Studie: Ideologická polarizace a šíření zaujatých nebo falešných zpráv na Facebooku jsou na vzestupu

24. 10. 2025

Zprávy z těchto čtyř let se týkaly tak významných událostí, jako byla pandemie COVIDu, prezidentské volby v USA v roce 2020 (které vyvrcholily útokem na Kongres po Trumpově prohře) a volby v polovině funkčního období v roce 2018, v nichž se hrálo o všechna křesla ve Sněmovně reprezentantů a třetinu křesel v Senátu.

Výzkum ukazuje, že vzestupný trend ideologické polarizace a šíření nepravdivých nebo zaujatých zpráv se shoduje se změnami na platformě, které změnily způsob, jakým jsou informace zobrazované uživatelům prezentovány, a přikládaly větší váhu určitým typům interakcí v algoritmu použitém k určení tohoto pořadí. Tyto změny se také shodovaly s rozdíly ve způsobu, jakým uživatelé interagují s mediálním obsahem (vzorce zapojení).

Analýza porovnávala interakci s příspěvky obsahujícími více než 6 milionů adres URL souvisejících se zprávami v průběhu 4 let s uživatelskou ideologií.

Výsledky studie byly publikovány v článku v časopise EPJ Data Science. Emma Fraxanet, výzkumná pracovnice v oblasti výpočetních společenských věd na katedře inženýrství UPF, je hlavní autorkou této studie, která je součástí výzkumného projektu vedeného Vicençem Gómezem, členem výzkumné skupiny pro umělou inteligenci a strojové učení. Spoluautory jsou Andreas Kaltenbrunner (UOC) a Fabrizio Germano (UPF a BSE).

Výzkumný tým analyzoval úroveň interakce s příspěvky obsahujícími více než 6 milionů adres URL souvisejících se zprávami, vypočítaných pomocí kombinace metrik (kliknutí, sdílení, lajky, komentáře a další reakce), které charakterizovaly ve vztahu k uživatelské ideologii a kvalitě zdrojů zpráv. Tento přístup umožnil pozorovat ideologickou mezeru ve zprávách konzumovaných konzervativci a liberály a sledovat jejich vývoj v čase.

Byla také provedena hloubková analýza dvou významných změn platformy, implementovaných v letech 2018 a 2020, které byly odhaleny při úniku dat, který vyvolal veřejné pobouření nad algoritmem Facebooku. V obou případech byly změny následovány změnami ve vzorcích zapojení a zvýšením ideologické polarizace a sdílení nekvalitních zpráv, s jemnými rozdíly v každém případě. Podle vědců však ani v jednom z těchto dvou případů, ani v roce 2018 ani 2020, nelze stanovit přímý příčinný vztah mezi událostmi, což je otázka, která musí být dále zkoumána v budoucích studiích.

Aby pomohli lépe porozumět vzorcům zapojení, výzkumníci je popisují jako ve tvaru písmene U: zapojení je vyšší u extrémněji orientovaných uživatelů než u umírněných. Zatímco obsah s vyšší úrovní zapojení má tendenci se po změnách v letech 2018 a 2020 zviditelňovat, mohlo by to vysvětlovat vzestupný trend extrémnějšího ideologického obsahu, který se liší v závislosti na profilu uživatele. Kromě toho nejvíce zaujatý obsah pochází také ze zdrojů nejnižší kvality.

Jaké změny Facebook implementoval v letech 2018 a 2020?

V roce 2018 se platforma rozhodla snížit váhu připisovanou lajkům a zvýšit váhu sdílení a komentářů v algoritmu hodnocení, aby podpořila smysluplnější interakce mezi rodinou a přáteli. Studie ukazuje, že v důsledku této změny se uživatelské ideologie více polarizovaly a zvýšila se interakce s obsahem nižší kvality.

V roce 2020 Facebook snížil váhu akcí a zvýšil váhu komentářů v algoritmu hodnocení. Důvody platformy pro tento krok nejsou zcela jasné, i když se zdá, že záměrem bylo omezit toxický nebo nekvalitní obsah. V druhém případě navzdory nárůstu ideologické polarizace a zapojení se do obsahu nižší kvality aktivita na platformě výrazně poklesla.

Kromě možných účinků algoritmů studie poznamenává, že dalším důvodem takové polarizace je chování uživatelů, kdy uživatelé mají tendenci konzumovat obsah související s jejich ideologickými sklony. Výsledky studie naznačují, že po změnách zavedených platformou se rozdíly mezi zpravodajskou stravou liberálů a konzervativců zvětšily, což ztěžuje nalezení společného základu pro demokratickou debatu.

Zdroj v angličtině: ZDE