Norsko zavádí program na přilákání špičkových výzkumných pracovníků z amerických univerzit (Kdy to udělá Česko?)

24. 4. 2025

čas čtení 2 minuty
 

Norská Rada pro výzkum zřizuje fond v hodnotě 100 milionů norských korun, norská vláda vyzývá k ochraně akademické svobody

 

Norsko spustilo nový program na lákání špičkových zahraničních výzkumných pracovníků v souvislosti s rostoucím tlakem na akademickou svobodu v USA pod Trumpovou administrativou.

Norská rada pro výzkum ve středu po vzoru řady institucí v Evropě spustila fond ve výši 100 milionů korun (7,2 milionu liber), který má usnadnit nábor výzkumných pracovníků z jiných zemí.

Iniciativa je otevřena výzkumným pracovníkům z celého světa, ale byla rozšířena a urychlena poté, co Trumpova administrativa minulý měsíc oznámila výrazné škrty.

 

Oznámení Norska přichází před návštěvou norského premiéra Jonase Gahra Støreho a jeho ministra financí, bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, v Bílém domě. Očekává se, že na programu jednání budou témata jako bezpečnost, obrana, Ukrajina, cla a obchod.

Ministryně pro výzkum a vysoké školství severské země Sigrun Aaslandová uvedla: „Pro Norsko je důležité, aby bylo v náročné situaci proaktivní, pokud jde o akademickou svobodu. Můžeme něco změnit ve prospěch vynikajících výzkumných pracovníků a důležitých znalostí a chceme to udělat co nejrychleji.“

Aaslandová dodala: „Akademická svoboda je v USA pod tlakem a pro mnoho výzkumných pracovníků v zemi, která byla po mnoho desetiletí přední světovou znalostní zemí, je to nepředvídatelná situace.“

Rada pro výzkum uvedla, že příští měsíc zveřejní výzvu k předkládání návrhů, mimo jiné v oblasti klimatu, zdraví, energetiky a umělé inteligence.

Program je plánován na několik let, přičemž 100 milionů korun je vyčleněno na rok 2026.

Mari Sundli Tveitová, výkonná ředitelka výzkumné rady, řekla televizní stanici NRK: „To se týká zejména situace v USA. Akademická svoboda je pod tlakem a financování se snižuje.“

K dalším zemím, které přijaly podobná opatření, patří Francie, kde se téměř 300 akademiků přihlásilo na univerzitu v Aix-Marseille poté, co nabídla přijetí výzkumných pracovníků z USA, a bývalý francouzský prezident François Hollande vyzval k vytvoření statusu „vědeckého uprchlíka“ pro ohrožené akademiky.

Belgická univerzita Vrije Universiteit Brussel rovněž otevřela nová postdoktorandská místa zaměřená na Američany a Nizozemsko uvedlo, že plánuje spustit fond na přilákání tamních výzkumných pracovníků.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1506

Diskuse

Obsah vydání | 25. 4. 2025