Poznámka k šíření konspiračních teorií

6. 1. 2014 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Německý vojenský publicista Sven Ortmann - přívrženec liberální FDP a rozhodný kritik pokusů cenzurovat internet - kdesi před lety vysvětloval postoj německé společnosti k projevům politického extrémismu. S odvoláním na draze zaplacenou historickou zkušenost Němci na veřejnosti nevítají projevy extrémních politických názorů, a to ani tehdy, když nejsou podle litery zákona zakázané. (Jednou z řady funkcí skutečné občanské společnosti - na rozdíl od účelové hegelovské karikatury - je poskytovat pružnější reflexi potenciálních hrozeb, než jaká se může promítat do právního systému.)

Proč to vše? Protože Němci dobře vědí, že je možná docela snadné vystupovat proti nebezpečným extrémním názorům, dokud jsou hlásány jako menšinové v relativně otevřeném demokratickém prostoru, avšak pokud by se uchytily a získaly vliv, mohly by se stát neodstranitelnými a způsobit pak ve svých důsledcích společnosti značné škody.

Někteří lidé mají právě proto sklon tvrdit, že v Německu není taková demokracie, jako v anglosaských zemích, kde - zejména ovšem v USA - je povoleno veřejně působit třeba i Ku-Klux-Klanu nebo neonacistům a nikdo proti tomu nic nenamítá. Aféra kolem NSA odhalená Edwardem Snowdenem a naprosto odlišný postoj anglosaských a německých politických elit k tomuto skandálu ovšem zrovna nenasvědčují tomu, že by to mělo být právě Německo, kdo je na tom dnes s demokracií hůře, než Anglosasové.

Konspirační teorie ohledně tzv. Nového světového řádu (New World Order) pocházejí z dílny americké křesťanské ultrapravice a jejich kořeny sahají až k smutně proslulé John Birch Society, která v 60. letech tvrdila, že obě znepřátelené supervelmoci studené války jsou ve skutečnosti řízeny diskrétní kosmopolitní elitou s cílem vytvořit jedinou světovou vládu. Technicky vzato jde o "politicky korektní" verzi dobře známého starého mýtu o světovém židovském spiknutí uvedeného do oběhu proslulým padělkem carské ochranky s názvem Protokoly sionských mudrců.

Konspirační teorii Nového světového řádu kritizují jako nebezpečnou liberálové, marxisté i obecně politologové, kteří poukazují na spojitost tohoto fenoménu s šířením hnutí ozbrojených protivládních milic v USA a také s některými případy individuálního terorismu.

Investigativní žurnalista specializující se na studium extrémismu Chip Berlet již v roce 1998 varoval, že tito konspirátoři mohou společnost vážně ohrozit, protože často popularizují xenofobii, autoritářství, vyhledávání obětních beránků. Mohou dokonce přimět i mainstreamové politiky, aby tato témata přijali s cílem získat další voliče. Mohou legitimizovat diskriminaci a násilí a otevřít nakonec cestu k moci ultrapravicovým populistickým hnutím údajně chránícím společnost před světovým spiknutím.

Česká organizace s názvem New World Order Opposition se nachází na zvláštním pomezí pravicového a levicového extrémismu a čerpá z právě zmíněných konspiračních kořenů, o nichž pochopitelně raději příliš nemluví. Špionážní skandál odhalený Edwardem Snowdenem teď zdánlivě potvrzuje její pomatenou ideologii a umožňuje jí podnikat takové kroky, jako stavět se do prvních řad protestů proti "policejnímu státu", čímž se výborně etabluje ve veřejném prostoru.

Šíření této ideologie žádný existující zákon nezakazuje a je tedy naprosto nepřijatelné, aby policie tomuto obskurnímu směru svévolně upírala výkon práva shromažďovacího.

To ovšem vůbec neznamená, že by občané, jimž není jedno, v jaké zemi žijí a co se s ní stane, měli v dnešní politicky mimořádně turbulentní době mlčet k tomu, co stále hlasitěji vykřikují právě lidé, jako Jan Korál či Jakub Lepš.

0
Vytisknout
8539

Diskuse

Obsah vydání | 8. 1. 2014