Rusko navrhlo USA zastavit rozšiřování NATO a stáhnout alianci z Polska a baltských zemí

16. 11. 2026

čas čtení 2 minuty
Kreml poskytl Bílému domu seznam podmínek nezbytných k ukončení války na Ukrajině. Jde o stažení infrastruktury NATO z Polska a baltských zemí, omezení jeho činnosti v postsovětském prostoru, odmítnutí rozšiřování a dalších bodech, uvedl účastník bilaterálních jednání ze strany USA.

Washington obdržel požadavky před návštěvou amerických zvláštních vyslanců Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě. Seznam silně připomínal ten, který diplomaté Vladimira Putina předložili západním zemím před plnohodnotnou invazí 24. února 2022 a některé položky opakovaly doslova ty, které byly uvedeny před pěti lety, v souladu s myšlenkou "návratu NATO do roku 1997". Současně byly k předchozím přidány nové podmínky: například Moskva nyní trvá na tom, aby Francie a Velká Británie opustily myšlenku vzít další evropské země pod "jaderný deštník" – tedy zaručit bezpečnost sousedů svými jadernými zbraněmi v případě vnější agrese.

Také jsou Spojené státy, Velká Británie a Evropská unie povinny přestat Ukrajině pomáhat, především "dodávkami jakýchkoli západních zbraní, vojenské techniky a produktů". Podle podmínek Kremlu schválí Rusko vstup Ukrajiny do EU pouze tehdy, pokud Kyjev odmítne účastnit se obranné politiky bloku. Současně by NATO mělo stáhnout své kontingenty a základny na hranice z roku 1997 – tedy opustit vojenskou přítomnost v 16 z 32 členských zemí.

Samostatně bylo oznámeno ukončení "jakékoli vojenské aktivity" Severoatlantické aliance na Ukrajině, v dalších zemích východní Evropy, stejně jako v republikách Jižního Kavkazu a Střední Asie.

Dříve Bild informoval o mírně odlišných podmínkách míru, které Putinovi vyslanci sdělili diplomatům EU na jednáních v Abú Zabí. Mezi ně patřilo vystoupení Finska z NATO, omezení přítomnosti bloku v baltských zemích, federalizace Moldavska a řada podmínek pro Ukrajinu, včetně předání Donbasu Ruské federaci, demilitarizace černomořských přístavů a slibu Kyjeva, že se nepřipojí k Severoatlantické alianci. Výměnou Moskva nabídla stažení vojsk z neuznaného Podněstří a Běloruska a z Běloruska také odstranění rozmístěných jaderných zbraní.

Brzy byla myšlenka takové dohody odmítnuta tiskovým mluvčím prezidenta Ruské federace Dmitrijem Peskovem a finský ministr obrany Antti Häkkänen uvedl, že Helsinky nejsou ani připraveny diskutovat o možnosti odchodu z NATO. Zároveň jsou pravděpodobné podmínky ruských vyjednavačů v SAE jen jednou z iniciativ, o kterých se diskutuje v neformálních kruzích. Na ruské straně působí paralelně několik konkurenčních skupin zprostředkovatelů a zatím není známo, čí myšlenky Putin osobně podporuje.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
123

Diskuse

Obsah vydání | 16. 11. 2026