Zpráva investigativní zpravodajské služby ProPublica odhaluje, že na norkové farmě v Utahu od srpna zuří ptačí chřipka a zdá se, že úředníci neudělali prakticky nic. V roce 2023 jsem  varoval, že norkové farmy by sotva mohly být lépe navrženy k šíření smrtících epidemií. Důvodů je hned několik: norci jsou krmeni odřezky z kuřat, krav a dalších hospodářských zvířat, v nichž se často vyvíjejí nové virové varianty; noci snadno hostí jak viry ptačí, tak lidské chřipky, které si pak mohou vyměňovat genetický materiál, čímž se z ptačí choroby stává choroba lidská; a norci mají extrémně vysoký „zoonotický potenciál“ – schopnost infikovat zvířata jiných druhů, včetně lidí.

Poukázal jsem na to, že ptačí chřipky, které se přenesou na lidskou populaci, mohou být extrémně nebezpečné: z těch, u nichž je známo, že se od roku 1997 nakazili variantou H5N1, 48 % zemřelo. První úmrtí v USA na ptačí chřipku v tomto roce bylo právě oznámeno: oběť se nakazila od infikovaného stáda dojnic. Ačkoli je tato nemoc devastující pro populace volně žijících ptáků a některých savců, její přenosnost mezi lidmi je naštěstí zatím extrémně nízká. Kdyby v dokonalé „míchací nádobě“, jakou je norková farma, vznikla varianta, která by byla jak vysoce smrtelná, tak i lépe přenosná, udělali byste dobře, kdybyste se pustili do sepsání své závěti. Jak z tohoto důvodu, tak i kvůli nesmyslné krutosti kožešinového průmyslu jsem vyzval k uzavření globální smlouvy zakazující chov norků.

Nečekal jsem, že vlády okamžitě přistoupí k akci, jakkoli přesvědčivý ten argument mohl být. Ale ani jsem nečekal, že se budou chovat, jako by jejich cílem bylo napomáhat smrtelnému viru. Přesně tak se však zdá, že se chovali úředníci v USA.

ProPublica odhalila, že místo toho, aby se úřady v Utahu pokusily virus zastavit uzavřením farmy a porážkou nokú, snažily se ututlat celou záležitost. Úředníci veřejného zdraví neprovedli u pracovníků farmy testy na příznaky ani nesledovali jejich kontakty, a to navzdory skutečnosti, že jsou každý den v kontaktu s nakaženými norky a často jsou kousáni nebo poškrábáni. Proč? Kvůli stížnostem státního zemědělského úřadu, že testování „farmáře obtěžovalo“.

Státní veterinářka státu Utah, Amanda Priceová, uvedla, že vypuknutí nákazy bylo „devastující“. Nemluvila však o veřejném zdraví. Mluvila o dopadu na farmáře. „Vidí, jak se ničí dílo jeho života. Opravdu doufám, že chápete lidskou stránku této situace.“ Ano, chápeme: pokud se něco neudělá, mohlo by být ohroženo 8 miliard lidí. Utracení norků by mohlo zničit farmářův podnik a měl by za to dostat odškodnění. Neutracení by mohlo zabít mnohem víc než jen to.

Mohl by existovat jasnější příklad toho, jak budit dojem, že se upřednostňují zvláštní zájmy před zájmem obecným?

Dále poznamenala: „Prostě tu není moc jiných možností než tak nějak sedět, čekat a sledovat, co se stane… Kdybychom začali vidět, jak na to lidé aktivně umírají, samozřejmě by to změnilo způsob, jakým na to reagujeme.“ V tu chvíli by už ale bylo příliš pozdě.

Zdá se, že primárním úsilím byla ochrana zájmů farmy. Stát nevyhlásil stav nouze, protože by to podle úředníků mohlo „upozornit skupiny bojující za práva zvířat“. Mohlo by to také upozornit organizace zabývající se veřejným zdravím nebo kohokoli, komu záleží na lidském životě. Nyní jsme uprostřed chřipkové sezóny. Čím déle to bude trvat, tím větší je šance, že se na norkové farmě vyvine vysoce přenosná varianta viru.

Díky těmto lidem vypadají vědci z prvního dílu seriálu Pluribus jako zodpovědní občané. Místní úředníci zde nesledují signály vysílané mimozemšťany. Místo toho se zdá, že se řídí signály vysílanými komerčními zájmy. Jestli jsme se z vlivu tabákového a cukrovarnického průmyslu něco naučili, pak to, že korporátní lobbisté by neměli mít nic společného s rozhodnutími v oblasti veřejného zdraví. Přesto jsou zapojeni do všech forem rozhodování. To by mohlo být naší zkázou, bez ohledu na to, která otázka zasadí smrtící ránu.

Ačkoli jsou norkové farmy obzvláště nebezpečné, všechny formy chovu hospodářských zvířat představují vysoké riziko vzniku a šíření pandemií. Právě kombinace chovu norků s chovem kuřat, prasat a dojnic vytváří tak vysoký potenciál pro katastrofu. Odvětví chovu hospodářských zvířat určených k jídlu lze považovat za zesilovače nemocí, které vytvářejí podmínky, v nichž se nízko patogenní kmen může snadno zmutovat do patogennější varianty. Nakrmte norky vnitřnostmi zvířat, smíchejte tento virus s lidskou chřipkou, a je to.

I zde se míra zanedbání jeví jako psychopatická. Americký ministr „zdravotnictví“ Robert F. Kennedy Jr. argumentoval, že chovatelé kuřat „by měli zvážit možnost nechat [ptačí chřipku] projít hejnem, abychom mohli identifikovat a zachránit ptáky, kteří jsou proti ní imunní“. Americký ministr zemědělství vyjádřil podporu tomuto nápadu. Nejenže by to bylo nesmírně nebezpečné, ale bylo by to také marné, protože genetická variabilita byla snížena na absolutní minimum, aby se chovala téměř identická kuřata. Je to podobné postoji „nechme virus řádit“, který zaujaly vlády Donalda Trumpa a Borise Johnsona během první vlny Covidu-19. Kennedy rovněž tvrdil, že varianta H5N1 „zřejmě neubližuje divokým ptákům – ti mají nějakou imunitu“. To je zcela nepravdivé.

Ačkoli jsme dnes ostražitější než dříve vůči machinacím tabákového, cukrovarnického, alkoholového, fastfoodového, hazardního a fosilního průmyslu, většina lidí si stále neuvědomuje, jak velkou hrozbu představuje živočišný průmysl. Nejenže patří mezi největší příčiny emisí skleníkových plynů, ničení přírodních stanovišť, úbytku a vyhynutí volně žijících živočichů a znečištění řek a moří. Je to ale také největší rizikový faktor pro vznik nových pandemií, a to jak přímo, tak prostřednictvím přeměny ekosystémů na zemědělskou půdu. Možná je to nyní i hlavní příčina šíření antimikrobiální rezistence. To vše od těch, kteří vám dodávají maso, vejce a mléko.

Často jsme byli varováni, že nejvíce bychom se měli obávat toho, na co nemyslíme. Je na čase, abychom o tom začali přemýšlet.

Zdroj v anglčtině  ZDE