United States of Europe (USE)

22. 11. 2026 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 2 minuty

Já už to tak mám. Cítím se být občanem Evropské unie, národnosti české. Že to tak úplně není „papírově“, mne sice mrzí, ale aktuálně s tím těžko něco udělám. Na jednu stranu současný stav nemá vliv na mé „federalistické“ chápání světa / na tu druhou mě hodně štve, že nejsme schopni řádně konstituovat jeden federální stát - USE, který se například v globálních politických jednáních (pomocí v evropských volbách zvolených orgánů = jejich finálních šéfů) bude jasně a přehledně vyjadřovat za celou Evropskou unii.


Nicméně už nyní se do Evropského parlamentu evropskými volbami volí přímo a máme tedy rukou občanů EU relevantně a svobodně zvolené evropské zástupce, kteří ze svého středu generují předsedu. To je podle mne člověk, který by měl v dnešní pohnuté době hovořit se zbytkem světa za „své“ evropské občany. Neprošel národními „podvolbami“ (jako třeba členové Evropské rady, tedy premiéři či prezidenti národních státu), ale hlavními evropskými volbami!

To že takovýto pohled není plošně akceptová, způsobuje například současnou smutnou grotesku kolem zastupování EU v globálních jednáních o Ukrajině. Je velmi hloupé a trapné když svět musí sledovat jak se EU nedokáže domluvit na svém relevantním zastoupení. Němci, Francouzi, Italové, Poláci... všichni dohromady... se handrkují jako děti na pískovišti, kdo bude držet v ruce ty nejlepší hrabičky a bábovky... Nejvíce je nejspíš irituje, když přijde řeč na nějakého skutečného zástupce EU. Tahle situace je sama o sobě pro EU handicapem už před jakýmkoli „globálním“ jednáním.

Všichni okolo EU musí kroutit hlavou třikrát dokola nad hloupým handrkování evropských „podšéfů“. Rozumné lidi uvnitř EU by takové nemístně divadlo mělo přivést k efektivnímu tlaku na dobudování skutečného federálního státu, v čele kterého bude stát jedna charismatická a diplomaticky schopná osobnost, kterou si na celé zeměkouli představí každý, kdo se bude zabývat politikou EU nebo ještě lépe - politikou Spojených států evropských.

Vlastně přemýšlím o tom, zda lokální šéfové národních vlád při míře své ješitnosti vůbec mohou dokázat překročit svůj stín a snad i hloupost a zasadit se o společný stát plný konstruktivní spolupráce. To je totiž zřejmě jediná možnost, jak dlouhodobě přežít v novém multipolárním světě napěchovaném po okraj smrtonosnými zbraněmi.

0
Vytisknout
86

Diskuse

Obsah vydání | 23. 11. 2026