Potřebujeme plán pro Rusko po Putinovi

12. 12. 2017

čas čtení 4 minuty

Před rokem 1991 nikdo nepředpovídal rozklad Sovětského svazu, dnes skoro nikdo nepředvídá, že Putin skončí. Putin rozdmýchal plameny militaristického nacionalismu ve snaze posílit svou domácí moc i postavení Ruska ve světě. Může to vydržet?

Američtí, evropští a ruští experti se nyní stále častěji ptají, zda Rusko může pokračovat ještě dlouho jako konfrontační a revizionistická mocnost, usilující o pomstu za ponížení po ukončení studené války. Většina z nich si myslí, že ano, píše Natalie Nougayrède.



Po obrovských pouličních protestech v letech 2011-12 potřeboval Putin získat novou politickou legitimitu. Svržení Viktora Janukovyče na Ukrajině v roce 2014 mu k tomu poskytlo příležitost: Západ zaváhal v Sýrii, a to přesvědčilo Putina, že Západ nebude reagovat na anexi Krymu.

Rusko nyní vede válku v Sýrii a na Ukrajině a to je nová "normální situace". Ruská společnost přijala agresivní nacionalismus a protizápadní emoce. Rusko nemá zájem na řešení konfliktních situací a vidí použití síly jako klíčový nástroj k dosahování zahraničně politických cílů. Putin je v silné pozici, míní tito analytici.

Opačný názor, který zastává menšina, upozorňuje, že Putinova strategie není udržitelná. Putin je u moci už tak dlouho, jak byl u moci Leonid Brežněv, který zavedl Sovětský svaz do strategické slepé uličky. Na konci příštího funkčního období bude Putinovi 71 let.

Rusové mají zkušenosti s gerontokracií. Nedopadlo to dobře. Putin čelí problému následnictví ve státě, závislém na ropě, kde ekonomika stagnuje tak jako v Brežněvově éře. Stejně jako koncem osmdesátých let jsou světové  ceny ropy nízké a nízké zůstanou. Málo peněz pro ruské oligarchy. Už nyní je vidět, že se mezi sebou perou. Jeden bývalý ministr je souzen za úplatkářství.

Odliv mozků připravuje Rusko o mnoho mladých talentů, které houfně odcházejí do zahraničí. Rusko bude upadat. Dohání ho aktivující se Čína.

Jak by měl svět jednat s Ruskem? Odpověď závisí na tom, kterému ze dvou narativů dáme přednost. Pokud bude trvat putinismus v jeho nynější formě, životně důležité bude zadržovat Rusko. Západní aliance musejí zajistit, aby byla úspěšná válka v Evropě, vedená Ruskem, naprosto nemožná - bylo by pošetilé se domnívat, že Rusko přestane být agresivní. Moskva je totiž přesvědčena, že má prospěch z oslabování mezinárodního pořádku, založeného na OSN. To je jádrem jeho politiky v Evropě a na Blízkém východě.

Na druhé straně, pokud se nyní putinismus začne pomalu rozkládat, pak by dávalo smysl připravovat se na důležité změny. Kdyby se býval někdo připravil na rozklad Sovětského svazu, dalo se vyhnout chybám. Kdyby Západ Rusku býval začátkem devadesátých let nabídl ekvivalent Marshallova plánu, zřejmě by znovu nepropadlo autoritářskému režimu.

Má-li se Rusko modernizovat a má-li si zachovat stabilitu, bude se muset obrátit směrem do Evropy, tvrdí tato teorie. Pokud se to stane, Rusku by se měl nabídnout balíček sbližování se Západem, za přísných podmínek: odsud vojáků z Ukrajiny, z Gruzie a z Moldovy.

V prvním scénáři je Putin jen tváří ruského mocenského systému, nikoliv jeho zosobněním. Rusko nemá skutečný zájem o demokracii či spolupráci s Evropou.

Podle druhého scénáře by vyvolal konec putinismu v Rusku politické změny, které by západní demokracie měly ve vlastním zájmu předvídat. Rusové se cítí daleko blíže Evropanům než Číňanům.  Chtějí žít v normální společnosti, nikoliv v orwellovské paranoii, kde vládne široká korupce.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
12696

Diskuse

Obsah vydání | 18. 12. 2017