Izrael se přestal zmiňovat o humanitárních zónách v Gaze, přestože jeho bombardování Gazy pokračuje

23. 4. 2025

čas čtení 4 minuty

Mezinárodní humanitární pracovníci se obávají o Palestince, kteří opustili své domovy a hledají bezpečí

Od minulého měsíce, kdy Izrael obnovil své bombardování  palestinského území, přestal Izrael v tichosti označovat určité oblasti Gazy jako humanitární zóny.

Tento krok zvýšil obavy humanitárních pracovníků o bezpečnost civilistů ukrývajících se v místech, která byla dříve považována za chráněná.

Malý pruh země na jihu Gazy byl Izraelem v prosinci 2023 vyčleněn jako „humanitární zóna“, kde se podle informací mohou bezpečně shromažďovat civilisté. Tato oblast byla loni v květnu rozšířena na větší území na jihozápadě Gazy, včetně Chán Júnisu, Dajr al-Balahu a al-Mawásí.

Až do ledna byla humanitární zóna vyznačena na mapách, které byly zveřejňovány na internetu a shazovány ze vzduchu Izraelskými obrannými silami (IDF). V důsledku toho se do těchto oblastí sjelo více než milion lidí.

 

Humanitární zóny nebyly zcela bezpečné. Podle oficiálních údajů byly do ledna zasaženy nejméně 28 izraelskými údery a podle vyšetřování BBC jich bylo až 97, přičemž zahynulo 550 lidí. IDF obvinily bojovníky Hamásu, že prý zóny využívají jako ochranu a jako nástupiště pro útoky na izraelské jednotky.

Zmínky o humanitárních zónách zmizely z map poté, co v březnu zkrachovalo izraelské příměří s Hamásem. IDF obnovily letecké údery a zabírají rozsáhlá území jako „bezpečnostní nárazníkové zóny“ a OSN odhaduje, že 70 % Gazy je nyní buď pod příkazem k evakuaci, nebo je „zónou zákazu vstupu“.

Podle vysoce postaveného mezinárodního úředníka, který si nepřál být jmenován, aby mohl mluvit svobodně, se IDF a Cogat - izraelská vládní jednotka koordinující politiku v Gaze - při setkáních s humanitárními agenturami vyhýbaly otázkám o humanitárních zónách.

Zdroj dodal: „[Izraelské orgány] neuvedly, zda obnoví některé z označení humanitárních zón. Má to svou logiku: pokud humanitární zóny neobnoví, nemohou tudíž zaručit bezpečnost pohybu v této zóně pro humanitární pracovníky nebo civilisty.“

IDF na otázky týkající se této problematiky neodpověděly.

Do al-Mawasi, písečné oblasti s několika budovami, se i nadále sjíždějí desetitisíce Palestinců, mnozí v domnění, že se stále jedná o chráněnou zónu. Podle OSN však byla tato oblast od ukončení příměří zasažena 23 leteckými útoky.

Minulý týden zasáhly dvě izraelské rakety uprchlické tábory v al-Mawasi a zapálily desítky stanů, v nichž se nacházely ženy a děti. Útoky zabily nejméně 16 lidí a mnoho dalších zranily. „Záběry hořících dětí ukrývajících se v provizorních stanech by námi všemi měly otřást,“ uvedla Catherine Russellová z Unicefu.

Násir, otec čtyř dětí, hledal se svou rodinou útočiště v al-Mawasi poté, co byl loni zničen jejich dům v Deir al-Balah.

„V Mawasi to opravdu nebylo lepší,“ řekl pětatřicetiletý účetní. „Podmínky byly přeplněné, horké a špinavé, nebylo se kde umýt nebo mít soukromí. Když jsme tam byli vysídleni, občas na al-Mawasi létaly nálety a zapalovaly stany. Izraelci nám říkali, abychom se znovu stěhovali i uvnitř tábora.“

Rodina se vrátila domů, když bylo vyhlášeno příměří, ale Nasser řekl, že nyní je všem v Gaze jasné, že nikde není bezpečno.

„Nevíme, co máme dělat,“ dodal. „Celý den jsem strávil hledáním čisté vody a dřeva na rozdělání ohně, abychom mohli převařit odpadní vodu. Ale i Mawasi je nebezpečné, za poslední měsíc se stalo terčem útoku dvacetkrát a bylo tam mnoho zabitých lidí.“

OSN v úterý varovala, že Gaze hrozí hladomor po více než 50 dnech úplné izraelské blokády pomoci vstupující na území. Podle ministerstva zdravotnictví Gazy také v úterý izraelské nálety zabily 17 lidí, většinou žen a dětí.

Philippe Lazzarini, šéf agentury OSN pro palestinské uprchlíky, označil Gazu za „zemi zoufalství“.

„Hlad se šíří a prohlubuje, je úmyslný a způsobený člověkem,“ řekl Lazzarini v úterý. Uvedl, že 2 miliony obyvatel Gazy jsou „vystaveny kolektivnímu trestu“, a obvinil Izrael, že využívá humanitární pomoc jako „vyjednávacího prostředku a válečné zbraně“.

Jeho komentáře zopakoval i Jens Laerke, mluvčí humanitární agentury OSN OCHA, který v úterý novinářům řekl:  „Je pravda, že právě teď je pravděpodobně nejhorší humanitární situace, jakou jsme za celou dobu války v Gaze viděli.“

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
789

Diskuse

Obsah vydání | 24. 4. 2025