, aby promluvil s vůdci převratu a podal zprávu nigerijskému prezidentovi Bolovi Tinubuovi, který je předsedou ECOWAS, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje z nigerijského prezidentství.
Převrat v Nigeru široce odsoudily sousední země a mezinárodní partneři, kteří odmítli uznat nové vedení a požadovali, aby byl Bazoum znovu uveden do úřadu.
Od čtvrtečního rána, kdy byl Bazoum uvězněn v prezidentském paláci, o něm není slyšet, ačkoli EU, Francie a další země uvedly, že ho stále uznávají jako legitimního prezidenta a že směl hovořit s některými mezinárodními představiteli.
Vzbouřenci uvedli, že svrhli Bazouma, který byl zvolen před dvěma lety při prvním pokojném a demokratickém předání moci v Nigeru od získání nezávislosti na Francii, protože nebyl schopen ochránit národ před rostoucím džihádistickým násilím. Někteří analytici a Nigerijci však tvrdí, že toto tvrzení posloužilo jako záminka k převzetí moci, které je spíše o vnitřních mocenských bojích než o zajištění bezpečnosti národa.
Bezpečnostní situace v Nigeru je sice neutěšená, ale není tak nejistá jako v sousední Burkině Faso nebo Mali, které rovněž bojují s povstáním spojeným s al-Káidou a Islámským státem. Podle projektu Armed Conflict Location & Event Data Project byl Niger v loňském roce jediným z těchto tří států, kde došlo k poklesu násilí.
Až dosud byl Niger považován za posledního spolehlivého partnera Západu v boji proti džihádistům v africké oblasti Sahelu, kde Rusko a západní země soupeří o vliv v boji proti extremismu. Francie má v zemi 1 500 vojáků, kteří vedou společné operace s Nigerijci, zatímco USA a další evropské země pomáhají s výcvikem národních jednotek.
Přestože v Mali působí ruská žoldnéřská skupina Wagner a Putin by rád rozšířil ruský vliv v regionu, zůstává nejasné, zda se představitelé junty hodlají přiblížit Moskvě, nebo se přidrží západních partnerů.
Odborníci na konflikty tvrdí, že Niger je regionální mocností, která může ztratit nejvíce, pokud se odvrátí od Západu a od milionů dolarů vojenské pomoci, kterou mu poskytlo mezinárodní společenství. V sobotu americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že pokračování bezpečnostních a ekonomických dohod, které Niger uzavřel s USA, závisí na propuštění Bazouma a "okamžitém obnovení demokratického pořádku v Nigeru".
Diskuse