Reformní politička vyzývá Rumuny, aby porazili sílící proruskou ultrapravici

27. 11. 2024

čas čtení 5 minut
Prezidentská kandidátka Elena Lasconiová varuje před "existenčním bojem o rumunskou demokracii", píší Carmen Paun a Seb Starčević.

Reformní prezidentská kandidátka Elena Lasconiová v pondělí řekla Rumunům, že čelí "existenčnímu boji" za svou demokracii a potřebují se sjednotit, aby porazili krajně pravicového kandidáta, který by zemi posunul zpět k Rusku a temným dnům diktatury.

Rumunské volby se pro členskou zemi EU a NATO s 19 miliony obyvatel změnily v nečekaný napínavý zápas poté, co Călin Georgescu, prakticky neznámý krajně pravicový nacionalista s proruskými sklony, přišel odnikud a vyhrál nedělní první kolo na základě kampaně na TikToku.

Lasconiová, bývalá moderátorka televizních zpráv, se utká s Georgescem ve druhém kole voleb 8. prosince a apeluje na voliče z jiných stran, aby se pokusili zachovat místo Rumunska v EU a udržet ho na prozápadní trajektorii. Georgescu získal v prvním kole 23 procent hlasů, Lasconiová 19 procent – což znamená, že vše nyní závisí na tom, kam se ve druhém kole přikloní příznivci ostatních stran.

"Nezávislost na Rusku a euroatlantická cesta byla naším snem v prosinci 1989 a je snem, který musíme bránit i dnes," řekla lídryně proevropské unie Zachraňme Rumunsko (USR) stovkám příznivců v Bukurešti s odkazem na povstání, které před 35 lety svrhlo komunistického diktátora Nicolae Ceaușesca.

"V příštích dvou týdnech nás čeká existenční boj za rumunskou demokracii," dodala.

Přímo uznala frustraci lidí ze současného establishmentu, ale trvala na tom, že to není důvod k tomu, aby Kreml znovu upevnil svůj vliv. "Vládnutí s pohrdáním občany musí skončit, ale naše frustrace a vzpoura se nesmí stát zranitelností využívanou Ruskem," řekla davu.

Georgescův úspěch vyvolal znepokojení, protože Rumunsko bylo v posledních letech považováno za jednoho z nejspolehlivějších členů EU ve střední a východní Evropě, pokud jde o právní stát a bezpečnost – s hlavní základnou NATO u Černého moře.

Naproti tomu Georgescu řekl, že má blízko k ruské kultuře a oslavoval ruského prezidenta Vladimira Putina jako muže, který miluje svou zemi. Byl také kritický k EU a NATO.

Ve svých prvních poznámkách od svého vítězství popřel, že by byl extremista nebo proruský, ale přesto použil nacionalistickou frázi. "Není žádný východ nebo západ, je tu jen Rumunsko," řekl v pondělí v živém videu na Facebooku. "Zůstáváme věrni evropským hodnotám, ale musíme být zavázáni sami sobě, našim rodinám, našim dětem a našim předkům."

Lasconiová řekla, že Georgescu, který vedl kampaň za snížení dovozu a zvýšení rumunské domácí produkce potravin a energie, chce Rumunsko odpojit od evropského a mezinárodního finančního mainstreamu a NATO a ponechat zemi na milost a nemilost Rusku.

Obvinila Georgesca, že chce, aby Rumunsko bylo izolováno jako před revolucí v roce 1989, a vyvolala obrazy vryté do rumunské kolektivní paměti z posledních let komunismu – chudobu a studené byty bez vytápění – aby načrtla temný obraz toho, co by Georgescovo prezidentství přineslo.

Lasconiová se také zmínila o své vlastní skromné výchově, když mluvila o tvrdé práci své matky jako umývačky nádobí v několika restauracích v malém westernovém městečku Hațeg, kde vyrůstala. "Celý život myla sklenice studenou vodou 12 až 14 hodin denně," řekla a dodala, že ona a její rodina věděli, jaké to je tvrdě pracovat, aby se uživili, aniž by těžili z politických privilegií.

Před její prezidentskou kandidaturou ji většina Rumunů znala jako moderátorku zpráv v televizní stanici PRO TV, kde pracovala 25 let. Její čas v této stanici zahrnoval stáže jako válečná zpravodajka v Kosovu a Afghánistánu, stejně jako vítězství v rumunské verzi Celebrity Masterchef v roce 2013.

Lasconiová opustila žurnalistiku v roce 2020 a spolu s USR kandidovala na starostku malého města Câmpulung. Vyhrála čtyřleté funkční období a znovu byla zvolena letos v červnu s tím, že do města přinesla desítky milionů fondů EU. Ve stejném měsíci byla zvolena lídryní USR a stala se prezidentskou kandidátkou reformistické strany.

Její politická kariéra se neobešla bez kontroverzí. Postavila se proti manželství osob stejného pohlaví a v roce 2023 oznámila, že hlasovala pro referendum v roce 2018 o jeho zákazu. Její postoj, který byl v rozporu s postojem její strany, vedl k jejímu vyřazení z kandidátky unie v letošních volbách do Evropského parlamentu a k veřejnému pokárání ze strany její dcery, ačkoli od té doby prohlásila, že podporuje registrované partnerství pro páry stejného pohlaví.

Lasconiová také v září rozzlobila diasporu, když řekla: "Nejsem zrádce a miluji tuto zemi, protože nejjednodušší je získat jízdenku a jít někam jinam." Komentáře byly interpretovány jako kritické vůči mnoha Rumunům žijícím v zahraničí. Později uvedla, že byly vytrženy z kontextu a kritiku označila za "dezinformace a manipulaci".

Minulý měsíc byla nucena znovu objasnit některé své komentáře poté, co přirovnala spojenectví Národní liberální strany (PNL) s vládnoucí Sociálně demokratickou stranou (PSD) k "milenkám, které vědí, že jsou podváděny, které také snášejí bití, ale které zůstávají ve vztahu" v prohlášení, které je vnímáno jako trivializace domácího násilí.

Pokud Lasconiová vyhraje prezidentský úřad, bude první ženou a první kandidátkou své strany, které se to podaří.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1260

Diskuse

Obsah vydání | 28. 11. 2024