Ruské rodině byl ve Finsku zamítnut azyl, obávají se ruských odvetných opatření za proukrajinskou aktivitu

10. 8. 2026

V dubnu byli finskými úřady zadrženi v očekávání vyhoštění. Později byli po zásahu soudu propuštěni, nyní však čekají na rozhodnutí, které by mohlo vést k jejich vyhoštění během několika týdnů.

Případ Belovových je považován za jeden z mnoha případů Rusů, jimž byl v sousedním Finsku zamítnut azyl, přičemž právní experti se domnívají, že jejich budoucí riziko a lidská práva nebyla dostatečně posouzena.

Podle oficiálních statistik vyhostila finská imigrační služba v období od února 2022 do června 2026 celkem 1 039 Rusů: nejvíce ze všech národností. Ve stejném období byl 1 109 z 1 342 Rusů odmítnut vstup do Finska v souvislosti s zamítnutím žádosti o azyl.

Od ruské invaze do Ukrajiny v plném rozsahu v roce 2022 se vztahy Finska s jeho sousedem drasticky změnily. Dříve bylo Finsko oblíbenou turistickou destinací pro Rusy a existovalo několik hojně využívaných hraničních přechodů. Od té doby Finsko na dobu neurčitou uzavřelo celou svou hranici a obvinilo Moskvu, že v rámci „hybridní operace“ nasměrovává žadatele o azyl do Finska.

Rusko rovněž rozšířilo své vojenské základny na hranicích, zatímco NATO – ke kterému se Finsko připojilo v roce 2023 – v zemi provádělo výcviková cvičení.

Nikita uvedl, že jeho problémy v Rusku začaly, když si uvědomil, že mu šéf lhal, když mu tvrdil, že projekt, na kterém pracoval, nesouvisí s válečným úsilím. Když se pokusil z projektu odstoupit, šéf mu prý vyhrožoval zatčením nebo odesláním na frontu.

„Poté jsem si uvědomil, že z této práce nemohu odejít bez následků a že musíme o situaci přemýšlet,“ řekl Nikita. Jak uvedl, armáda poté zavolala jeho matce, aby se na něj zeptala, a jejich dům navštívila policie. Brzy dospěli k závěru, že jim nezbývá nic jiného, než Rusko opustit. „Teď si uvědomujeme, že pokud se vrátíme, budeme okamžitě zatčeni, skončíme ve vězení a budeme mučeni,“ řekl Nikita.

Ve Finsku se zapojili jako dobrovolníci v místním ukrajinském centru a přispěli k humanitární pomoci, včetně první pomoci, jídla, oblečení, vybavení Starlink a 3D tiskárny, za což od ukrajinských vojáků obdrželi videopoděkování.

„Snažíme se přizpůsobit, snažíme se podporovat Ukrajinu, snažíme se vyjádřit svůj názor, protože je velmi důležité Ukrajině pomáhat. Pomáhat jim v odvetě,“ řekl.

Matka se synem poprvé požádali o azyl ve Finsku v roce 2022, jejich žádost však byla zamítnuta a následné odvolání bylo neúspěšné. Letos podali žádost znovu, opět jim byla zamítnuta a byl jim doručen příkaz k vyhoštění. Následně byli umístěni do zadržovacího centra, kde čekali na vyhoštění, ale po zásahu soudu jim bylo před vydáním konečného rozhodnutí povoleno vrátit se domů. „Měli jsme v hlavě samé špatné myšlenky. Bylo to jako začátek mučení, protože to byl naprosto traumatický zážitek,“ řekl Nikita. „V té době jsme se 

Od té doby trpí psychickými problémy a zažívají záchvaty paniky, zatímco čekají na rozhodnutí soudu.

Jejich právník, který z bezpečnostních důvodů požádal o anonymitu, uvedl, že Belovovým by v případě deportace do Ruska velmi pravděpodobně hrozilo nebezpečí. Ohrožující pro ně bude i Nikitova pracovní minulost, dodal právník. Ve své předchozí funkci měl podle svých slov přístup k důvěrným vládním informacím.

Získat azyl ve Finsku bylo sice již dlouho obtížné, ale právník uvedl, že nedávné změny na hranicích a v azylovém řízení, včetně omezeného přístupu k právní pomoci, situaci ještě zkomplikovaly. „Získat status uprchlíka je ještě těžší, i když člověk jasně projevuje své politické názory. V těchto případech musíme opravdu bojovat, abychom získali status, který se dříve získával snáze.“

Politický aktivista a kritik Putina Bill Browder, který stojí v čele kampaně Global Magnitsky Justice Campaign, uvedl, že tento případ je „rozhodující zkouškou odhodlání Evropy chránit ty, kteří riskovali vše, aby se postavili proti Putinově válce“.

Browder, jehož přítel a právník Sergej Magnitskij zemřel rukou Putinova režimu, dodal: „Pokud bude ochrana odepřena lidem, kteří odmítli podpořit agresi, otevřeně se postavili proti režimu a nyní čelí pronásledování, mohlo by to vytvořit nebezpečný precedens, který odradí ostatní od toho, aby se postavili proti autoritářství.“

Mluvčí finské imigrační služby uvedl, že se nemůže vyjadřovat k jednotlivým případům.

Antti Lehtinen, ředitel odboru pro mezinárodní ochranu, který je součástí finské imigrační služby, dodal: „Situace každého žadatele se posuzuje individuálně s přihlédnutím k jeho osobním okolnostem.

Například odpor proti válce na Ukrajině a související aktivity mohou představovat důvod k pronásledování na základě politického přesvědčení. Pokud usoudíme, že politické přesvědčení nebo aktivity dané osoby ji vystavují riziku pronásledování nebo vážné újmy v Rusku, bude jí poskytnuta mezinárodní ochrana.“

Zdroj v angličtině ZDE