Petr Nachtmann:

Pokud nezměníte článek, jak chci já, budu vás žalovat

31. 3. 2014 / Petr Nachtmann

čas čtení 7 minut

Akademický sochař Kotrba nerozumí letadlům, nerozumí počítačům a nerozumí radarům, výsledkem je článek zveřejněný ZDE, píše čtenář Petr Nachtmann.

V článku se navíc dopouští osobních útoků vůči mně. To je problém, protože já se živím tím, že počítačům rozumím a článek by mě mohl dehonestovat u obchodních partnerů.

Dám redakci Britských listů čas do dnešního poledne, aby přímo na URL článku učinili následující:

1) Oprava zjevných nesmyslů o životním cyklu bojových letadel, o přírodních zákonech apod.

2) Odstranění irelevantních a nepravdivých osobních útoků vůči osobě Petr Nachtmann

3) Někteří lidé si již článek přečetli a sdílejí jej na Facebooku => je nutné, aby na začátku článku bylo výslovně uvedeno, že výpady akademického sochaře Kotrby vůči výrokům Nachtmanna o technice a přírodních zákonech nemají reálný základ.

Pokud se to redakci Blistů podaří do dnešních 12 hodin (všechny 3 body), budu požadovat záležitost za uzavřenou.

Pokud se to nepodaří, budeme muset všechny tři body vymáhat právní cestou. A k nim finanční satisfakci.

Chápu, že akademický sochař Kotrba neumí uvažovat o cenách vojenské techniky v kontextu výše HDP jednotlivých zemí.

Chápu, že když byl někdo dlouho členem KSČ a KSČM, nedokáže přijmout momentální technickou nadřazenost amerických letadel (a jejich operační nasazení).

Ale chudáci čtenáři

Vidím, že místo opravy byl publikován tento emotivní text.

Naneštěstí se v něm nepodařilo vypořádat se se všemi námitkami vůči předchozímu interview, navíc vnáší do debaty další dezinformace a osobní útoky. Konec emotiního textu je naprosté šílenství

Takže:

- Nejsem blogger

Vtipné je, že mě Kotrba označil za "blogera", žádný blog přitom nemám. Možná je to škoda, třeba by si v mém hypotetickém blogu Kotrba přečetl, že jsem s úspěchem prováděl aerodynamické výpočty ještě v dobách, kdy byl Kotrba členem KSČM.

- Konec výroby neznamená likvidaci F-22 (ani Tu-160), jsou naopak upgradovány

Výrobní linka F-22 je zrušena, ale to neznamená, že se F-22 "tiše likvidují". Dosud vyrobené F-22 jsou naopak upgradovány na vyšší verze. Prozradím panu Kotrbovi, že se nelikvidují ani ruské bombardéry Tu-160, které v interview chválil a jejiž výroba skončila před šesti lety. Nelikvidují se ani americké bombardéry B-52H, přestože jejich výroba skončila v roce 1962. Postupně jsou upgradovány, například jejich palubní počítač AP-101 v 60. letech neexistoval. S provozem B-52 se počítá do roku 2040. Mezi koncem výroby a koncem provozu letadla často uběhne několik desetiletí, například stále létají stíhačky F-4, jejichž výroba skončila v roce 1981.

Prozradím panu Kotrbovi, že byla ukončena i výroba motorů F119 pohánějících stíhačky F-22, ale dál se budou k nim vyrábět náhradní díly: ZDE

Pro srovnání, poslední exemplář motoru TF33 pro B-52H byl vyroben před 29 lety: ZDE

- F-22 jsou operačně nasazeny jako jediné stíhačky páté generace. Na rozdíl od ruských prototypů.

Není pravdivou věta: "Ani jeden letoun F-22 či F-35 není stále schopen "tvrdé" konfrontace v boji."Před rokem došlo ke konfrontaci F-22 s íránskou F-4 poblíž íránského pobřeží, odkud F-22 eskortovala bezpilotní letadlo MQ-1 Predator.

Kouzlem nechtěného je tvrzení: "Vývoj (prozatím ne sériová výroba) T-50 pokračuje plynule, s minimálními náklady." Plynule nepokračuje, protože neustále dochází k průtahům. "Minimální náklady" znamenají, že do vývoje je investováno příliš málo zdrojů.

Konstantin Makijenko přiznává časové skluzy a připomíná, že sériová výroba letadel odvozených od prototypu T-50 začne za 5-10 let: ZDE

(Mezitím se operačního nasazení dočká i F-35...)

Průtahy ve vývoji T-50 zřejmě zaujaly i vedení ruského letectva, a tak došlo ke znovuzrození alternativy T-50, projektu MiG 1.44: ZDE

Je zajímavé, že zatímco T-50 připomíná F-22, MiG 1.44 zejména ve své reinkarnaci zvané LMFS (ЛМФС == Легкий многоцелевой фронтовой самолёт) připomíná F-35: ZDE

- Diverzita při vývoji Američanům pomohla a Rusům zřejmě také

Nerozumím větě "základní chybou Američanů je vývoj tří různých typů stíhaček 5. generace a paralelní vývoj několika dalších" -- Kotrba má na mysli patrně tři paralelně vyvíjené varianty F-35 a F-22. Zatímco rusové, kteří nyní vyvíjejí paralelně T-50 a LMFS + ve spolupráci s indickým Hindustan Aeronautics Limited projekt FGFA odvozený od T-50. Rusové dodávají přinejmenším motory Saturn AL-31 pro čínské stíhačky 5. generace Chengdu J-20 a motor Klimov RD-33 do čínské stíhačky Shenyang J-31, se kterou se zřejmě počítá pro službu na letadlových lodích.

- Rušička prozrazuje svoji polohu. Intenzivně

Detaily, které doplnil Štěpán Kotrba k rušičce Krasucha, jsou v souladu s tvrzením, že rušička při svém nasazení může především upozornit nepřítele.

Škoda, že se Kotrba zřejmě nikdy nezajímal o radioelektronický boj. Věděl by, jak vypadá obraz na radaru, který je aktivně rušen (tj. jiné zařízení vysílá rušící signál): ZDE ZDE ZDE

Obsluha radaru tedy okamžitě zjistí, že je rušena, a z obrazu na radaru lze zjistit azimut, kde se rušící zařízení nachází. Pozici rušícího zařízení lze zpřesnit, pokud je přijímáno více radary nebo pohybujícím se radarem (sledování azimutů a jejich protnutí, sledování intenzity rušení v závislosti na poloze radaru)

- Místo faktů poezie

V závěru článku Štěpán Kotrba holduje surrealismu:

"Ruský raketoplán Buran vzlétl a přistál v bezpilotním modu naprosto přesně a bezchybně. Byl řízen harmonicky modulovaným analogovými signály s vysokou redundancí informací a analogovým počítačem. Američané si teprve po přistání uvědomili ruskou převahu ve vojenské technické heuristice - "Zkuste nejprve řešení obecnějšího problému". Jejich digitální výpočetní a přenosové technologie to v té době nedokázaly... A nedokázaly to ještě dlouho poté. Právě proto, že byly digitální."

Vestavěný digitální počítač (několik redundantních exemplářů IBM AP-101) byl vždy schopen přistát s americkým raketoplánem, ruční řízení posádkou nebylo motivováno pragmaticky a bylo považováno za bezpečnostní riziko: ZDE

Sovětský raketoplán Buran byl řízen rovněž digitálním počítačem -- několika exempláři počítače odvozeného od amerického PDP-11, který řídí i kosmické lodi Sojuz a Progress: ZDE Mimochodem, na jiném sovětském klonu PDP-11 vznikla slavná hra Tetris: ZDE

Kotrba básní o analogovém počítači, zřejmě si omylem vzpomněl na analogový počítač, kterým se navigovala dříve kosmická loď Sojuz a jehož uživatelské rozhraní nyní emuluje procesor Intel 386: ZDE

0
Vytisknout
12118

Diskuse

Obsah vydání | 2. 4. 2014