USA „nejsou dost silné, aby mohly jednat samy“, prohlásil Merz na konferenci v Mnichově

14. 2. 2026

 

S odkazem na ty, kteří varovali, že mezinárodní řád založený na pravidlech bude brzy zničen, Merz řekl: „Obávám se, že to musíme říci ještě otevřeněji. Tento řád, jakkoli byl i v nejlepších časech nedokonalý, již v této podobě neexistuje.“

Merz přešel do angličtiny, aby zdůraznil své poselství, a řekl: „V éře soupeření velmocí nebudou ani Spojené státy dostatečně silné, aby mohly jednat samostatně. Vážení přátelé, členství v NATO není jen konkurenční výhodou Evropy. Je to také konkurenční výhoda Spojených států.“

„Pojďme tedy společně obnovit a oživit transatlantickou důvěru,“ dodal.

Projev německého kancléře zahájil výroční setkání předních světových osobností v oblasti bezpečnosti, včetně mnoha evropských lídrů a amerického ministra zahraničí Marca Rubia.

Na loňské konferenci, která se konala několik týdnů po začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa, americký viceprezident JD Vance šokoval evropské lídry přednáškou o stavu demokracie a svobody slova na kontinentu – tento moment udal tón pro celý loňský rok.

Následovala řada prohlášení a kroků Trumpovy administrativy namířených proti spojencům, včetně Trumpovy hrozby z minulého měsíce, že uvalí nová cla na několik evropských zemí, aby zajistil kontrolu USA nad Grónskem, poloautonomním územím Dánska, spojence NATO.

Merz sklidil největší potlesk od publika, které bylo plné nepřátelství vůči unilateralismu USA, když přímo kritizoval současnou americkou administrativu slovy: „Kulturní válka hnutí Maga není naše. Svoboda projevu u nás končí, když je tento projev namířen proti lidské důstojnosti a základnímu zákonu. Nevěříme v cla a protekcionismus, ale ve volný obchod. Stojíme za klimatickými dohodami a Světovou zdravotnickou organizací.“

„V éře velmocí již naše svoboda není samozřejmostí. Je ohrožena,“ řekl a dodal, že „k prosazení této svobody bude zapotřebí pevnost a vůle“. Merz zpochybnil Trumpův unilateralismus a dodal: „Autokracie mohou mít stoupence, demokracie mají partnery a spojence.“

Zároveň uvedl, že Evropa se musí zbavit své nadměrné závislosti na USA, a zdůraznil: „Toho nedosáhneme tím, že odepsáme NATO.“

Také vyzval amerického prezidenta, aby uznal, že je stále možné vyčerpat Rusko ekonomicky a vojensky do té míry, že bude ochotno usednout k jednacímu stolu ohledně Ukrajiny.

Vzhledem k tomu, že Německo je jednou z evropských zemí, které nejvíce zvyšují své výdaje na obranu, Merz se zjevně cítil v dostatečně silné pozici, aby trval na tom, že USA musí více naslouchat evropským obavám o svou bezpečnost a legitimitu trvalého evropského pilíře NATO.

Mnichovskou konferenci popsal jako seismograf stavu vztahů mezi USA a Evropou a uvedl, že válka na Ukrajině „donutila Evropu vrátit se z dovolené ze světových dějin. Společně jsme vstoupili do éry, která je opět poznamenána mocenskou politikou velmocí.“

Tyto velmoci, řekl Merz, „si stanovují vlastní pravidla. Je to rychlé, tvrdé a často nepředvídatelné. Tyto mocnosti využívají přírodní zdroje, technologie a dodavatelské řetězce a používají je jako vyjednávací nástroje.“

Merz hovořil v době, kdy se blíží čtvrté výročí ruské invaze na Ukrajinu a rok poté, co Vance ve stejné hale ve svém projevu kritizoval Evropany za to, že nedostatečně kontrolují své vlastní obranné opatření a ignorují požadavky svých voličů.

Merz na to reagoval tím, že pro kontinent je zásadní změnit své myšlení a plně využít „enormní“ vojenský, politický, ekonomický a technologický potenciál „suverénní Evropy“. Německo usilovalo o „partnerství založené na vedení“ v Evropě, ale nezachovávalo si žádné „hegemonistické fantazie“.

Merz uvedl, že zahájil rozhovory s Macronem o evropském jaderném odstrašujícím prostředku. Ten musí být podle něj pevně integrován do jaderného arzenálu NATO a nesmí vést k tomu, že některé části Evropy budou lépe chráněny než jiné. Kancléřka prohlásila, že Německo neopouští NATO, ale chce v rámci aliance vytvořit „silný, soběstačný pilíř“.

Macron ve svém projevu trval na tom, že Evropa musí být u stolu, aby mohla s Ruskem vyjednat novou dohodu o kontrole zbraní, která se bude týkat balistických raket, schopnosti hlubokého úderu, obranných technologií a jaderných zbraní.

Francouzský prezident uvedl, že předchozí smlouvy o kontrole zbraní, jako je nyní neplatná smlouva INF, byly vyjednány pouze USA, a to se nemůže opakovat, pokud má být Evropa brána vážně jako geopolitická mocnost.

Uvedl, že první rozhovory o nové evropské bezpečnostní architektuře již proběhly s Velkou Británií a Německem, ale nyní je čas rozšířit konzultace na celou Evropu.

Macron varoval, že mírové urovnání na Ukrajině vyžaduje vyvinutí dalšího tlaku, ale i kdyby bylo dosaženo dohody, Evropa by čelila výzvě, jak „koexistovat s nezměněným agresivním Ruskem na našich hranicích“, které má „nadměrně rozrostlou armádu a obranný průmysl na cukrovém opojení“.

Vyzval k vytvoření transparentního nezávislého evropského komunikačního kanálu s Ruskem a uvedl, že bezpečnostní architektura po druhé světové válce byla „zcela navržena a vytvořena v době studené války“ a potřebuje nové formulování.

V reakci na kritiku, kterou loni na Evropu směřoval Vance, Macron řekl: „Evropa byla očerněna ... jako represivní kontinent, kde není svoboda slova a kde alternativní fakta nemohou nárokovat stejné právo občanství jako pravda sama – tento zastaralý a těžkopádný pojem.“

Zdroj v angličtině ZDE