Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) tvrdí, že Izrael musí povolit dodávky pomoci do obléhané Gazy

23. 10. 2025

čas čtení 3 minuty

Ve svém poradním stanovisku nejvyšší soud OSN uvádí, že Izrael musí podporovat instituce OSN, včetně UNRWA, v jejich humanitárním úsilí.

ICJ tvrdí, že Izrael má jako okupační mocnost povinnost „zajistit základní potřeby místního obyvatelstva, včetně dodávek nezbytných pro jeho přežití“. 

Porota složená z 11 soudců ve středu uvedla, že Izrael je povinen zajistit přísun humanitární pomoci prostřednictvím OSN, informuje Al Džazíra. 

To zahrnuje také činnost Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), kterému Izrael zakázal působit na svém území poté, co obvinil některé jeho zaměstnance z účasti na útoku vedeném hnutím Hamás 7. října 2023.  

V rámci svých závěrů ICJ uvedl, že Izrael neprokázal, že UNRWA pracovala pro Hamás.

„Soud shledal, že Izrael neprokázal svá tvrzení, že významná část zaměstnanců UNRWA jsou ‚členové Hamásu ... nebo jiných teroristických frakcí‘,“ uvedl předseda ICJ Yuji Iwasawa.

Poradní stanoviska Mezinárodního soudního dvora mají právní a politickou váhu, ale nejsou závazná a soud nemá žádnou donucovací pravomoc.

V dubnu právníci OSN a palestinští zástupci u Mezinárodního soudního dvora obvinili Izrael z porušení mezinárodního práva tím, že mezi březnem a květnem odmítl vpustit do Gazy humanitární pomoc.

Od té doby Izrael povolil přísun humanitární pomoci, nicméně představitelé OSN tvrdí, že tato pomoc zdaleka nestačí ke zmírnění humanitární katastrofy a hladomoru způsobeného Izraelem v některých částech enklávy.

Dvacetibodový plán příměří, který zprostředkovaly USA na začátku tohoto měsíce, povoluje vjezd 600 nákladních vozů s pomocí denně do Gazy. Izrael již dříve obvinil Hamás – bez poskytnutí důkazů – z krádeží potravin dodávaných do enklávy, což hnutí důrazně popírá.

Izrael říká, že omezení pomoci, které platí navzdory dojednanému příměří, mělo vyvinout tlak na Hamás.

Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon označil poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora za „hanebné“ a tvrdil, že instituce OSN jsou „živnou půdou pro teroristy“.

Izrael se řízení neúčastnil, avšak předložil své právní stanovisko písemně. V dubnu izraelský ministr zahraničí Gideon Saar označil jednání za „cirkus“ a řekl, že soud je zpolitizovanou institucí.

V předvečer výroku ICJ mluvčí Světového potravinového programu OSN (WFP) pro Blízký východ Abeer Etefa uvedla, že od uzavření příměří vjelo do Gazy 530 nákladních vozidel patřících této organizaci.

Tyto nákladní vozy dovezly více než 6 700 tun potravin, což podle ní „stačí na dva týdny pro téměř půl milionu lidí“.

Etefa sdělila, že nyní do Gazy proudí asi 750 tun potravin denně, což je sice více než před příměřím, ale stále výrazně méně než je deklarovaný cíl WFP, který činí asi 2 000 tun denně.

Soud také připomněl povinnost nepoužívat hladovění jako způsob vedení války. 

Valné shromáždění OSN požádalo ICJ, aby objasnil povinnosti Izraele jako okupační moci vůči OSN a dalším orgánům, „včetně zajištění a usnadnění neomezeného dodávání naléhavě potřebných zásob nezbytných pro přežití“ Palestinců.

Soudci ICJ vyslechli v dubnu výpovědi představitelů z desítek zemí a organizací, z nichž většina se týkala statusu UNRWA.

ICJ tehdy poznamenal, že UNRWA „nelze nahradit v krátké době bez řádného plánu“.


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
286

Diskuse

Obsah vydání | 24. 10. 2025