Jak se finská mládež učí rozpoznávat dezinformace

3. 1. 2025

"Kdo předtím věděl, co je to troll?" zeptala se během vyučování v helsinské škole v listopadu učitelka literatury a finštiny Saara Varmola svých čtrnácti až patnáctiletých studentů, kteří všichni pohotově zvedli ruku.

"Kdo produkoval materiál, na který se díváte, co sami produkujete a zda máte etickou odpovědnost," říká Varmola agentuře AFP, když vyjmenovává kritické otázky, které je třeba si položit, když žijete v globálním informačním prostředí, které stále více charakterizují zavádějící informace.

Tím, že Finsko učí své občany, jak se kriticky zabývat mediálním obsahem, aby odhalili hoaxy, dezinformace a miszinformace, a také jak vytvářet vlastní obsah, chce podporovat mediální gramotnost jako občanskou dovednost.

Severská země byla jednou z prvních v Evropě, která v roce 2013 nastínila národní politiku mediální gramotnosti.

Národní politika, která byla aktualizována v roce 2019, zajišťuje, že mediální gramotnost je integrována do předmětů v celém vzdělávání od předškolního věku až po vyšší sekundární třídy.

Aby se zlepšily dovednosti dospělých a starších lidí, knihovny a nevládní organizace nabízejí kurzy.

"Mediální gramotnost je nezbytná pro budování odolnosti společnosti a Finsko si to uvědomilo poměrně brzy," řekl agentuře AFP ministr školství Anders Adlercreutz.

"Vzhledem k tomu, že tradiční média jsou zodpovědná za stále méně informací, které dostáváme, je obzvláště důležité umět kriticky zhodnotit, co čtete," dodal.

"Nejsme imunní vůči vlivu"

Finsko, které je považováno za průkopníka, se od roku 2017, kdy jej poprvé zveřejnil bulharský institut Open Society Institute, každoročně umisťuje na prvním místě v evropském indexu mediální gramotnosti.

Index porovnává odolnost 41 zemí vůči dezinformacím na základě ukazatelů, jako je kvalita vzdělávání, svoboda médií a důvěra ve společnost.

Sousední Dánsko, Norsko, Estonsko a Švédsko loni zaostávaly za Finskem.

Přístup založený na spolupráci mezi mnoha sektory pomáhá vysvětlit úspěch Finska při podpoře mediální gramotnosti mezi jeho 5,5 miliony obyvatel, uvádí Adlercreutz.

Finsko se běžně umisťuje na vysokých pozicích v oblasti mediální gramotnosti.

"Není to jen škola, jsou to média, noviny, podniky, knihovny, muzea. Každý se nějak podílí na této práci," řekl.

Podle Leo Pekkaly, zástupce ředitele Finského národního audiovizuálního institutu (KAVI) – instituce pověřené implementací politiky mediální gramotnosti země – se to také scvrkává na důvěru Finů ve společenské instituce.

"My Finové máme stále velmi silnou důvěru v obranné síly, armádu, policii a vládu. Věříme našim politikům a také věříme médiím," řekl.

Přesto, mezi sdílením 1 340 kilometrů dlouhé hranice s Ruskem a tváří v tvář vzestupu umělé inteligence, není Finsko imunní vůči vlivu dezinformačních kampaní, varoval Adlercreutz.

"Nejsem si tak jistý, že jsme v této věci ještě byli plně testováni," řekl.

Klíč ke kritickému myšlení

V zasněžené škole v Helsinkách rozdala Varmola svým studentům úkoly s otázkami souvisejícími s online dezinformacemi: "Mohou youtubeři a streameři klamat?", "Je sponzorovaný obsah způsobem ovlivňování prostřednictvím informací?"

"Ano, youtubeři a streameři a lidé na sociálních sítích to dokážou. Podle mého názoru je to něco, s čím se setkáte," řekl žák 8. třídy Bruno Kerman v diskuzi s několika svými spolužáky.

"Ano, a kdo jim v tom brání?" pokračoval spolužák Niilo Korkeaoja.

Studenti uvedli, že vzdělávací systém je vybavil schopnostmi rozpoznat podezřelé informace online, kriticky analyzovat obsah a ověřit zdroje, se kterými se setkávají na sociálních sítích, jako jsou TikTok, Snapchat a Instagram.

"Škola mě naučila interpretovat zprávy v médiích, také ty, které jsou napsány mezi řádky," řekla Ronja Turunen, další studentka.

Země má dlouhou tradici podpory mediálních dovedností mezi svými občany – když byl v 70. letech zaveden bezplatný všeobecný školský systém, první vzdělávací osnovy již odkazovaly na vzdělávání v masmédiích.

Zatímco se vzdělávání vyvíjelo a přizpůsobovalo měnícímu se mediálnímu prostředí a nástupu digitálních technologií, klíčový cíl výuky kritického myšlení přetrvával, poznamenal Pekkala.

"Naším celkovým cílem je podporovat takové dovednosti, které lidem umožní myslet a jednat kriticky a být aktivními členy demokratické společnosti," řekl.

Velkou výzvou je nyní udržet všechny občany v obraze s rychlými změnami v digitální sféře, a to i pro rostoucí starší populaci země, která se možná nikdy nenaučila, jak odhalovat falešné zprávy na internetu.

Zdroj v angličtině: ZDE