Celosvětová spotřeba uhlí dosáhla v roce 2024 rekordní úrovně

22. 10. 2025

 

Clea Schumer, výzkumná pracovnice think tanku World Resources Institute, který zprávu vypracoval, uvedla: „Není pochyb o tom, že děláme správné věci. Jen postupujeme příliš pomalu. Jedním z nejznepokojivějších zjištění našeho hodnocení je, že již v páté zprávě v řadě jsou snahy o postupné ukončení využívání uhlí daleko od cíle.“

Pokud má svět do roku 2050 dosáhnout nulových emisí uhlíku, aby se globální oteplení omezilo na 1,5 °C nad předindustriální úrovní, jak stanoví pařížská klimatická dohoda, musí více odvětví používat elektřinu namísto ropy, plynu nebo jiných fosilních paliv.

To však bude fungovat pouze v případě, že se globální dodávky elektřiny přesunou na nízkouhlíkovou základnu. „Problémem je, že energetický systém závislý na fosilních palivech má obrovské kaskádové a domino efekty,“ řekla Schumerová. „Poselství je zcela jasné. Pokud bude spotřeba uhlí i nadále lámať rekordy, jednoduše neomezíme oteplování na 1,5 °C.“

Ačkoli by většina vlád měla po závazku přijatém v roce 2021 usilovat o „postupné snižování“ spotřeby uhlí, některé z nich pokračují v používání tohoto nejvíce znečišťujícího paliva. Indický premiér Narendra Modi oslavil překročení 1 miliardy tun produkce uhlí v tomto roce a v USA Donald Trump prohlásil svou podporu uhlí a dalším fosilním palivům.

Trumpovy snahy o zastavení projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zrušení financování a pobídek pro přechod na nízkouhlíkové zdroje energie se zatím příliš neprojevily ve formě vyšších emisí skleníkových plynů. Zpráva však naznačuje, že tyto snahy budou mít v budoucnu dopad, i když jiné země, včetně Číny a EU, by mohly tento dopad zmírnit tím, že budou i nadále upřednostňovat obnovitelné zdroje energie. 

Dobrou zprávou je, že podle zprávy došlo k „exponenciálnímu“ nárůstu výroby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž solární energie je „nejrychleji rostoucím zdrojem energie v historii“. To však stále nestačí: roční tempo růstu solární a větrné energie se musí zdvojnásobit, aby svět mohl do konce tohoto desetiletí dosáhnout potřebného snížení emisí.

Sophie Boehm, vedoucí výzkumná pracovnice laboratoře pro systémové změny WRI a hlavní autorka zprávy, uvedla: „Není pochyb o tom, že nedávné útoky Spojených států na čistou energii ztěžují světu dosažení cíle Pařížské dohody. Širší transformace je však mnohem rozsáhlejší než jakákoli jedna země a dynamika se zvyšuje na trzích a v rozvíjejících se ekonomikách, kde se čistá energie stala nejlevnější a nejspolehlivější cestou k hospodářskému růstu a energetické bezpečnosti.“

Svět postupuje příliš pomalu v oblasti zlepšování energetické účinnosti, zejména v oblasti snižování emisí uhlíku z vytápění budov. Znepokojivé jsou také průmyslové emise: ocelářský sektor zvyšuje svou „uhlíkovou intenzitu“ – množství uhlíku vyprodukované na každou jednotku vyrobené oceli – navzdory snahám některých zemí přejít na nízkouhlíkové metody.

Elektrifikace silniční dopravy postupuje rychleji – více než jedna pětina nových vozidel prodaných v loňském roce byla elektrická. V Číně se tento podíl blížil polovině.

Zpráva také varovala před stavem světových uhlíkových úložišť – lesů, rašelinišť, mokřadů, oceánů a dalších přírodních prvků, které ukládají uhlík. Přestože se země opakovaně zavázaly chránit své lesy, ty se i nadále kácí, i když v některých oblastech pomalejším tempem. V roce 2024 bylo trvale ztraceno více než 8 milionů hektarů (20 milionů akrů) lesů. To je méně než maximum téměř 11 milionů hektarů dosažené v roce 2017, ale horší než 7,8 milionu hektarů ztracených v roce 2021. Zpráva zjistila, že svět musí postupovat devětkrát rychleji, aby zastavil odlesňování, než jak to dělají vlády.