„Bezpečná zóna“ byla jedním z cílů izraelských náletů v Gaze, při kterých zahynulo ve čtvrtek nejméně 43 lidí

2. 1. 2025

 
Izraelská armáda uvedla, že provedla úder na tábor al-Mawasi západně od města Chán Júnis a zlikvidovala Šahvána, a označila ho za šéfa bezpečnostních sil Hamásu v jižní Gaze, ale nezmínila se o Saláhově smrti.

Zdravotníci uvedli, že mezi jedenácti zabitými jsou i ženy a děti.

Nejnovější údery v patnáctiměsíční izraelské válce v Gaze, která si vyžádala více než 45 500 mrtvých Palestinců, přišly v době, kdy se zdálo, že jednání o dohodě o příměří za rukojmí opět uvázla na mrtvém bodě, a to navzdory tlaku na uzavření dohody předtím, než Donald Trump 20. ledna složí přísahu jako americký prezident. Válku vyvolal útok Hamásu na jižní Izrael ze 7. října 2023, při němž bylo zabito 1 200 lidí a dalších 251 bylo vzato jako rukojmí.

Palestinský Islámský džihád ve čtvrtek ve videozprávě uvedl, že se jeden izraelský rukojmí pokusil vzít si život, aniž by uvedl další podrobnosti o totožnosti rukojmího nebo jeho současném stavu. Mluvčí brigád al-Kuds, ozbrojeného křídla skupiny, v prohlášení skupiny na komunikační službě Telegram uvedl, že jeden z lékařských týmů skupiny zasáhl a zabránil mu ve smrti.

Při dalších izraelských náletech zahynulo nejméně 26 Palestinců, z toho šest v sídle ministerstva vnitra v Chán Júnisu a další v uprchlickém táboře Džabalíja na severu Gazy, v táboře al-Šatí na pláži a v táboře Maghází v centrální Gaze.

„Na začátku roku jsme dostali zprávy o dalším útoku na Al-Mawasi s desítkami mrtvých, což je další připomínka toho, že neexistuje žádná humanitární, natož bezpečná zóna,“ uvedl Philippe Lazzarini, šéf agentury OSN pro palestinské uprchlíky Unrwa, ve svém příspěvku na Ywitteru. “Každý den bez příměří přinese další tragédii.“

Později ve čtvrtek samostatné izraelské nálety zabily nejméně čtyři lidi v centru Gazy a dva v její čtvrti Zeitoun, uvedli zdravotníci.

Al-Džazíra již má zakázáno vysílat z Izraele v důsledku dlouhodobého sporu s vládou premiéra Benjamina Netanjahua.

V září ozbrojené a maskované izraelské síly provedly razii v kanceláři Al-Džazíry v Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu s tím, že je „využívána k podněcování teroru“.

Armáda vydala prvotní příkaz k uzavření na 45 dní, což přimělo palestinské ministerstvo zahraničí odsoudit „flagrantní porušení“ svobody tisku.

Ve středu však oficiální palestinská tisková agentura Wafa uvedla, že k pozastavení vysílání Al-Džazíry vedlo „trvání na vysílání podněcujícího obsahu a zpráv, které se vyznačují dezinformacemi, podněcováním, pobuřováním a vměšováním do palestinských vnitřních záležitostí“.

Zaměstnanec Al Džazíry, kterého kontaktovala agentura France-Presse, potvrdil, že kancelář stanice v Ramalláhu obdržela ve středu příkaz k pozastavení vysílání.

Wafa uvedla: „Specializovaný ministerský výbor složený z ministerstev kultury, vnitra a komunikací rozhodl o pozastavení vysílání a zmrazení veškerých aktivit satelitního kanálu Al-Džazíra a jeho kanceláře v Palestině.

„Rozhodnutí zahrnuje také dočasné zmrazení práce všech novinářů, zaměstnanců, štábů a přidružených kanálů, dokud nebude napraven jejich právní status kvůli porušování zákonů a předpisů platných v Palestině ze strany Al Džazíry.“

Al-Džazíra ve svém prohlášení toto rozhodnutí odsoudila a uvedla, že „odpovídá izraelským okupačním praktikám zaměřeným na její mediální týmy“.

Obvinila Palestinskou samosprávu, která má částečnou správní kontrolu na Západním břehu Jordánu, ze „snahy odradit Al-Džazíru od pokrývání eskalujících událostí na okupovaných palestinských územích“, včetně Džaninu a jeho uprchlického tábora.

Bezpečnostní síly Palestinské samosprávy se již několik týdnů účastní smrtelných střetů s ozbrojenci v Džanínu na severu Západního břehu Jordánu.