Channel 4 News: Klimatická konference OSN v Turecku se zhroutila

22. 11. 2026

čas čtení 10 minut
Moderátor, Channel 4 News, neděle 22. listopadu 2026: Poprvé za 17 let skončila klimatická konference OSN v Turecku bez dosažení dohody.

 EU uvedla, že prostě nemůže podepsat dokument, který ani nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu klimatických změn. 

Proti navrhovanému textu se ohradilo také Spojené království. 

USA prezidenta Trumpa se konference ani nezúčastnily a ropné státy se cítí povzbuzeny tím, že se mnoho zemí vrací k ropě a plynu, což vede k patové situaci v jednáních. 

Ale co čeká naši rychle se přehřívající planetu po létě, během kterého některé části světa hořely a jiné se topily?

Klimatický summit COP 31 v Turecku měl skončit v pátek. Jednání se nakonec dnes zastavila, když evropské a některé další státy odmítly návrh dohody, který se vůbec nezmiňoval o fosilních palivech, a označily jej za „greenwashing“ a nejnižší společný jmenovatel, jak informuje Catherine Sampson.

"Globální Jih požaduje ochranu svého obyvatelstva."

Zmatek a nespokojenost v Antalyi.

"Myslíte si, že se zde dohodneme? Děkuji."

Rekordních 44 hodin po plánovaném konci summitu byl finální návrh dohody zamítnut jako příliš slabý na to, aby měl nějaký dopad.

"Zdá se, že v této sále jsou strany, které s tímto textem nesouhlasí. Vidíme, že ohledně tohoto textu neexistuje shoda. Proto nebyla tato rozhodnutí přijata."

Jablkem sváru byla formulace týkající se postupného ukončování využívání fosilních paliv. Ta byla z konečného textu vypuštěna. EU, Spojené království i rozvojové země, jako je Tuvalu, shodně prohlásily, že to nemohou přijmout. Někteří rozzuření představitelé opustili závěrečné zasedání a výsledek označili za ostudu.

"S čistým svědomím jsme nemohli podpořit text, který v podstatě popírá to, co se ve světě děje, a který byl zmanipulován zájmy fosilního průmyslu."

Saúdská Arábie a Rusko hrály klíčovou roli v krachu těchto jednání poté, co se postavily proti formulacím odkazujícím na postupné ukončování využívání fosilních paliv.

Rusko: "Pokud se nabídka zmenší rychleji než poptávka, výsledkem nebude snížení emisí, ale spíše nedostatek, cenové šoky, přechod k špinavějším palivům a energetická chudoba."

K dohodě nedošlo, jednání byla ukončena.

Musíme se vrátit do roku 2000, abychom našli poslední případ, kdy konference COP zkrachovala a jednání byla zcela pozastavena bez konečné dohody. I když v Kodani v roce 2009 summit přinesl pouze slabou politickou dohodu, kterou delegáti vzali na vědomí, místo aby ji formálně přijali. Jednání se nyní budou muset znovu zahájit na příštím summitu v Etiopii, což vyvolává otázky, zda tento proces není narušen.

"Situace se odehrává v nejkomplikovanějším a nejnapjatějším geopolitickém prostředí, jaké si pamatuji, a také v kontextu, v němž velmi soucítím s dopady klimatických změn, které se zhoršují – například v posledních letech na severní polokouli a v důsledku jevu El Niño, který pustoší tolik komunit, přičemž musím říci, že to nejhorší teprve přijde. Myslím, že to také změnilo dynamiku jednání."

Tento summit se sice snažil čelit skutečnosti, že globální oteplování překročí hranici 1,5 stupně Celsia. Britská ,ministryně energetiky však konečný výsledek označila za nesmírně zklamávající. Jak píše, "toto pouze posiluje naše odhodlání spolupracovat s partnery po celém světě na skutečném pokroku, kterého bylo v Antalyi dosaženo v boji proti klimatické krizi. Náš závazek k multilateralismu a ochraně našich komunit před realitou překročení této hranice je neochvějný."

Blíže domovu nyní čelí svému vlastnímu klimatickému dilematu: zda dát zelenou projektu Rosebank u pobřeží Shetlandských ostrovů, největšímu nevyužitému ropnému poli ve Velké Británii. Zastánci tvrdí, že by to snížilo závislost na dovozech. Kritici říkají, že spalování těchto zásob vyprodukuje zhruba 200 milionů tun CO₂, což odpovídá ročnímu provozu 56 uhelných elektráren.

Moderátor:  Hovořil jsem se dvěma delegáty na konferenci. Gareth Redmond-King  je mezinárodním vedoucím v organizaci Energy and Climate Intelligence Unit. Patnáct let pracoval pro britskou vládu, mimo jiné na Ministerstvu pro energetiku a změnu klimatu. Tasneem Essop je jihoafrická politička a výkonná ředitelka Climate Action Network, největší globální sítě organizací občanské společnosti zabývajících se změnou klimatu. Nejprve jsem se Tasneem zeptal, zda podle ní existuje pro tyto mezinárodní dohody ještě cesta vpřed.

Tasneem Essop: Problémem není samotný proces. Jde o politické představitele, kteří činí politická rozhodnutí, která ve skutečnosti nejsou v zájmu bezpečnosti lidí. Není to tedy proces. Budeme chránit a bránit multilateralismus. Je to jediný prostor, kde se všechny země sejdou u jednoho stolu. Můžeme vlády volat k odpovědnosti.

Moderátor:  Garethe, tito politici jsou ti, které máme, a budou tvrdit, že reagují na obavy ve svých vlastních zemích. Ve světě právě probíhají války, například v Hormuzském průlivu. Ceny energií stoupají, máme krizi životních nákladů. To je to, co si někteří z těchto lidí myslí.

Gareth Redmond-King: Myslím si, že to je špatný způsob, jak by se na to tito lídři měli dívat. Myslím si, že je zcela jasné, že řešení, o nichž hovoříme na konferencích COP – přechod na čistou energii – nejsou jen řešením dekarbonizace a vytvoření planety vhodné k životu. Jsou to řešení energetické bezpečnosti a cenové dostupnosti. Mezinárodní energetická komunita to opakovaně zdůrazňuje. 

Je tedy velmi podivné, že političtí představitelé přicházejí na tato jednání s ohledem na tento mezinárodní kontext, na tuto velmi složitou geopolitickou situaci, a přesto v této věci dále netlačí. Před několika lety by byl výsledek mnohem horší. Od Pařížské dohody uplynulo 11 let a opatření, která dosud přijali političtí představitelé, vedla k růstu trhů. Do čisté energie se nyní investuje dvakrát více než do fosilních paliv. Ve skutečném světě tedy existuje určitá dynamika.

Moderátor: Tasmeen, jste si jistá, že mezinárodní dohody mají budoucnost? Protože se zdá, že se svět v současné době nedokáže shodnout prakticky na ničem, od umělé inteligence až po Izrael a Gazu. Proč by to mělo být v případě klimatu jiné? Je to stále více roztříštěné prostředí.

Tasneem Essop:  Právě proto je potřebujeme. Roztříštěnost nám při řešení globálních krizí nepomůže. A máte pravdu, nepomohla ani v případě válek. Co se týče dosahování dohod, které by chránily lidi před klimatickými změnami, byla situace rozhodně žalostná. Ale multilateralismus nevzdáme. Jinak budeme mít situaci ještě mnohem roztříštěnější.

Moderátor: Garethe, pracoval jste ve vládě. Jak přesvědčíte vlády, aby jednaly v zájmu, který by samy vnímali jako svůj vlastní krátkodobý neúspěch, když se jedná o některé z ropných států? Mají investice v řádu bilionů a bilionů dolarů vázané na fosilní paliva.

Gareth Redmond-King: Tyto vlády se účastnily jednání na konferenci COP28 v Dubaji, kde se všechny strany dohodly, že přejdeme od fosilních paliv k jiným zdrojům. Tato dohoda stále platí. To je stále součástí toho, k čemu slouží konference COP, a čeho se proces OSN stále snaží dosáhnout. Myslím si tedy, že těmto státům – Saúdské Arábii a Rusku – je stále jasnější, že jejich budoucí ekonomický úspěch nespočívá v fosilních palivech. Spotřeba fosilních paliv po celém světě klesá, částečně díky tomu, jak rychlým tempem Čína zavádí obnovitelné zdroje a také se od fosilních paliv odklání.

Moderátor: To plynové pole, které právě schválila britská vláda, ropné pole Rosebank u Shetlandů – rozhodnutí o tom se blíží. Teď jde o ještě větší sázku, že? Vy jste dříve pracoval ve vládě. Co si o tom myslíte?

Gareth Redmond-King: Myslím, že je to velmi těžké rozhodnutí. Pokud Spojené království schválí Rosebank, vůbec to nepomůže jeho schopnosti plnit uhlíkové rozpočty, ani to nepřispěje k jeho vedoucí pozici na globální úrovni, pokud bude vnímáno tak, že dělá něco, co od jiných zemí vyžaduje, aby nedělaly – a to jasně jak z hlediska dosažení našich vlastních, již existujících zákonných cílů (přičemž Spojené království bylo jednou z prvních zemí, které tento cíl zakotvily v zákoně), bylo by špatným nápadem projekt Rosebank schválit.

Moderátor: Tasneem, jak si myslíte, že se podaří prolomit tuto patovou situaci, když v našich životech pociťujeme dopady klimatických změn reálněji než kdykoli předtím? A přesto z této konference odcházíme bez jakékoli dohody.

Tasneem Essop:  Druhou stranou mince beznaděje je skutečnost, že lidé po celém světě prostě říkají: „Už toho bylo dost.“ A myslím si, že právě to uvidíme – stále více lidí, kteří se vzbouří a prostě řeknou svým vládám, že nebudou tolerovat rozhodnutí, která nejsou v jejich zájmu. A tak my, jako síť občanské společnosti, jedna z největších na světě, budeme i nadále budovat sílu, abychom mohli tlačit na naši vládu, aby doma dělala mnohem více, ale také aby do těchto fór vstupovala s mandátem starat se o své občany a chránit nás před rostoucími, zničujícími a ničivými dopady klimatických změn. Určitě tedy vkládám naději do síly lidí. A věřím, že to, čeho jsme právě teď svědky na ulicích po celém světě, se bude dít čím dál častěji.

0
Vytisknout
96

Diskuse

Obsah vydání | 20. 11. 2026