Británie: Konzervativní poslanec Horní sněmovny navrhuje, aby všichni třicátníci dostali od státu 300 000 Kč

2. 3. 2024

 
Výzkum ukázal, že rodiče, jejichž majetek se zvýšil díky rostoucím cenám nemovitostí a soukromým penzím,, jsou připraveni odkázat dětem na prahu tisíciletí v průměru asi 150 000 liber (asi 4,5 milionů Kč) každému.

Ačkoli se předpokládá, že do roku 2033 vzroste roční objem dědictví o třetinu na 145 miliard liber, jeden z deseti mileniálů stále nedostane nic. Naopak 10 % nejbohatších dědiců získá více než 500 000 liber (15 milionů Kč) a mnozí z nich mnohem více, zjistila analýza Institutu pro fiskální studie (IFS).

Samostatná analýza realitní kanceláře Knight Frank tento týden uvedla, že v příštích dvou desetiletích se jen v USA přesune 90 bilionů dolarů majetku - převážně díky rostoucím cenám nemovitostí - mezi tzv. mlčící generací a generací baby boomu a mileniály. Tím by se zámožní mileniálové stali "nejbohatší generací v historii".

Názor, že mileniálové se stanou boháči, ironizovali mnozí příslušníci generace narozené v letech 1980 až 1994, kteří jsou sice některými vysmíváni za rozmařilé utrácení za kávu pro labužníky a avokádo na toastu, ale zažili pomalý růst mezd, zvyšování nájmů a likvidaci snů o vlastním bydlení.

Obrovské částky, které nová generace zdědila, by nicméně mohly vést ke změně způsobu investování peněz, neboť průzkumy ukazují, že mileniálové raději drží kryptoměny a aktiva, která mohou prokázat společenský a environmentální přínos.

Mileniálové budou jistě těžit z toho, že mají méně sourozenců, s nimiž se mohou dělit o neočekávané příjmy, než jejich rodiče - 1,8 oproti 2,5 u lidí narozených v 60. letech. Většina z nich by však neměla očekávat předčasný odchod do důchodu. IFS uvedl, že typický věk, kdy budou dědit, je 64 let - věk, který je podle Beatles vhodný pro pronájem chaty na ostrově Wight a posazení vnoučat na kolena.

"Nezáleží na tom, zda jste konzervativec nebo labourista, svět, ve kterém na dědictví záleží více a na výdělku méně, je méně otevřenou a méně sociálně mobilní společností," řekl Willetts. "[Dědictví] se nyní dostává k lidem až poměrně pozdě v životě. To posílí model dědictví, z něhož budou mít prospěch vnuci. Budeme mít několik velmi bohatých dědiců a rostoucí počet lidí, kteří si nikdy nebudou moci koupit byt a budou si až do stáří bydlení pronajímat."

Bez reformy bude hlavním důsledkem způsobu předávání dědictví prohlubující se nerovnost. Podle IFS dědictví zvýší celoživotní příjmy mileniálů z nejchudší pětiny rodin pouze o 5 %, zatímco ti z nejbohatší pětiny se budou těšit z 29% nárůstu bohatství. To pravděpodobně znamená, že nárůst dědictví také prohloubí rozdíly v bohatství mezi lidmi na severu a jihu Británie, kde hodnota nemovitostí roste značně rozdílným tempem. (V ČR totéž platí o Praze a o venkově.)

Například přátelé z generace mileniálů, kteří spolu studovali na univerzitě a po většinu své kariéry se těšili podobné ekonomické situaci, se mohou při dědění výrazně rozejít, což může vést k napětí v sociálních vazbách. Pokud by jejich rodiče vlastnili dům v Londýně, vydělali by na růstu cen domů za posledních 15 let v průměru 254 000 liber. Pokud by však jejich rodiče vlastnili dům ve východní Anglii nebo na severozápadě, byl by tento zisk nejméně třikrát menší.

Dědické toky pravděpodobně prohloubí nerovnosti mezi bělochy a lidmi z černošského afrického, černošského karibského, pákistánského a bangladéšského prostředí, kteří již nyní mají o polovinu až třetinu nižší pravděpodobnost, že od svých rodičů dostanou celoživotní dar, protože jsou méně bohatí.
 
Willetts uvedl, že od doby, kdy bylo zavedeno právo na koupi obecního domu a privatizace veřejných služeb, jako je British Telecom, v 80. letech 20. století, bylo redistribuci  bohatství učiněno příliš málo. Myšlenku dědictví po občanech oživilnyní poté, co ji poprvé navrhl před šesti lety.

Podobnou myšlenku navrhl také thinktank IPPR, který má na labouristy stále větší vliv.

Willetts uvedl, že by se to mohlo uhradit snížením hranice, od které se platí dědická daň - v mnoha případech se jedná o 1 milion liber -, zrušením výjimek a zároveň snížením současné 40% sazby daně.