Ve Švédsku upadly stovky uprchlických dětí do bezvědomí, když jim bylo řečeno, že jejich rodina bude ze země deportována

28. 3. 2017

čas čtení 4 minuty

Georgiho, ruského uprchlíka, který přišel do Švédska s rodiči, když mu bylo pět let, charakterizuje jeho lékař jako "nejpošvédštěnějšího" z celé rodiny. Byl také jedním z nejpopulárnějších chlapců ve třídě. K jeho třináctým narozením ho kamarádi charakterizovali: energický, zábavný, pořád v dobré náladě, dobrá lidská bytost, nesmírně laskavý, vynikající ve fotbale, chytrý.

Georgiho otec Soslan založil v Severní Ossetii pacifistickou náboženskou sektu. V roce 2007 požadovaly bezpečnostní jednotky, aby sektu zrušil, nebo ho zabijí. Utekl do Švédska s manželkou a dvěma dětmi, avšak jejich žádost o azyl byla odmítnuta, protože švédská rada pro migraci konstatovala, že nedokázal, že bude po návratu pronásledován. Rodina zažádala o azyl znovu, ale r. 2015 byl znovu odmítnut. Otec upozornil, že pro jeho děti je Rusko, jako by to bylo na měsíci.

Když dostala rodina v prosinci 2015 konečný příkaz od švédských úřadů, že musí Švédsko opustit, Georgi si ten dopis tiše přečetl, pustil ho na podlahu a lehl si do postele. Říká, že jeho tělo začalo být jakoby úplně tekuté. Cítil tlak v hlavě a v uších. Obrátil se ke zdi a bušil do ní pěstí. Pak upadl do spánku a nereagoval.

Do týdne Georgi zhubnul o šest a půl kila. Lékařka Elisabeth Hultcrantzová, univerzitní profesorka v penzi, naléhala na rodiče, aby ho odvezli na pohotovost v městě Falun, ve vzdálenosti šedesáti kilometrů. Nejedl čtyři dny a za celý týden neřekl jedinou celou větu.

V nemocnici Georgimu dali diagnózu uppgivenhetssyndrom, rezignačního syndromu, což je nemoc, která prý existuje jen ve Švédsku a jen mezi uprchlíky. Pacient nemá žádnou fyzickou nebo neurologickou chorobu, ale ztratil vůli k životu.

Apatické děti se začaly objevovat na pohotovosti švédských nemocnic nedlouho po roce 2000. Jejich rodiče byli přesvědčeni, že jejich dětí umírají. Nevěděli, na co.

V roce 2005 bylo touto chorobou postiženo více než 400 dětí ve věku od osmi do patnácti let. V lékařském časopise Acta Paediatrica popisuje takového typického pacienta Göran Bodegård z nemocnice na Karolinska University jako "totálně pasivního, nepohyblivého, němého, neschopného jíst a pít, nekontinentního a nereagujícího na fyzické stimuly či bolest". Téměř všechny tyto děti emigrovaly z bývalých států Sovětského svazu a Jugoslávie a velký počet byli Romové či Ujguři.

Dvaačtyřicet švédských psychiatrů napsalo švédskému ministru pro migraci, že nová omezení na udělování azylu a dlouhé odklady při rozhodování případ vyvolávají tuto nemoc. Obvinili vládu, že systematicky týrá děti. Lékaři se shodli, že nemoc je reakcí na dvě traumata: šikanu v původní zemi dítěte a na hrůzu, že tam bude ze Švédska vráceno.

Magnus Kihlbom, ředitel ústavu dětské psychiatrie ve Stockholmu, napsal, že jde o svého druhu touhu po smrti. Kihlbom citoval psychiatra Bruno Bettelheima, který přežil holocaust, a psal, že někteří vězni v koncentračních táborech byli "tak naprosto vyčerpáni, fyzicky i emocionálně, že přenechali prostředí nad sebou naprostou kontrolu. Přestali jíst, seděli mlčky a bez pohybu v rohu a zemřeli."

160 000 Švédů podepsalo petici, požadující zastavení deportací apatických dětí a jejich rodičů. Švédský parlament schválil dočasný zákon, který dovolil, aby případy třiceti tisíc lidí, kteří měli být deportováni, byly znovu prověřeny. Rada pro imigraci začala apatickým dětem dovolovat, aby v zemi zůstali.

V roce 2016 dostala Georgiho rodina povolení zůstat ve Švédsku. Georgiho návrat do života byl velmi pomalý a postupný.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
9185

Diskuse

Obsah vydání | 3. 4. 2017