Ekocidní fašismus: Motoristé a upalování zelených čarodějnic
17. 10. 2025 / Milan Čech
Na začátku si pojďme říci, že rozvolníme definici fašismu tak, aby zůstaly jeho nejpodstatnější a nejhlubší společné atributy, a aby bylo zřejmé, že se nacházíme opět ve stejné části lidského civilizačního cyklu, která před ~90 lety roztočila jednu z nejhorších kapitol dějin. Toto rozvolnění nemusí vyhovovat rigidnímu, povrchnímu chápání fašismu jako souhrnu vnějších, nepodstatných charakteristik, ale pro naše účely je důležité tento termín ponechat — nic méně negativního, obecnějšího a neutrálnějšího by nevystihlo nebezpečí, která jsou nyní za dveřmi. V tomto textu se přesvědčíte, že přirovnání ideologie Motoristů k německému fašismu není literární hyperbola, ale ukazuje na společný psychologický základ, v kterém většina lidí opět není schopná odolat novému mediálnímu a technickému prostředku, který mění kolektivní vnímání reality.
Širší definice by tedy mohla znít: Fašismus je politicko‑kulturní systém založený na mýtu o národní/společenské palingenetické obnově (a nutném „duchovním/politickém/ekonomickém/ekologickém znovuzrození“), který instrumentálně vytváří a šíří systematické lži a konspirační narativ o hrozbě (vnitřní i vnější), legitimizuje přeměnu společnosti násilím vůči označeným „nepřátelům“ a snaží se přepsat fakta i instituce tak, aby jakékoliv jednání proti fašismu bylo chápáno jako nebezpečné konání bránící společenskému „léčení“ či „očistě“. Jádrem je ideologie, která dělá ze lži nejvyšší pravdu a prostředek na cestě k ráji a prospěchu, přičemž násilí je postupně implementováno jako jediný možný nástroj transformace.
Nejprve si ve zkratce ukažme, které historické případy fašismu souvisely s převratnými technologiemi (které dokázaly narušit psychickou rovnováhu člověka a posílit negativní síly nenávisti vůči zástupným obětem), které lidstvo poznalo, a co je jejich současným pokračováním. Člověka je bohužel možné měnit psychologickou operací, nejefektivněji právě za pomoci nové technologie, na kterou ještě neexistují obranné mechanismy; lidské mysli lze tak vtisknout touhu po vykořeněném světě, která nakonec přinese i jeho vlastní zničení.
Vynález knihtisku vytvářel, škáloval a standardizoval v následujících dekádách i staletích lživé narativy o nebezpečí pramenícím přímo od Ďábla a jeho pozemských spojenců: pověsti se stávaly masovými naracemi — usnadňovaly, posilovaly a zveličovaly organizovanou honbu na čarodějnice; trvalo dvě století, než se knihy staly také přínosem.
Rádio a film daly vizuální a emocionální formu mýtu (Hitlerův režim toho využil masivně). To zrychlovalo mobilizaci a estetizovalo násilí jako něco hodného následování.
Internet a sociální sítě rozkládají centralizované autority a umožňují virální šíření paralelních „faktů“ — vytvářejí a posilují formy fašismu, které jsou méně centralizované a ideologicky ukotvené, ale nakonec ještě více psychologicky ovlivňující a potenciálně smrtící v účinku.
Hlavní společné rysy fašismu
Palingenetický mýtus (národní/civilizační „znovuzrození“) — mytická představa, že současný řád (či jeho části) musí být násilně zbořen, aby mohla vzniknout nová, čistá společnost. Bez čarodějnic, Židů, ekologů nebo levičáků.
Teorie spiknutí a systematická lež — fašismus konstruuje velký příběh: kdo škodí, proč a kdo je společenským zrádcem. Lži nejsou omylem, jsou palivem ideologie. Opět tedy sám Ďábel, Židé či demokratická humánní levice, nebo prolhaní vědci vytvořivší celoplanetární vylhaný komplot o globálním oteplování, které ve skutečnosti neexistuje.
Scapegoating (hledání obětního beránka) a dehumanizace — určité skupiny jsou označeny za „rakovinu“; jejich eliminace je prezentována jako lékařský, osvětový úkon, což dává morální rámec genocidě nebo „čištění“. Historii známe, posty pánů Macinky a Turka, které ukazují, za co považují lidi chápající vědecké poznatky a uvědomující si důsledky nečinnosti, mluví za vše.
Instrumentalizované násilí a paralelní „právní“ logika — teror je racionální, institucionalizovaný; násilí není výjimka, ale metoda. Arendtova analýza totalitarismu zdůrazňuje tuto spojku mezi terorem a pseudo‑logikou režimu. Historii známe, současnost zatím připravuje ideologickou půdu pro tuto etapu; psychologicky je část společnosti již plně připravena se zapojit. Uměle vytvořená míra nenávisti je již dostatečná ke všemu, co z minulosti známe. Mnoho z dnešních exemplářů na sítích nebude lepší než Irma Grese nebo Otto Moll.
Antiekumenismus vědy a racionality nebo její přepsání — buď popírání vědy (strategické lži), nebo přepojení vědy na ideologii (pseudo‑expertíza). Oba způsoby slouží k tomu, aby fakta nezastavila politický projekt. Např. různé formy popírání klimatických změn, které společnost ještě akceptuje jako možnou variantu (např. od „žádné oteplení neprobíhá“ až po „možná probíhá, ale není dílem člověka“).
Kult vůdce / vůdcovství a mobilizace davu — vůdce = vtělený mýtus; dav se stává nástrojem regenerace. Ne náhodou se pan Turek sám nazývá Vůdcem; má to hluboké psychologické důvody.
Institucionalizovaná propaganda + kontrola symbolických prostředků — jazyk se zjednodušuje, rozděluje se pravda/lež, estetizuje násilí a „rituál“.
Bylo by chybou považovat převážně vnější faktory za jediný základ úspěchu a šíření fašismu.
Psychologický základ
je stejně důležitý: velké množství iracionálně nenávistných individuí, toužících po prohloubení fašismu, je nezbytné. Fašismus totiž přežívá a expanduje jen tam, kde lidé sami – svou psychikou – umožní jeho růst. Ve společnosti zdravých a mentálně vyspělých lidí by neměl žádnou šanci. Individuální psychologické faktory mas a vnější politické síly se vzájemně posilují.
Na psychologické úrovni nezačíná fašismus zákonem ani deportacemi — začíná jako démonická nákaza v myslích nadkritického množství lidí. Jde o iracionální, destruktivní obsahy, vznikající v interakci lidských slabostí a nové informační technologie. Typický vzorec je stále stejný: najde se „viník“, kterého lze obvinit ze všech negativních událostí, a ideologická moc je postupně vystavěna na jeho eliminaci a obecném prosazení lži o něm.
Historie nám ukazuje podobné vzorce: knihtisk rozšířil pověsti o nebezpečí čarodějnic, rádio a film estetizovaly lež a připravily půdu pro masové vraždění dvacátého století; internet fragmentuje autority faktu a umožňuje paralelním pavědeckým realitám vyrůst do gigantických měřítek. (např. proměna jednoho z těch lepších a úspěšnějších premiérů v „arciďábla“, kterého je nutné zastavit je snadná – a tak i dřívější nevoliči vstanou a jdou volit a zastavit ho.)
Dnešní „internetový fašismus“ je fluidní: není jednotnou ideologií, ale dynamickým aparátem, který dokáže šít proměnlivé narativy přesně na míru každému segmentu populace, aby nevyřčený cíl daného fašismu byl dosažen. Ti samí lidé, kteří v jeden moment omlouvají Putina a vidí, že musel „Banderovskou fašistickou“ Ukrajinu napadnout, protože viděli foto údajného hajlujícího Ukrajince, v následující vteřině klidně omlouvají skutečného hajlujícího fašistu a vytvářejí spletité konspirace, proč fašistou není — i když upalování romských holčiček považuje za polehčující okolnost a chce do pecí posílat studenty věřící v klimatickou vědu a zbylé levičáky věšet na lampy.
Jádrem nenávisti internetového fašismu není konkrétní alternativní názor, ale mechanismus krmený nenávistí vůči těm, kteří „lžou a manipulují“ a brání demokracii a humanitu proti nastupujícímu fašismu. Jakmile je narativ vyvrácen, novodobý fašista se stáhne do jiné lži, aby ochránil ego, na které vsadil celé své bytí.
Je třeba říci si otevřeně jednu věc: dnešní tzv. dezoláti nejsou ničím jiným než fašisty, pěšáky současného internetového fašismu — jsou to lidé mentálně identičtí se svými fašistickými předchůdci. Jediný rozdíl je, že masové zabíjení pro většinu zatím ještě není běžnou možností vyjádření (až na některé výjimky — proto většina střelců v USA pochází z krajní pravice), ale mentální podhoubí pro tuto další etapu je již vytvořeno. (Jung by na základě iracionality a šílenosti, kterým zástupy dnešního člověka věří, patrně konstatoval, že jsme v horší situaci než v 30. letech.) Stejně jako jejich předchůdci si ale nepřipouští, že jsou nositeli nehumánní destrukce; ve svých hlavách jsou bojovníky za „lepší a spravedlivější svět“. Popírat potřebu proměny lidského neekologického chování je pro ně nejvyšším hrdinstvím, Green Deal je novou inkarnací Satana. Fašista nikdy nepřipouští, že by on sám nebo jeho ideologie mohli být problémem — pro něj jsou jen řešením.
Dezolát je tedy konečná evoluční mutace fašisty — rozplizlý výtvor bez ideového těla, odtržený od smyslu i myšlení. Zůstal mu už jen instinkt ničit: nic nevybuduje, jen rozkládá; nic neobhájí, jen vybuchuje hněvem. Tam, kde kdysi fašismus aspoň cynicky sliboval řád, přináší dezolát už jen entropii.
Výčet odnoží internetového fašismu
Etnonacionalistický fašismus:
Klasická forma s palingenetickým mýtem o rasové a národní čistotě. Nepřátelé: menšiny, imigranti, „parazitující“ skupiny (Romové, Židé, muslimové). Internet urychluje radikalizaci a globalizuje nenávist. (např. vraždy homesexuálů na Slovensku)
Prototalitní fašismus:
Staví na podpoře vnější totalitní mocnosti (např. proruské narativy). Cílem je „obnova národa“ pod autoritářskou ochranou proti „zkaženému Západu“. Nepřátelé: demokratické instituce, NATO, EU. Digitální technologie slouží propagandě a kognitivním operacím.
Spiklenecký fašismus:
Paranoidní fašismus obrany. Palingenetický mýtus se soustředí na odhalování „skrytých globálních sil“ – kabaly, HAARP, 5G nebo ukrytých v pohádkách QAnon,. Konspirace jsou cílem samy o sobě. Vytváří paralelní reality, dehumanizuje „nevěřící“ a normalizuje násilí jako sebeobranu.
Ekocidní fašismus:
Palingenetický mýtus o věčném růstu a technologické spáse. Popírá klimatickou vědu, blokuje adaptaci a mitigaci, systematizuje dezinformace. Nepřátelé: klimatologové, ekologové, regulace EU. Genocida pomalá a strukturální, s potenciálně horšími následky než holokaust.
Fašismus kulturní války:
Cíl: Bránění údajnému rozkladu tradičních hodnot. Nepřátelé: hnutí za rovnost (LGBTQ+, feminismus, migrace, „woke“). Palingenetický mýtus: návrat ke zlaté éře tradičních hierarchií. U jednotlivce se mísí s dalšími fašistickými atributy.
Technokratický fašismus:
Anti-intelektualistický proud. Palingenetický mýtus: „očištění“ společnosti od institucí poznání (medií, univerzit, NASA, WHO). Nepřátelé: „elita“, „deep state“, loutky systému.
Krypto-fašismus (neoliberálně-anarchistický):
Z kultu technologické svobody vzniká anarchokapitalismus bez morálních limitů. Palingenetický mýtus: „pravá svoboda“ po rozpadu států, daní a regulací. Nepřátelé: vlády, centrální banky, společenská odpovědnost. Kryptotechnologie umožňují absolutní deregulaci moci.
Biofašismus (transhumanistický mýtus síly):
Technologická eugenika: „slabí musí vymizet“. Palingenetický mýtus: technologická elita vládne „nižším vrstvám“. Nepřátelé: rovnost. Internetové kultury „alpha mentality“ připravují půdu pro digitální darwinismus. (tyto síly stojí např. i za Trumpem, který patrně vůbec nechápe, co jsou a co chtějí.)
Memetický fašismus:
Používá ironii, memy a humor jako zbraň. Palingenetický mýtus: nihilismus – „všechno je fraška“. Cíl: znecitlivění a rozbití schopnosti rozeznat lež od pravdy. Nepřátelé: ti, kdo berou svět vážně. Typ: „edgelord“ a „shitpost“ komunity.
Algoritmický fašismus (AI-autoritarismus):
Nezávislý na ideologii, vzniká z technologické infrastruktury. Algoritmy sociálních sítí upřednostňují konflikt a polarizaci, reprodukují totalitní struktury masově. Nikdo se k němu nehlásí, ale všichni jej „poslouchají“.
V jednu chvíli tak jde často i u jednoho člověka o antisemitský či etnický živel, jindy misogynní, jindy proruský, jindy — a to je klíčové pro náš text — ekocidní: fanatická, pavědecká a institucionálně ukotvená odmítavost vůči klimatické vědě, která blokuje mitigaci i adaptaci a potenciálně odsuzuje miliardy lidí k pomalému zániku jejich životního prostoru. Tato varianta není zlo v podobě imaginárního „zeleného ekoteroristy“ — je to obrácený, ničivý kult: uctívání spalování, korunování lži nad faktem, normalizace planetárního zanedbání a další destrukce jako politické ctnosti. Má největší účinky a je nadřazená všem ostatním fašismům, protože žádný z nich nemůže přežít na mrtvé planetě; proto se mu budeme věnovat primárně, navíc právě tato forma se nyní u nás hrne do vládních struktur, agresivně a se vztyčenou pravicí. Rozdíl oproti klasické genocidě spočívá v záběru a tempu, ne v méně zvrácené morálce. Místo rychlého masakru máme strukturální vraždění rozprostřené přes roky a dekády: zhroucení ekosystémů, kolaps potravinové bezpečnosti, masivní migrace a konečné zhroucení všech propojení funkční společnosti. Lidé si při následování propagandistické lži ani neuvědomují, že i oni nepřímo vraždí své potomky.
To vysvětluje, proč dnešní krajně fanatičtí aktéři nejsou nutně otevřenými vrahy — a přesto musejí být považováni za ještě větší bezpečnostní hrozbu. Tito „ideologičtí inženýři“ násilí zabíjejí předem: jejich ideologie, nenávist a emocionální nastavení vytvářejí katastrofu tím, že přesvědčují ostatní, že žádná katastrofa nenastane. Jakmile jejich ideologie přeroste ve skutečnou politickou moc, nastupuje další stupeň jejího reálného dopadu, protože ekocidní fašisté jsou samozřejmě i vyznavači dalších odnoží internetového fašismu. (jak vidíme u pana Turka)
V českém kontextu je to patrné: iracionální a velmi intenzivní nenávist, která se uměle šíří na sítích, dokáže vyvolat více nenávisti a společenského rozkladu než případné skutečné chyby vlády. Nejde o kritiku — jde o kolektivní psychózu, která zakrývá fakta, zneužívá chyb i úspěchů a vytváří obraz „nepřítele“ tak absolutní, že jakýkoli dialog se stává nemožným.
Ekocidní fašismus,
na který se zde primárně zaměříme, můžeme tedy definovat jako politicko‑ideologický systém, jehož jádrem je palingenetický mýtus (představa „obrody“ nebo udržení moci skrz pokračování ekonomicko‑průmyslového modelu), který aktivně a systematicky popírá nebo delegitimizuje vědecké poznání o klimatické změně, institucionalizuje dezinformaci a blokuje adaptační i mitigační politiku takovým způsobem, že to povede k rozsáhlé ekologické destrukci a masovému úmrtí. Jde o fašistický typ, protože má svou vlastní iracionální pavědu a spojuje mýtus „obrody“, výrobu lži jako politickou praxi, vytváření nepřátel (vědci, odborné instituce, „domácí zrádci“) a normalizaci násilí — v tomto případě strukturálního a dlouhodobého (ekocid) místo pouze okamžitého násilí. I když i po něm Turkové touží a eliminace ekologické levice je součástí jeho odhalených zvrhlých postů.
Jak říká Robert Paxton: „Fašismus je proces: vzniká, když elity a masy najdou společné zájmy ve výrobě strachu, vylučování a násilí.“ Ekocidní forma se projeví přes politické uchvácení - tkz. “capture” (právní, ekonomické, mediální) a následné institucionalizování popírání a zanedbání.
Ekocidní fašismus je ideologií zaručené sebedestrukce, protože normalizuje planetární zanedbání — dobrovolnou slepotu vůči procesům, které mají potenciál stát se nejmasovějším zabijákem v dějinách lidstva.
Je podporován konkrétními sponzory: fosilní oligarchové a developeři, kteří chtějí zachovat své zisky a využívají strachu běžných lidí, že ekologické zlo je připraví o jejich ‘fosilní radosti’. Tito aktéři, včetně Motoristů a IVK, zneužívají sociální a mediální prostředky k institucionalizaci popírání klimatu.
Tempo znečišťování se přitom neustále zrychluje: první třetina všech emisí CO₂ trvala lidstvu zhruba 200 let, druhá asi 30 let a poslední třetina cca 15 let. Každá další fáze industrializace tedy ničí klima planety řádově rychleji než ta předchozí.
Pokud by koncentrace CO₂ „pouze“ setrvávaly na dnešní úrovni 420 ppm po dostatečně dlouhou dobu, paleoklimatické záznamy a fyzikální modely ukazují, že hladina moří by se v konečném důsledku zvýšila o desítky metrů — natolik, že by byly zatopeny prakticky všechny dnešní velké pobřežní aglomerace, což by znamenalo vynucený přesun stovek milionů lidí. Je to dědictví, které nelze vyřešit během jedné generace: jedná se o externalitní dluh, který současné popírání vědy a blokování mitigace zanechává budoucím generacím.
Ekocidní fašismus může, ale nemusí, být transgenerační — může k živoření či smrti odsoudit zejména ty, kteří v dané fosilní době ještě nejsou na světě. Země nemá právní subjektivitu, a tak je takové chování legální. A Motoristé se postarají o to, aby to tak zůstalo.
Ekocidní fašismus, který tvrdí, že „není třeba nic dělat“, je proto ideologií kolektivní vraždy a zbytečně urychluje kolaps civilizace do konce tohoto století. Věda přináší — a snad stále bude přinášet — nové energetické možnosti a řešení; každý rok oddálení úplného civilizačního kolapsu může být mimořádně důležitý. Nedělat ani to málo, co děláme, tak jak chtějí ekocidní fašisté pro svoje fosilní pány, je celoplanetárním holokaustem.
Scénář ekocidního fašismu: Body zvratu a kolaps
Úvodní fáze: Zajišťování zisků fosilních oligarchů prostřednictvím pavědeckého lhaní a propagandy; upozadění či likvidace ekologických neziskovek a přebírání institucí hájících přírodu, například Ministerstva životního prostředí. (v ČR, o globální úrovni někdy příště)
Následující fáze:
Horko a úmrtnost — Oteplení o 4 °C a více vytvoří pásma tzv. „mokrého teploměrného“ tepla (wet-bulb temperature), v nichž se lidské tělo kvůli vysoké vlhkosti nedokáže ochladit pocením. Rozsáhlé oblasti, například Indie nebo Perský záliv, se stanou fyzicky neobyvatelnými.
Potravinová bezpečnost — Kolaps hlavních obilných pásů, zničené úrody po celé planetě, extrémní sucha i záplavy. To vše by vedlo ke globálnímu hladomoru a zhroucení trhů s potravinami.
Nevratné tání — Ztráta Grónského a Západoantarktického ledového štítu spustí nevratné zvedání hladin moří o desítky metrů v následujících stoletích.
Zpětné vazby — Uvolnění metanu z tajícího permafrostu způsobí nekontrolovatelné urychlení oteplování, tzv. „horkovzdušnou spirálu“.
Chaos a války — Stovky milionů klimatických uprchlíků, rozpad států, války o vodu a potraviny, geopolitické zhroucení.
Mechanismus fungování …… stále stejný
Propaganda a média — Kontinuální diskreditace vědy, výroba „alternativních expertů“, využití sociálních sítí a botů k virálnímu šíření popírání.
Institucionální capture — Obsazení regulačních agentur, kontrola rozpočtů výzkumu, zákonné omezení výuky a veřejné komunikace o klimatu. (Právě proto Motoristé potřebují hlavně Ministerstvo životního prostředí.)
Ekonomické závislosti — Záštita velkých emitentů, daňové a regulační režimy chránící fosilní průmysl. (Proto v pozadí Motoristů a IVK stojí fosilní oligarcha.)
Právní a ideologická normalizace — Zpochybňování dissentu jako „vlastizrady“, trestněprávní postih expertů nebo novinářů, cenzura. (Vidíme již v USA; pokud dáme Motoristům moc, budeme je následovat.)
Poznámky nejen na okraj
1. Sociální kolaps a volba lídra:
Během pár let přijde většina z nás díky AI o zaměstnání, což vyvolá sociální a ekonomické důsledky v dosud nepoznané míře. V takové chvíli budeme potřebovat, aby v čele země stála sociálně smýšlející entita, která přesměruje část toků od vítězů AI loterie k lidem, co v té loterii prohráli, aby mohli dál důstojně žít. Ekocidní fašisté a vyznavači tolerování upalování romských dětí, kteří by si možná mysleli, že „nepotřebnou lůzu“ je třeba nahnat do dobytčáků a zplynovat, rozhodně nejsou takovými sociálně myslícími lídry. Můžete si myslet, že patologicky asociální svět Motoristů se vás nikdy nedotkne — brzy uvidíte, že je to naopak.
2. Ekonomická podpora a účel lži:
Ideologie ekocidního fašismu je ekonomicky silná, protože přináší obrovské benefity jejím sponzorům: argument, že ochrana přírody a klimatu je nesmysl, umožňuje bezohledné „urvání si“ zdrojů. Proto jej podporují developeři a fosilní oligarchové. Když se pálí klimatická věda a ochrana přírody, fosilní relikty a developeři mají pré.
3. Slovensko – proruské motorkářské skupiny:
Na Slovensku proruské motorkářské skupiny dokonce zakládají svoji samozvanou „tajnou službu“ jako údernou sílu jedné složky internetového fašismu — jeho proruské varianty — což ukazuje první pokusy o přechod k institucionalizovanému násilí. Cesta zpět se naopak stává stále nemožnější.
4. Množství fašistů v ČR:
Česká republika formálně navenek není fašistický stát, ale v hlavách mnoha lidí už dávno vzniklo takové vnímání reality, že potenciál k němu může být větší než v Hitlerovském Německu roku 1933. Téměř každý je u nás lapen v nějaké verzi internetového fašismu.
5. Babiš a kolaborace s odnožemi fašismu:
Stejně jako Hindenburg nevědomky použil Hitlera, i Andrej Babiš už nyní ideově kolaboruje s odnožemi internetového fašismu – ekocidní, proruskou a Trumpistickou větví. Pokud jim dovolí volný průchod, může mu tato ideologie velmi rychle ‘přelézt přes hlavu’ jako Hindenburgovi. Vítězem bude, například při silnějších společenských otřesech, už jen čistý fašismus, ne kolaborace s ním. Ale chtít po člověku, který posílá své děti na Krym, aby nepředával stát ekocidním fašistům, je poměrně bláhový požadavek. Spíše se zdá, že budoucí vláda bude zcela v područí internetového fašismu a jeho převážně Ruskem vytvářených narativů: přestaneme podporovat Ukrajinu, zničíme veřejnoprávní média, dosadíme armádě ministra z řad proruského fašismu a předáme MŽP ekocidnímu fašismu.
6. Ekocidní fašismus a budoucí globální konflikty:
Zatímco předchozí světové války vznikaly z chorých idejí a touhy po „novém životním prostoru“, který nebyl reálně potřebný, ekocidní fašismus vytvoří globální konflikt, kde “lebensraum” bude nutností — protože velká část světa se z různých důvodů stane neobyvatelnou a lidé budou bojovat o životní prostor pro sebe a své blízké. Současná migrační krize, která často má i environmentální kořeny, je jen slabým odvarem budoucích migračních tlaků, které brzy přijdou.
7. Fluidita fašismu a protiváha:
Tím, jak je fašismus fluidní a široce rozkročený fenomén, přestává být jasné, co je jeho protiváhou a jak má vypadat účinný odpor. Bylo to tak v historii vždy; dnes je ale zřejmé, že každý stát, každý člověk a každá myšlenka jsou kapkou padající do jednoho ze sudů — buď do sudu fašismu, lži, konspirace a nenávisti, nebo do sudu antifašismu: kam kapou zbytky lidskosti, pravdy, vědy a chápání kolektivních potřeb. Každý člověk a každá země, v níž internetový fašismus převládne, se stává spoluviníkem a může mít na vahách osudu světa rozhodující vliv. Proto nesmíme nikdy dopustit, aby ekocidní fašisté ukradli Ministerstvo životního prostředí jen proto, že jeden oligarcha potřebuje být beztrestný a další potřebuje ještě více vydělávat. .
8. Čína a západní lži:
Dokonce i čínští komunisté vědí, že ekocidní fašismus může zničit i je — proto investují do obnovitelných zdrojů výrazně více než EU a USA. Proč tedy podle Macinky následují vymodelovanou „západní lež“? Proč uvěřili západní vědecké všeobjímající konspiraci o globálním oteplování a sami se tím dostávají do úzkých? Není to divné, když budoucí česká vláda nechá téct řeku lží do onoho fašistického sudu na vahách osudu lidstva, když i totalitní země budou napínat své síly k tomu, aby naplnily sud na druhé misce vah? Svět není černobílý a onen souboj probíhá na mnoha úrovních. Když dokonce totalitní čínští komunisté jsou ochotni se uskromnit pro přežití dalších generací — jakou mentální charakteristiku tedy mají naši „demokratičtí“ fosilní oligarchové, kteří vynakládají vydělané fosilní peníze na ještě větší propagandu a intenzivnější šíření lží a uchvácení politické moci? Co nám za zabíjení budoucích generací tito oligarchové dávají zpět? Fotbalové kluby s lidmi kopajícími do míče, na které se dnešní člověk dívá v domnění, že je svědkem nějaké velkolepé bitvy, zatímco na pozadí probíhá skutečná bitva o přežití světa.
Prosím prezidenta Pavla, aby žádného Motoristu v žádném případě nejmenoval na místo ministra životního prostředí. Prosím i Andreje Babiše, aby si nakonec uvědomil, že pro lidský druh jsou důležitější věci než jeho nevydání ke stíhání. Děkuji všem, kteří se zúčastní demonstrace proti předání Ministerstva životního prostředí Motoristům v neděli 19. října od 12:30 na Hradčanském náměstí.
Nezapomínejme — fašismus nepostaví jen menšina pravověrných fašistů; postaví ho především menšina, která zvolí mlčení.
Cílem tohoto textu je snad alespoň trochu otevřít oči v oblasti, kde jejich zavření může být – a možná už je – existenciální pro živočicha, ke kterému autor patří, což samo o sobě představuje dostatečný důvod k jeho sepsání.
Odkazy:
https://www.ft.com/content/c18f4306-3c37-4a10-b728-74646e0ea525
https://www.openculture.com/2024/11/umberto-ecos-list-of-the-14-common-features-of-fascism.html
https://www.jstor.org/stable/10.1086/235001
https://technecium.org/2010/12/sirme-slovo-ekocida/
https://en.wikipedia.org/wiki/Palingenetic_ultranationalism
https://denikn.cz/1867536/co-vy-tady-delate-motoriste-ve-snemovne-blokovali-denik-n/
Diskuse