Ukrajinská diplomacie Merkelové je ve slepé uličce

26. 11. 2014

Po devíti měsících nepřetržitého úsilí německé diplomacie deeskalovat krizi na Ukrajině se kancléřka Merkelová v polovině listopadu rozhodla, že je třeba změnit přístup. Před summitem lídrů G20 v Austrálii konfrontovala Vladimira Putina o samotě, bez obvyklé smečky překladatelů a asistentů.

Místo aby připomínala to, co považuje za řadu porušených slibů, požádala ho, aby řekl přesně, co chce dosáhnout na Ukrajině a v dalších bývalých sovětských satelitech, které Kreml začal bombardovat propagandou.

15. listopadu v v deset večer se oba setkali v osmém podlaží Hiltonu v Brisbane. Schůzka ale neprobíhala tak, jak se doufalo, že proběhne.

Merkelová, k níž se kolem půlnoci připojil nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, se snažila dosáhnout toho, aby bývalý agent KGB, který hovoří plynně německy, odložil svou ostražitost a jasně formuloval své úmysly.

Ale vše, čeho se kancléřce dostalo, sdělili představitelé informovaní o rozhovorech agentuře Reuters, bylo totéž popírání a uhýbání, které už poslouchá celé měsíce.

"Vyzařoval chlad," řekl jeden z představitelů o tomto setkání. "Putin se zakopal a nemůže se vyhrabat."

Setkání v Brisbane a separátní jednání v Milánu měsíc předtím, kde Putin slíbil věci ohledně ruského chování na východní Ukrajině, která prý během pár dnů porušil - povýšila frustraci v Berlíně na novou úroveň. Merkelová se svou diplomacií vůči Putinovi skončila ve slepé uličce.

Od února s Putinem telefonicky hovořila šestatřicetkrát a její ministr zahraničí Steinmeier z tradičně proruské SPD investoval stovky hodin, aby vyjednal řešení konfliktu.

Nyní, říkají němečtí představitelé, jim došly nápady, jak by mohli ruského lídra ovlivnit. Komunikační kanály zůstanou otevřené, ale Berlín se připravuje na dlouhou remízu podobnou nové studené válce.

"Myslím, že se musíme připravit na trvající konflikt, v němž Rusko použije všechny prostředky, které má k dispozici," říká Norbert Roettgen, předseda výboru pro zahraniční věci Bundestagu a člen CDU.

"V podstatě čekáme," řekl jiný německý představitel pod podmínkou anonymity. "Vše co můžeme dělat je sledovat násilí na východní Ukrajině a být připraveni na ně reagovat."

Frustrace Merkelové byla během projevu v Sydney dva dny po setkání s Putinem evidentní. Neobvykle příkrým jazykem obvinila Rusko z pošlapání mezinárodního práva "starým myšlením" založeným na sférách vlivu.

"Po hrůzách dvou světových válek a konci studené války to zpochybňuje mírový řád v Evropě," prohlásila.

Druhý den nato Steinmeier cestoval do Moskvy zhodnotit škody.

Putin mu připravil léčku, když nejprve zahájil rozhovory invektivami ohledně majdanu, obvinil Evropu z odmítnutí dohody, která měla Janukovyče udržet u moci o něco déle, a podle druhého německého představitele Steinmeier později přiznal, že během návštěvy nebylo dosaženo žádného pokroku.

Němečtí představitelé připouštějí, že v tuto chvíli byla jejich strategie redukována na omezování škod na třech hlavních frontách.

První frontou je Kyjev, kde se Berlín snaží zajistit, aby vznikající rozpory mezi prezidentem Porošenkem a premiérem Jaceňukem nenarůstaly podobně, jako téměř před deseti lety rozpory mezi Juščenkem a Tymošenkovou. Podle německých představitelů vyšel technokrat Jaceňuk z voleb posílen a se svou tvrdou linií vůči Rusku může způsobit, že diplomatičtější Porošenko bude vypadat jako slabý.

Další frontou je to, co němečtí představitelé popisují jako "masivní propagandistickou kampaň" Kremlu, která má přesvědčit sympatizanty Ruska v Německu a po Evropě, aby se odklonili od Merkelové a Washingtonu. Německá média si řadu měsíců stěžují na to, že jejich stránky jsou bombardovány proruskými komentáři. Německé bezpečnostní služby tvrdí, že jde o součást organizované ofenzívy podněcované Kremlem. Kromě toho Rusko pracuje na bývalých členech východního bloku v EU a na pravicové opozici ve Francii.

Třetí frontou je udržení jednotného stanoviska EU k sankcím. První sankce mají vypršet v březnu a bude je třeba obnovit. Němečtí představitelé tvrdí, že nejobtížnější bude přesvědčit Itálii, Maďarsko a Slovensko, zatímco Putin se bude snažit některé země z EU "odloupnout".

¨Jedině pokud separatisté podporovaní Ruskem obsadí pozemní koridor vedoucí na Krym, bylo by možné prosadit posílení sankcí.

"Protože jsme vyloučili válku, někteří lidé si mohou myslet, že si s námi mohou dělat, co se jim zlíbí," prohlásila Merkelová v říjnu ve východoněmeckém kostele, kde byla pokřtěna.

"Nedovolíme to," dodala.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8967

Diskuse

Obsah vydání | 28. 11. 2014