Záminka k válce se rozpadá, hledejme jinou

9. 9. 2013 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Potvrzují se předchozí zprávy z méně kredibilních zdrojů, podle nichž Rusko navrhlo, aby syrské chemické zbraně byly postaveny pod globální kontrolu a tím se zabránilo válce. Americká administrativa, jejíž původní záminka k válce se každým dnem viditelněji rozpadá, stejně jako vycházejí najevo vazby proponentů útoku na lobby syrských povstalců a izraelskou lobby, reaguje tak, jak se dalo očekávat: Asad teď dostal týdenní ultimátum, aby se vzdal veškerých chemických zbraní. Americký ministr zahraničí John Kerry ale okamžitě dal najevo, že se nejedná o seriózní nabídku mírového řešení. A také jí bezpochyby není.

Proč si vlastně Sýrie pořídila chemické zbraně? Jedná se o "atomovou bombu chudého muže", jehož hlavní potenciální protivník, Izrael, má možná až 300 jaderných hlavic a neznámé množství zbraní biologických. V zaběhané vojenské terminologii se používá výrazu "deterrent", odstrašující prostředek. Jedná se tedy o strategickou zbraň sloužící k odstrašení izraelského útoku. Je nesmyslné, aby režim tuto zbraň používal v bojích proti povstalcům, a nevěří tomu nejen údajně zaslepení "protiameričtí" novináři s levicovými politickými preferencemi, ale zrovna tak bývalí či současní američtí zpravodajci s preferencemi převážně pravicovými, kteří se vážně obávají zatažení své vyčerpané země do další války a následků pro americké ozbrojené síly i vnitropolitický vývoj poznamenaný "imperiálním prezidentstvím" nositele Nobelovy ceny za mír.

V současnosti je na stole již nejméně šest verzí toho, co se 21. srpna stalo na předměstí Damašku: dvě západní oficiální, americká a německá (útok nařídil Asad, provedl to samovolně některý z důstojníků); dvě verze preferované té části americké zpravodajské komunity, která nehodlá vyhovět politické objednávce (útok provedli povstalci buď podomácku vyrobenými raketami, nebo prostým otevřením kontejneru s podomácku namíchanou otravnou látkou přímo v místě útoku); plus dvě alternativní (dělostřelectvo omylem zasáhlo zásobník s chlorovacím činidlem, jedná se ve skutečnosti o následek leteckého nasazení termobarické zbraně, nikoliv zbraně chemické).

Dokud nebudou zveřejněny výsledky analýz OSN, není možno s jistotou říci ani to, že v Gútě opravdu došlo k chemickému útoku, natož mít jasno o tom, kdo ho provedl.

Inspektoři OSN nemají za úkol zjistit, kdo útok provedl, ale na druhé straně jejich analýzy mohou daleko spíše než tendenční popisy utajovaných údajných odposlechů naznačit, která verze událostí je slučitelná s nezávisle získanými přímými důkazy, a která nikoliv. Videozáběry z internetu vyrobené povstalci takovými důkazy nejsou.

Kerryho ultimátum Damašku je tedy třeba chápat jako pokus vyrobit nový casus belli v situaci, kdy vojenské přípravy k útoku už zašly příliš daleko a současně se rozpadá celá dosavadní politická argumentace příznivců intervence. Pokud v Gútě nedošlo k chemickému útoku, ale k události jiného druhu, jaký smysl má válčit v Sýrii? Pokud útok spáchali povstalci, jaký smysl má válčit v Sýrii, aby byl "Asad odstrašen" od použití chemických zbraní?

Ne, tady nejde o chemické zbraně, ale o jednoznačné politické zadání odůvodnit intervenci jakýmkoliv způsobem.

0
Vytisknout
12906

Diskuse

Obsah vydání | 11. 9. 2013