Příběh pana Kaly začíná v roce 1957. Čerstvě po studiích elektrotechniky byl přidělen do Tesly Brno, kde pracoval na typu BS 242, prvním sériově vyráběném transmisním elektronovém mikroskopu v Československu. Jeho role nebyla jen technická; byl velvyslancem technologie, které málokdo rozuměl. Jeho snahy o popularizaci byly přelomové. Ten samý rok se objevil v první přímém televizním přenosu o elektronové mikroskopii z III. inženýrského veletrhu v Brně – zásadní okamžik, který zasadil semínko pro akce zapojující veřejnost, jako jsou DEM, o více než šest desetiletí později.

Deset let cestoval po Evropě, předváděl a prodával mikroskopy Tesly. Vrcholem kariéry byla konference v Praze v roce 1964, kde představoval nový model BS 413 profesorovi Ernstu Ruskovi – tomu samému, který později za vynález elektronového mikroskopu získal Nobelovu cenu. 

Kariéru pana Kaly formovaly velikáni české vědy. S vděčností hovoří o studijním pobytu u prof. Vladimíra Drahoše a s úctou vzpomíná na prof. Armina Delonga, jednoho ze zakladatelů oboru v Československu, se kterým kdysi prováděl přelomové experimenty měřící meze zvětšení atomu. Jeho posledním profesním domovem se stal Výzkumný ústav materiálů a technologií (VÚMT), kde až do odchodu do důchodu v roce 1996 pracoval s mikroskopem japonské společnosti JEOL JEM 200A – tehdy jediným mikroskopem svého výkonu v zemi.

Kontrast mezi stolním BS 242 a zařízeními v CEITEC Nano je ohromující. Dnes centrum funguje jako nonstop otevřený hub, který pod jednou střechou hostí soubor nejpokročilejších přístrojů na světě, dostupných po náročném zaškolení jak akademickým, tak i komerčním uživatelům. 

Příběh Jiřího Kaly a Dnů elektronové mikroskopie ilustruje, že věda je víc než jen soubor faktů a strojů. Je to lidské úsilí, budované generacemi zvídavých myslí. V Brně unikátní ekosystém akademické sféry, průmyslu a veřejné podpory zajišťuje, že toto dědictví je nejen zachováno, ale aktivně oslavováno a inspiruje tak k dalších devadesáti letům objevů.