Pozitivní diskriminace -- ano nebo ne?

19. 9. 2011 / Jiří Baťa

Není divu, že se k prezidentovu vyjádření ohradili mnozí političtí představitelé, mezi nimi např. hejtmanka Ústeckého kraje J. Vaňhová (ČSSD), která odmítá takový jednostranný atak proti slušným, ale opodstatněně nespokojeným občanům. Podle ní je na bíledni, aby stát reagoval na požadavky slušných občanů a zajistil ochranu jejich zdraví a majetku.

"Legitimní požadavky slušné a produktivní většiny občanů bohužel přehlušují excesy extremistických skupin, proti kterým je samozřejmě nezbytné důrazně zasáhnout. Nemůžeme však přijmout státní násilí proti občanům, kteří jsou dlouhodobě poškozování neproduktivní a nepřizpůsobivé menšiny!" uvedla hejtmanka ÚK J. Vaňhová.

Co je ovšem pozitivní, je skutečnost, že zastupitelstvo Ústeckého kraje schválilo balíček návrhů legislativních změn, které mají pomoci řešit sociální napětí na území regionu. Návrhy se zabývají změnou zákona v otázkách sociálního bydlení, hazardních her a upravuje postup proti narušování veřejného pořádku. Tento balíček by měl být ještě tento měsíc doručen do Poslanecké sněmovny k projednání.

Přesné znění návrhů a změn, které balíček obsahuje, nebyly zveřejněny, nicméně se domnívám, že by se ve větší míře měl uplatňovat systém "pozitivní diskriminace".

Jakkoliv by se některé opatření mohly jevit jako tvrdé či nepřiměřené, opatrné a dlouhodobé našlapování kolem problémů, které vyúsťují až v situace v příměru s nepokoji ve Varnsdorfu, Novém Boru či Rumburku, nemohou nikdy nic vyřešit. Tento stav již trvá několik desítek let a jen díky přehnané opatrnosti, neřku-li zbabělosti politiků z obavy, aby si náhodou nepošramotili svou "dobrou" pověst (mimochodem, o té lze silně pochybovat už dnes), se neodvažují taková razantní opatření, tedy "pozitivní diskriminaci", přijmout. Navzdory tomu, že se o tom již drahnou dobu bohužel, jen mluví.

Dovolím si, na základě výše zmíněného balíčku opatření zastupitelstva Ústeckého kraje naznačit, jaké opatření ve formě "pozitivní diskriminace" by bylo v zásadě potřebné přijmout.

Úsek sociálního bydlení:

• zde je nutné rozlišit skupiny občanů, kteří s v této situaci ocitli ne vlastní vinou, ale z titulu ztráty zaměstnání, přičemž by měly být zohledněny specifické sociální podmínky té které oblasti (ne všechny oblasti jsou např. nezaměstnaností postiženy stejně) a kde na dlouhodobé nezaměstnanosti nese svůj velký podíl i stát (likvidace, bankroty, prodeje dříve prosperujících významných podniků a firem apod.), by stát měl, bez ohledu na ekonomickou situaci a potřebu drastických opatření na udržení plánované výše státního rozpočtu na příští léta, těmto občanům výrazně zvýšit přídavky na bydlení,aby se mohli vymanit ze zadlužení,
• zvolit účinná opatření proti spekulativnímu nákupům bytových domů za účelem zprostředkování -- pronájmů bytů romskému etniku za nepřiměřené či přemrštěné ceny, cestou orgánů veřejné správy měst a obcí současně zabránit možnostem nabízet a pronajímat tyto byty lidem nepřizpůsobivého charakteru s cílem na nich vydělávat, stejně tak, ve smyslu opatření, by tyto orgány neměli připustit tyto občany na adresách těchto bytů registrovat a tím předcházet dalším nežádoucím jevům a problémům s těmito občany,
• na druhé straně bez ohledu na rasu, barvu pleti či národnost občanů, kteří dlouhodobě práci (i za výše uvedených podmínek) odmítají, bez pardonu přidělit těmto občanům ubytování v malometrážních bytech, případně holobytech (ve vlastnictví města či obce) do doby, než prokážou dobrou vůli práci hledat, pracovat a respektovat normy občanského, bezproblémového soužití. Bez pardonu znamená, že na případnou nespokojenost těchto občanů, vyplývající z nespokojnosti s nedostatečnou velikostí a vybavenosti bytu a podobných námitek, nereflektovat s poukazem na charakter tohoto opatření jako dočasné opatření pozitivní diskriminace,
• upravit zákony tak, aby nebylo možné zdržovat se (pobývat) v domě jiným občanům, než kteří jsou k pobytu na dané adrese registrováni s výjimkou krátkodobých návštěv max. do tří dnů a to v počtu, odpovídajícímu možnostem prostor a rozměrů bytu a jeho sociálního vybavení, porušování takového nařízení (zákona) tvrdě postihovat tak, aby to mělo jak represivní, tak výchovný efekt,
• stát by měl v takovém případě městům a obcím na takového opatření přidělit dostatečné finanční prostředky, které by byly na tyto účely proinvestovány (za přísné kontroly způsobu vynakládání finančních prostředků pro tyto účely, vypsáním výběrových řízení počínaje a závěrečným účtem konče),
• zastupitelstva měst a obcí zvýšeným zájmem a aktivitami v této problémové oblasti vytvářet podmínky pro racionální řešení bydlení problémových občanů, vytvářet možnosti pro začleňování těchto osob (rodin) do rámce společného soužití občanů obou národností, vytvořené podmínky a opatření pak striktně vyžadovat, jejich nedodržování pak nekompromisně řešit a postihovat.

Úsek hazardních her:

• občanům, u kterých je známo, že jsou nezaměstnaní, jejich příjmy jsou omezené, resp. závislé na dávkách, příspěvcích apod. od státu, stanovit zákaz vstupu do heren či jiného zařízení, kde lze provozovat hazardní hry. V prostorách, které k těmto účelům nejsou určeny, ale kde jsou hrací automaty nainstalovány (restaurace), těmto osobám hry na těchto zařízeních zakázat, personál by měl pravomoc osoby kontrolovat a účast na herním zařízením zakázat. Při nerespektování těchto ze zákona vyplývajících opatření osoby tvrdě postihovat stejně jako v případě bydlení.
• zastupitelstva měst a obcí by měly v této souvislosti přehodnotit podmínky pro existenci těchto zařízení, tj. heren a to jak z pohledu dostupnosti osobám, pro které jsou tato opatření určena, tak z pohledu obecného a veřejného zájmu, tedy k omezení hazardních her všeobecně, neboť je dostatečně známo, jaké negativní, mnohdy až tragické následky vyplývají ze závislosti z účasti na hazardních hrách.
• stát by měl konečně, na základě potřeb státního rozpočtu, i v rámci opatření boje proti hazardním hrám a omezení účasti na hrách osobám závislým, zvýšit daně u těchto zdrojů příjmů.

Úsek veřejného pořádku:

• zde je nezbytně nutné, neřku-li žádoucí, nekompromisně a bez skrupulí řešit a trestat porušování zákonů a vyhlášek ve vztahu k veřejnému pořádku. Není možné nadále beztrestně tolerovat porušování veřejného pořádku ať už se jedná o pořádek, čistotu a údržbu prostranství a okolí domů ze strany právě těch nepřizpůsobivých občanů stejně tak nedodržování pořádku a čistoty, nočního klidu v oblasti soužití v domech a bytech, slušného chování zvláště dětí a mládeže vůči starším či nemocným lidem při kritice na jejich nevhodné jednání či chování, zanedbávání školní docházky a jiných aspektů, souvisejících s životem nepřizpůsobivých, zvláště z řad romského etnika.
• mezi nepřizpůsobivými (a nejen mezi nimi) vést osvětovou kampaň ve smyslu uvědomování si nutnosti respektování zásadních právních norem, především na úseku práv a povinností, kdy především povinnosti nejsou romským etnikem respektovány, neboť u nich stále převažují tradiční zvyklosti způsobu života. Nerespektování povinností ze strany romského etnika jsou jedním z hlavních zdrojů či důvodů nespokojenosti a kritiky ze strany majoritních občanů, hraničící s rasismem, nenávistí, xenofobií, diskriminací apod.

Úsek nezaměstnanosti:

• na výše jmenované problémy má rozhodující podíl i nezaměstnanost, která by měla, či musí být řešena pozitivním přístupem vlády, konkrétně premiérem Nečasem, ministrem financí Kalouskem a ministrem MPSV Drábkem, aby komunální orgány měst a obcí měly dostatek finančních prostředků na financování pracovní činnosti v rámci veřejně prospěšných prací (VPP), i když nelze předpokládat, že touto činností (VPP) se uspokojí potřeby půl milionu nezaměstnaných. Na druhé straně by vláda měla rovněž přednostně řešit zajištění práce nezaměstnaných a na státních dávkách, příspěvcích a příplatcích závislých občanů, především romského etnika, což by sice mohlo být rovněž chápáno jako diskriminace nezaměstnaných majoritních občanů, ale při vědomí reálné a tolik potřebné nápravy u romských občanů je tato diskriminace majority právě v tomto negativním pohledu pozitivní. Jinými slovy "něco za něco", ale "také buď a nebo"!
• zásadní problém však jsou finance a je jen na zmíněných ministrech, zda dají přednost své umanuté stranické a vládní politické linii za absolutní dodržení priorit při sestavování státního rozpočtu, nebo odpovědně zohlední vzniklou vážnou situaci a stejně tak reálné nebezpečí eskalace na další lokality v ČR a pro tyto potřeby uvolní dostatečné finanční prostředky. To vše i za cenu, že nebude nedodržena plánovaná výše státního dluhu, což by se mělo pozitivně projevit na racionálním řešení vzniklé problematiky.

Je to jen nepodstatná část návrhů či úvah, jak by měly výše uvedené problémy řešit. Chápu, že to nejsou žádné novoty, nicméně opatření,o kterém se jednak dlouhodobě vedou jen plané řeči, ale jejich reálné plnění se z neznámých, ale jistě konkrétních politických důvodů, stále odkládá. Výsledkem jsou situace, které vznikly ve jmenovaných lokalitách, nemluvě o tom, že jsou reálné možnosti eskalace na další lokality či regiony v ČR.

Uvedené návrhy na opatření "pozitivní diskriminace" mohou být (jistými lidmi) chápany jako plnohodnotná diskriminace. Částečně budou mít pravdu, neboť se o diskriminaci skutečně jedná, ale je nutné si uvědomit, že jde o diskriminaci pozitivní, opodstatněnou s cílem eliminace jistých zneužívaných výhod proti nevýhodám, lze-li to tak nazvat. Jinými slovy, jde o jistý druh donucení jisté části občanů respektovat společenské normy, především zákonných povinností (ne jen práv), na jejichž nerespektování ve velké míře doplácí majoritní část populace. Jedná se o opatření vynucené okolnostmi, avšak dočasné a je jen na "pozitivně diskriminovaných" občanech samotných, jak tato opaření přijmou a jak se s touto realitou časově vyrovnají a kdy se těmto opatřením přizpůsobí tak, aby bylo možné konstatovat, že i romští občané stejným dílem (až na výjimky) plnohodnotně a rovnocenným způsobem respektují jak zákonná práva tak i povinnosti, společenské normy a zvyklosti bez toho, že jedna či druhá strana požívá nějakých výhod, nevýhod či ústrků.