Proč tolik chceme válčit s jadernou velmocí?

20. 11. 2025 / Daniel Veselý

Jsme svědky cyklu neustálých úderů a očekávaných odvet. Ukrajina dnes poprvé zasáhla v Rusku vojenské cíle Američany dodanými střelami ATACMS. Kreml dnes zaútočil na západoukrajinské město Ternopil, kde usmrtil nejméně 25 lidí, včetně tří dětí (Mezitím Izrael dnes taktéž usmrtil nejméně 25 lidí navzdory údajnému příměří, což mnoho zavilých kritiků Kremlu nechává chladnými). Ano, je to další odsouzeníhodný válečný zločin Ruské federace na Ukrajině. Je ovšem nutno se zamyslet nad tím, jak těmto vražedným úderům zabránit. Jak tento děsivý cyklus útoků a odvet zastavit? Zdá se, že čtyři roky trvající strategie neustálého vyzbrojování a zasypávání Ukrajiny stovkami miliard dolarů (kdy je aktuální korupční skandál okolo Zelenského spolupracovníků patrně jen pouhou špičkou ledovce) s Ruskem nehne ani v nejmenším. Naopak, konflikt se nebezpečně prohlubuje a má potenciální přesah i mimo Ukrajinu. 

Nejsme zvyklí na to, že si designovaný nepřítel dělá, co se mu zachce a že naše strategie pouze válečný konflikt rozdmýchává, a nikoli deeskaluje. Zdá se, že v Evropě je moře hlasů, které by rády válčily s jaderným Ruskem, aniž by vůbec domysleli děsivé následky tohoto kroku. To jsme už zešíleli? K jaderné kolizi může dojít v důsledku selhání systémů časného varování, selhání lidského faktoru či prostě jen v důsledku nedorozumění. Proč neuznáme tristní realitu a nevoláme po deeskalaci? Zamysleme se konečně nad tím, k čemu vedou ukrajinské údery na ruskou vojenskou a energetickou infrastrukturu a ruské útoky na ukrajinské energetické i civilní cíle.

A dále: jak zanalyzujeme přímou účast Spojených států při výcviku ukrajinských vojáků, činnost CIA na Ukrajině, vybírání cílů či poskytování zpravodajských informací ze strany západních spojenců Kyjiva? Rozsáhlé expozé listu New York Times letos v březnu citovalo jednoho šéfa evropské zpravodajské služby, který byl překvapen, když zjistil, jak hluboce se jeho protějšky z NATO zapletly do vojenských operací na Ukrajině. „Nyní jsou součástí zabijáckého řetězce,“ uvedl tento operativec. Tento rozsáhlý text, který vřele čtenářům BL doporučuji, na řadě konkrétních událostí dokládá, jak moc je Severoatlantická aliance zapletena do konfliktu na Ukrajině.

Za této situace je klidně možné, že Kreml, který NATO vnímá jako existenční hrozbu, páchá v Evropě sabotáže a jiné diverzní akce (což je stará a osvědčená strategie Bílého domu v Latinské Americe i jinde). Znamenalo by to neblahý posun od ruské hybridní války a šíření dezinformací v západním prostoru. Ptejme se tedy znovu, proč k tomu dochází? Jsme vůbec schopni nějaké sebereflexe, či budeme i nadále pokračovat ve víření válečných bubnů, anebo dosavadní strategii přehodnotíme?

Web Axios aktuálně píše o tom, že Spojené státy a Rusko tajně pracují na špinavé dohodě, kdy si Ruská federace vymiňuje požadavky definované v červnu 2024, tj. neutralita Ukrajiny, anexe čtyř ukrajinských oblastí na východě země a podstatné snížení bojových kapacit ukrajinské armády. Je to nadmíru ošklivá věc, ale my s tím bohužel nemůžeme nic dělat, neboť Rusko má na válečném poli nad ukrajinskou armádou navrch. Jediné řešení by bylo vyslat vojáky NATO do ukrajinského kotle. Zvedněte ruku vy, kdo byste tento krok podpořili s vědomím fatálních rizik potenciální jaderné konfrontace? Zradili jsme Ukrajinu, když jsme před ruskou agresí ani po jejím zahájení nenapjali všechny síly k mediaci krize a když jsme ji nutili bojovat v předem prohrané válce.