VÁNOČNÍ ČTENÍ:
Vánoční zamyšlení
29. 12. 2013 / Jan Werich
Přesto, že žijeme ve světě, ve kterém měníme hodnoty slov i činů tak, aby jak slova, tak činy vyhovovaly, zapadaly do mozaiky našich programů --- tj. přesněji našich těch kterých ideologií, těch kterých hospodářských situací, plánů, výhledů, záměrů, prostě kdy říkáme a tiskneme všechno, jen jak se nám to hodí --- zbyla tu jedna instituce v civilizovaném světě, jedno údobíčko, kdy se nám v mysli vynoří pojem "lidi dobré vůle".
A v tom je zbytek naděje na lepší svět.
Filosofie vystavěná na lásce bližního k bližnímu trvá několik tisíc let.
Prošla mnohýma rukama.
Špinavýma rukama lidí zlé vůle, kteří ji překrucovali, vulgarizovali, ale ona, ta základní myšlenka --- už všechno přežila.
Člověk nemusí být křesťan, stačí být než člověk --- aby při vzpomínce na bezbranné a chudé nemluvně v jeslích kdesi v chlévě --- aby se nezamyslil.
Aby se nerozpomněl, že ten človíček se narodil na útěku před brutální mocí. Na útěku před blbostí --- rodnou sestrou moci.
A že všechny krásné a lidské věci, myšlenky, kumšt, svoboda, se musí skrývat před mocí, že se rodí na útěku, ale že se nepřestanou rodit - protože se rodí z lásky.
Když řekneme lidstvo, lidi --- co máme na mysli? Koho vidíme?
Vlastně to, co jsme viděli, svoje rodiče --- sourozence --- příbuzné --- svůj národ --- svoji rasu. Svou barvu --- atd.
Přiznejme si, že vidíte bílé lidi, že nevidíte odstíny --- necítíte pachy --- vždyť jeden druhému smrdíme.
A přece říkáme lidstvo --- že můžou žít spokojeně --- je to rozumné. Tak mluví rozum.
A všude to slyšíme, čteme --- a teď přijde zrada rozumu: Válčí se, bouří se, rozkazuje se, nařizuje se, dovoluje se, cenzuruje se --- a píše se:
Na jednom konci světa noviny píšou --- včera padlo 100 vlastenců a bylo likvidováno 100 agresorů (čísla jsou namátková, můžete si dosadit větší, nebo menší, jste-li nenapravitelní optimisté).
Na druhém konci světa čtete, že bylo likvidováno 100 vzbouřenců a padlo sto našich chrabrých. Háček je v tom, že co jsme na jednom konci světa likvidovali co agresory, na druhém konci jsme oplakali co naše chrabré bojovníky. Zatímco na druhém konci likvidovaní vzbouřenci jsou vlastně vlastenci a naši chrabří jsou agresoři.
Nikde však nečtete, že 200 mladých lidí se pobilo, připravilo o život.
Válka začala, protože to velel rozum. Tentýž rozum, který nám rozumným velí chtít lepší život všude a pro všechny.
A najednou na všech koncích světa z nás dělají blbce.
V tomto století, které si s falešnou pýchou říká materialistické --- kdy víme pozitivně, že láska není hmota, a kdy nevíme, co je hmota.
Láska --- to nejdůležitější v životě, nepodléhá přitažlivosti zemské. Rodná sestra svobody, štít, který uchránil pokolení lidí dobré vůle, že zachrání svět.
Bez lidí dobré vůle by život byl než nákladné a nebezpečné dobrodružství.
Tak tedy Pokoj lidem dobré vůle.
Z posmrtné sbírky autorových kratších útvarů Listování (2003) vybral Tomáš Koloc.
7. (30. prosince)
Diskuse