26. 11. 2024
Farrow o této taktice později informoval pro časopis New Yorker v prvním z několika článků, které se zabývaly stínovým světem sledování a zejména soukromými společnostmi prodávajícími zákeřně výkonnou technologii špionážního softwaru. Sledování vždy představovalo zastrašování - „je emocionálně zničující a vtíravé a vyvolává pocit ohrožení,“ řekl Farrow -, ale nové komerční špionážní nástroje jsou, jak je uvedeno v novém dokumentu, „úplně jinou hrou, úplně jinou úrovní sofistikovanosti“.
Dokument Surveilled (Sledováni), který nyní vysílá HBO, je na jedné straně obrazovým doprovodem Farrowovy šokující zprávy z dubna 2022 o tom, jak vlády - západní demokracie, autokratické režimy a mnohé další - tajně používají komerční špionážní software ke špehování svých občanů. Hodinový dokument, který režírovali Matthew O'Neill a Perri Peltz, zaznamenává emocionální daň, rozsah a potenciál hrozby technologie, kterou si většina lidí neuvědomuje a nerozumí jí. Slouží také jako argument pro naléhavý novinářský a občanský dohled nad komerčním spywarem - jeho záměrně utajenými výrobci, jeho zneužíváním státními klienty a tichým narušováním soukromí.
Film, stejně jako Farrowův článek z roku 2022 a většina jeho následných reportáží, se týká především patentované technologie spywaru s názvem Pegasus, kterou vyrábí izraelská společnost NSO Group. Pegasus, jak film mrazivě ukazuje, dokáže proniknout do soukromého zařízení prostřednictvím jedné z mnoha aplikací třetích stran, někdy jediným kliknutím - prostřednictvím spamu nebo phishingového odkazu - nebo u některých modelů vůbec bez pomoci majitele zařízení. Po aktivaci může Pegasus ovládat telefon, zapínat mikrofon, používat fotoaparát, nahrávat hlas nebo video a zveřejňovat veškerá data - vaše texty, fotografie, polohu. Je velmi pravděpodobné, a nyní i zdokumentované, že vás Pegasus hackne, aniž byste o tom věděli.
Surveilled sleduje Farrowa na jeho celosvětové cestě po stopách neviditelného, mezinárodního rozsahu Pegasu: do Tel Avivu, centra průmyslu komerčního spywaru, kde vedení NSO drží linii, že skupina prodává pouze vládám pro účely vymáhání práva a o jeho zneužití neví. Do Silicon Valley, kde obří technologické společnosti, jako je WhatsApp, hrají s Pegasem a dalšími společnostmi, které infiltrují jejich služby, hru na kočku a myš. Do Kanady, kde Občanská laboratoř Torontské univerzity vede úsilí o transparentnost toho, kdo má Pegasus a co s ním dělá. A do Barcelony, kde zástupci Citizen Lab odhalují hackerské útoky Pegasu na pro-katalánské politiky, novináře a jejich rodiny, z nichž je podezřívána španělská vláda a které byly později potvrzeny.
V celém filmu NSO tvrdí, že prověřuje potenciální klienty (ačkoli neprozradila, co zmíněný proces prověřování obnáší), že neví o žádném zneužití - například o sledování katalánských separatistů španělskou vládou nebo o tom, že vládce Dubaje špehuje svou bývalou manželku v Londýně, nebo o tom, že řecký premiér odposlouchává hovory svých konkurentů - a že v případě takového zneužití přeruší činnost. Farrowova reportáž však naznačuje něco jiného. „Datoví aktivisté a watchdogové skupiny, které to sledují, vidí, že data se pohybují infrastrukturou společnosti způsobem, kdy by bylo dost těžké nemít žádné poznatky [o zneužití těchto dat],“ řekl. Tento týden právní dokumenty v probíhajícím soudním sporu mezi NSO a WhatsApp v USA odhalily, že je to ta firma, nikoli její klienti, kdo ve skutečnosti „instaluje a extrahuje“ informace z cílených mobilních telefonů.
Takové cíle jsou na uvážení klienta, včetně režimů s propastnými výsledky v oblasti lidských práv, které jsou pro NSO klíčové pro její akce. Bývalý prodejce NSO, který se ve filmu anonymně setkává s Farrowem, vysvětluje, jak NSO prodávala stejnou technologii Pegasus západoevropským demokraciím za zlomek ceny, za kterou ji prodávala represivním režimům ve Spojených arabských emirátech nebo Saúdské Arábii - logicky proto, že západní demokracie jsou pro společnost lepšími reprezentanty. Stejný bývalý prodejce NSO odešel ze společnosti poté, co vyšetřování spojilo Pegasus s vraždou novináře listu Washington Post Džamála Chášukdžího, kterou v roce 2018 spáchali saúdští představitelé. (Firma jakoukoli účast popřela.)
Chapadla společnosti NSO v oblasti sledování přesahující rámec boje proti terorismu, nemluvě o tom, že Izrael dlouhodobě využívá Palestinu jako laboratoř pro sledování, svědčí o potřebě větší transparentnosti. „Tyto firmy musí podléhat stejné mezinárodní regulaci a právní infrastruktuře jako obchodníci se zbraněmi,“ řekl Farrow. „Taková je prostě realita. Je to nebezpečná technologie. Ohrožuje demokracii a svobodu. Vede k násilí. To nám nyní říkají data. To ale neznamená, že pro ni neexistují žádné aplikace v oblasti prosazování práva, což ji také velmi přibližuje zbraním hromadného ničení.“
Také podobně jako u zbraní hromadného ničení - a generativní umělé inteligence, další rodící se technologie, jejíž důsledky dalece přesahují regulaci - „nemůžeme být naivní,“ dodal Farrow. „Džina nelze vrátit zpět do láhve. Ale potřebujeme omezení.“
Vláda Spojených států zatím podle veřejných informací nepoužila Pegasus na soukromé občany. FBI tuto technologii zakoupila za Trumpovy vlády údajně proto, aby ji otestovala, ačkoli vyšetřování deníku New York Times později zjistilo, že ministerstvo má zájem o její zprovoznění. V roce 2022 přijala Bidenova administrativa exekutivní příkaz, který omezuje možnost americké vlády nakupovat soukromý špionážní software, který byl jinde zneužíván - ačkoli jako v každém právním opatření i zde existují mezery. „Je to povzbudivé principiální prohlášení,“ řekl Farrow, stejně jako krok zařadit NSO a další společnosti vyrábějící spyware na černou listinu, která jim znemožňuje obchodovat s americkými společnostmi. „Ale jsou to dosti omezená opatření.“
A zdá se, že nastupující administrativa Donalda Trumpa nemá zájem ani o to. Trump jmenoval svým poradcem pro národní bezpečnost Michaela Waltze, který se jako kongresman zasazoval o rozšíření zákona o sledování zahraničních zpravodajských služeb ve snaze deportovat nelegální přistěhovalce. V článku pro New Yorker, který vyšel ve stejný den jako film, Farrow informoval o nové smlouvě amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti s izraelskou firmou Paragon v hodnotě 2 milionů dolarů na její špionážní software Graphite, který dokáže prolomit šifrované komunikační služby, jako je Signal nebo Telegram. Imigrační a celní úřad (Ice), agentura v rámci DHS, bude tuto technologii téměř jistě využívat pro Trumpovy deklarované plány na masovou deportaci nelegálních přistěhovalců.
Farrow charakterizoval nákup jako hrozící „digitální panoptikum“ nejen pro 3,7 milionu lidí, kteří čekají na imigrační slyšení, ani pro další miliony lidí, kteří se dosud vyhýbali deportacím, ale pro celou populaci USA. „Není tu žádná transparentnost. Není zde žádná odpovědnost,“ řekl. „A je velmi pravděpodobné, že i s minimálními typy odůvodnění prosazování práva by to mohlo začít být nasazováno proti lidem, které administrativa prostě nemá ráda, jak jsme viděli v mnoha těch jiných demokraciích."
„Všichni odborníci na právo na ochranu soukromí, se kterými mluvím, se teď velmi, velmi bojí,“ dodal. „Tato technologie je prostě stále více všude a myslím, že se musíme potýkat s nevyhnutelností, že to nebude jen tato cesta soukromých společností prodávajících svůj software vládám.“
Ačkoli je film Surveilled zčásti novinářským procesem, zasazuje se také o regulační rámec pro komerční špionážní software a sledování a také o informovanost - i když nejste novinář, disident, aktivista, můžete být sledováni, přičemž soukromí je v sázce. Nové nástroje digitálního sledování jsou „tak levné a tak dostupné a právní ochrana je tak děravá“, řekl Farrow. „Všichni musíme investovat do toho, zda se prostor pro politickou názorovou rozmanitost, odpor, disent, novináře, kteří získávají informace, zmenší, nebo zůstane živý.
Diskuse