28. 4. 2017 / Miloš Dokulil
Samozřejmě že drtivé většině obyvatel „naší Země“ nemůže být lhostejné, že zrovna v některých ekonomicko-politicky významných státech jsou v jejich čele lidé, kteří „jaksi“ nevzali a neberou v úvahu fakt, že se začalo před časem měnit nejen občas nečekaně počasí, ale přímo a zcela viditelně dokonce i samotné klima. Přinejmenším v těch posledních několika desetiletích kdekdo, kdo má dnes za sebou aspoň dvacet let své dospělosti (a má tudíž „jakous takous“ možnost těch pár posledních desetiletí porovnávat), již si musel uvědomit, že v průměru jsou ty roky jaksi „celkově teplejší“… i když třeba zrovna 21. dubna 2017 to ráno právě na severní Moravě bylo podprůměrně a výjimečně ke konci dubna chladné. Jako kdybychom již zapomněli, že hned to letošní jaro začalo jaksi dříve; a s teplotami i přes 20° C? (A bylo již tedy hned to předjaří rekordně teplé.) Přičemž navíc hned ten poslední ukončený rok, 2016, byl zatím v průměru tím nejteplejším rokem vůbec; alespoň za dobu, co jsou k dispozici pravidelná měření těch teplot.
Asi je účelné něco poznamenat hned: Jestliže jsou navozeny výchozí podmínky, ovlivní to automaticky celou řadu dalších procesů, které se automaticky nezastaví, i kdyby potom následně člověk či „lidstvo“ zahájili nějaké brzdění těch neblahých počátečních předpokladů, jakými jsou pro klimatické změny stávající exhalace tzv. skleníkových plynů do ovzduší. Uvažme třeba, že v severních oblastech našeho světa již zjevně na mnoha místech přestal být permafrost permafrostem. (Ten výraz mluví za sebe sám: šlo či jde o permanentně zmrzlou půdu v oblasti Arktiky, tj. v jistém okruhu od severního pólu směrem na jih. Jde tu ovšem o 16,7 milionů km2 severní hemisféry. Přitom jde zároveň o metry až stovky metrů do hloubky zmrzlého terénu. Pokud taková půda vinou relativně vyšší teploty, než byla v průměru dřív, začne měknout, zároveň počne taky do té doby tím předchozím a trvalým zmrznutím vázané plyny uvolňovat do okolního ovzduší. Raději permafrost představme líp bez teď té rozpačité závorky.)
Jsou někdy prezentovány údaje, jako kdyby permafrost na severní polokouli přímo vázal organického uhlíku na zhruba 1 450 miliard tun; což je přibližně dvakrát tolik, než kolik ho je ve stávající zemské atmosféře! Pochopitelně vinou toho, co již lidstvo s ovzduším páše, začal nekontrolovaný proces rozmrazování tohoto permafrostu. Takovým způsobem ten proces probíhá, že do konce 21. století i 10 % tohoto organického uhlíku by se mohlo ocitnout v zemském ovzduší. Samozřejmě takto by se jen dál urychloval proces tohoto rozmrazování! A tím i ještě dramatičtější změny s klimatem než doposud. (Snadno si každý z hlavy vypočte, že by tak šlo asi o 150 miliard tun organického uhlíku v ovzduší navíc!)
Ne že by takto okamžitě všechno mělo hned roztát, co vypadalo jako tuhá hmota. Jenže již když by se mohlo stát (a ono již takto v řadě oblastí zjevně se činí!), že toto původně tuhé permafrostní podloží aspoň zčásti významně změkne, což přispěje zároveň k tomu, že dříve (možná ne jen tisíce let) tam uložené rostlinné a živočišné pozůstatky budou se teprve pak definitivně dále bakteriálně rozkládat. A do toho našeho dnešního (či zítřejšího) ovzduší se začne uvolňovat CO2 a metan. (Pozor: není chemická látka jako chemická látka…!)
Raději si okamžitě uvědomme také to, že metan je svými teplotními účinky v ovzduší ve váhovém poměru vůči CO2 33 x významněji činný! A rovněž tak, že když již jednou dojde k změknutí permafrostu, v dalším ročním období potom snáze té masy zeminy snáz než tomu bylo v předchozím roku změkne a uvolní další klimaticky rizikové a nezabrzditelné (ne-li rychlejší než předtím) množství skleníkových plynů. (Ne že bychom měli jen mudrovat nad tím, do jaké míry ten či onen z politiků – a pročpak asi – zastává stanovisko, že klimaticky se na zeměkouli NIC neděje.)
Vizme zájemci nedávné údaje v článku Climate Change and the Permafrost Carbon Feedback, od Edwarda A. G. Schura et al., viz Nature, Vol. 520, str. 171-79 (9. 5. 2015). (Přímo od téhož zde cit. autora ve Scientific American, článek s názvem The Permafrost Prediction, prosincové číslo ročníku 3016, str. 40-45.
Diskuse