Co se stane, pokud Donald Trump neobdrží Nobelovu cenu za mír?

8. 12. 2025 / Ivan Větvička

čas čtení 2 minuty
Americký prezident Donald Trump není přítel Evropy. Je to stále náš spojenec, ale chová se nevyzpytatelně a především samolibě. Zjevně ho rozčiluje štěbetání desítek našich parlamentů a raději si povídá s diktátory, s nimž sdílí chorobnou ctižádost. Prahne po poctách i po zlatě a nyní především po Nobelově ceně za mír, která spojuje obojí. Evropa se proto musí připravit na možnost, že Nobelův výbor nepodlehne Trumpovu nátlaku a cenu mu neudělí. Žel, toto není námět pro rozverný satirický článek, ale důvod k vážnému zamyšlení. Zhrzený Trump se může mstít nejenom Norsku, ale celé svobodné části kontinentu.

Uvalí nepoctěný americký prezident na norské zboží clo 500 %? Nebo sankce dopadnou na všechny země sdružené v Evropském hospodářském prostoru (tedy EU + Island, Lichtenštejnsko a právě Norsko, kde je Nobelova cena za mír udělována)? Trump může také prosadit stažení amerických vojáků z Evropy, nebo nám bude „jenom“ vytrvale okopávat kotníky, třeba sérií ústupků vůči Rusku.

Donald Trump je vrtošivý pán. Jeho nálady jsou proměnlivé jako aprílové počasí a jeho prohlášení odpovídají jeho momentální náladě. Jisté je jenom to, že ho rozběsní, pokud jeho momentální vůle není naplněna. Demokracie, se svými kontrolními mechanismy rozdělení moci, mu je bytostně odporná, protože brzdí jeho libovůli v rozletu.

Nejdůležitějším pilířem demokracie totiž nejsou svobodné volby, ale omezení práva silnějšího. Svobodné volby se občas uskuteční i v zemích s diktátorskou tradicí (například po smrti samovládce). Jenomže jejich vítěz obvykle „bere vše“ a neponechá opozici zdravý podíl na moci, tudíž se nejedná o demokracii, ale o kontinuální diktaturu, která relativně svobodně změnila tvář.

Je evidentní, že v takovém světě by chtěl žít i Donald Trump. Překvapivě rychle se mu podařilo oslabit mocenské regulační mechanismy v USA a Evropa si jeho averzi nemusí vykládat osobně – nejsme mu odporní my, Evropané, ale demokracie jako taková. 

O to je globální situace znepokojivější. Patrony demokracie už nejsou Spojené státy americké, ale Evropská unie, která na takovou roli není připravena, protože si pod americkým jaderným deštníkem mohla po dekády dovolit luxus utápět se v malichernostech. Našemu papírově silnému soustátí dnes činí velký problém účinně odporovat expanzi slabšího totalitního Ruska a velké vrásky nám přidělá i taková malichernost, jako zdali dají Norové Trumpovi medaili.


Poznámka:

Ilustrační obrázek byl vytvořen v programu Adobe Firefly.

0
Vytisknout
187

Diskuse

Obsah vydání | 8. 12. 2025