10. 10. 2019 / Bohumil Kartous
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
(NÚKIB) vydal zprávu z mezinárodní studie o hodnocení rizik vývoje sítí 5.
generace. Ta - nepřekvapivě - poukazuje na riziko spočívající v povaze
dodavatelů komponent, kteří by s velkou pravděpodobností mohli zneužívat
přístupu k datům, případně působit nežádoucím způsobem na funkčnost
informačního systému, na němž jsou současné rozvinuté společnosti plně závislé.
Opakovaně byla v této souvislosti zpravodajskými službami i bezpečnostními experty
zmiňována zejména Čína a její technologické společnosti, které nutně musejí
kooperovat s totalitním politickým režimem.
V podstatě ve stejný čas vstupuje
Univerzita Karlova, největší a nejstarší vysoká škola v ČR, do partnerství se
společností Home Credit, která patří do skupiny, jež čínskou hrozbu různými
způsoby aktivně relativizuje, neboť na čínském trhu působí. Zároveň některé
společnost této skupiny čínských technologií aktivně využívají.
Spolupráce založená na "všimném" v hodnotě 1,5 milionu korun pro univerzitu s miliardovým rozpočtem nedává žádný jiný smysl, než evidentní snahu zlepšovat veřejný obraz společnosti považované v bezpečnostních kruzích za velké riziko. Propůjčovat jméno instituce s vysokou společenskou reputací k takovým účelům je více než lehkomyslné. Notabene pokud se "úctyhodná" společnost podílí na ohrožujícím zadlužování a na exekučním schématu.
Znáte to
sisyfovské zadání, když máte vylévat vodu z vědra děravým sítem. Podobně působí
současná snaha lidí, kteří hodnotí bezpečnostní rizika v ČR. Můžete vydat
nekonečné množství zpráv o tom, kterak je nutné z hlediska budoucí bezpečnosti
hlídat, kdo má možnost podílet se na budování informační sítě, pokud ovšem
nějaká společenská autorita těžké váhy dává najevo, že je všechno v pořádku,
těžko v takové situaci stavět na expertním posouzení stavu.
Navíc jde o
problematiku, která je pro většinu společnosti nikoliv nepochopitelná, ale
velmi vzdálená. Pokud se média nechopí potřeby rozkrýt souvislosti, jako je
právě příslušnost společnosti "podporující" UK k podnikatelskému
projektu spolupracujícímu s autoritářskými zeměmi (nejen Čína, ale i Rusko),
těžko předpokládat, že to znepokojí rozhodující část společnosti.
Každý další
podobný úspěch při legitimizaci kontroverzního businessu vzdaluje ČR od jakékoliv
možnosti zajistit či jen predikovat bezpečnostní vývoj. Přežívající vůdčí
paradigma pomalu se adaptující společnosti, která si neuvědomuje rizika
vyplývající z rychle postupujícího vlivu technologií, nedovoluje vytvořit
dostatečně široký diskurz, v němž by bylo možné rizika odkrýt a následně
přijmout potřebná opatření na politické úrovni. Vše se odehrává ve více méně uzavřeném
kruhu znalých, bez reálného přenosu na celospolečenskou úroveň.
Je ovšem s podivem, že ani taková fakta, jako je podíl na nebankovních půjčkách, zadlužení velké části společnosti a s tím souvisejícím exekučním schématem nedokáže vzbudit dostatečný odpor ze strany občanské veřejnosti proti tomu, aby tak významná společenská instituce, jakou nepochybně je Univerzita Karlova, obezřetněji zacházela se svým jménem a svou reputací. Jsem na vážných pochybách, zda byl tento aspekt této kontroverzní spolupráce nějak hodnocen. Univerzita Karlova, financovaná nikoliv z oligarchických fondů, nýbrž z veřejných prostředků, by to měla transparentně vysvětlit.
Diskuse