Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Nikdo neví, z čeho bude nová vláda platit byť jen ty výdaje plánované starou vládou

2. 11. 2025 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

V Otázkách V. Moravce dnes nebyli aktivní politici, s výjimkou staronového poslance Skopečka. Začnu koncem první hodiny: co si počít s plánem nové koalice snížit firemní daně? Odborář Středula zjevně nechtěl novou garnituru kritizovat, ale zjevně byl proti. Nejprve řekl, že jde o neutrální návrh, ale pak začal s kritikou. Prý ty peníze odejdou nejspíše za hranice, prý firmy chtějí zvyšování daní (to jsem jen zíral). Měla by se podle něj vést debata zejména o daňových výjimkách.

Moderátor se zeptal Skopečka, zda on bude pro snížení korporátních daní hlasovat. Prekérní situace! Skopeček tvrdil, že firmy snížení daní nepotřebují, prý naopak je zásadní rušení byrokracie a snížení cen energií, což obojí jde podle něj hlavně za Evropskou unií. I tak by se podle mě skvěle vyjímal v nové vládě, možná by tam mohl být klidně za SPD nebo motoristy jako „odborník“.

Pokud jde obecně o program nové koalice, bývalý ministr financí Kalousek upozornil, že je v něm velký rozpor mezi plánovanými výdaji (resp. ztrátami typu snížení firemních daní a snížení odvodů OSVČ) a deklarovanou rozpočtovou odpovědností. Není jasné, kde vláda chce vzít peníze na své výdaje. Podle Kalouska to neví ani odcházející vláda ohledně výdajů, které plánovala ona.

Šéf Národní rozpočtové rady Hampl mluvil o nastupující vládě podobným způsobem. Podle něj za podmínek dobré ekonomické situace, ve které prý jsme, je třeba pokračovat v konsolidaci státního rozpočtu do roku 2028, jak bylo plánováno. Středula upozornil na to, že současný solidní růst HDP je postaven na spotřebě domácností (to je, myslím, obecná shoda), tedy na mzdách, které by podle něj měly růst, jinak ekonomika začne zase haprovat.

Proběhla také, v tomto případě pro mě ne moc srozumitelná, debata o případném zestátnění ČEZu. Kalousek a Skopeček souhlasili, že se podmínky změnily, a že to tedy nemá smysl. Babišovo programové prohlášení to chce. Kalousek mluvil o tom, že je to jen jeho dojem, pokud říká, že to je chyba. Dobře si vzpomínám, jak před pár lety navrhoval utratit za zestátnění ČEZu 200 miliard. Podle Středuly tento programový bod nová vláda prostě opustí. Podle mě opustí mnoho slibů. Moderátor ostatně v druhé hodině citoval nové prohlášení Babiše, že po Fialově vládě zůstala spoušť. Tím snadno vysvětlí, byť by měl manipulovat fakty, nebo vyloženě lhát, tvrdě pravicovou politiku.

Výmluvná byla debata o EET. Kalousek kdysi proti EET ve Sněmovně obstruoval. Nyní je podle něj hlavní argument proti zavedení EET to, že kontrola je možná jen v maloobchodě a stravování. Kdo prý nedostal od řemeslníka nabídku „bez faktury“, nežil v Česku. Stejně reagoval i Skopeček. Středula byl trochu v defenzívě, protože řekl, že to by přece nemělo znamenat, že nebudeme bojovat s šedou ekonomikou. Hlavní zdroj příjmů pro stát v této oblasti viděl v boji s prací načerno. Debata byla uvedena prohlášením Svazu průmyslu Rafaje, že EET je dobré zavést. Moderátor citoval i negativní postoj NKÚ k rušení EET. Hampl řekl, že zavést EET byla chyba, že zrušit ho byla taky chyba, a že proto je třeba EET znovu zavést, protože není dobré pořád něco rušit.

Shoda snad byla na tom, že z EET se nedá dostat moc peněz. Připomenu, že sám Havlíček, hlavní expert ANO na tohle téma, nedávno připustil, že maximálně může jít z celé šedé ekonomiky 35 miliard (srovnejme to s tím, že nyní v návrhu rozpočtu na rok 2026 chybí 80 miliard a snížení daní v souvislosti s rušením superhrubé mzdy odsává z rozpočtu 150 miliard ročně).