10. 10. 2019 / Boris Cvek
Dlouho jsem přesvědčen o tom, že podivně získané peníze, abych to řekl mírně, nepředstavují problém jen v tom, že někde chybí, ale také v tom – a často především v tom -, že někomu, kdo má dost podivný přístup ke světu, dávají dlouhodobě velkou moc. To mne znovu napadlo, když jsem v polední publicistice Radiožurnálu slyšel experta na exekuce a zadlužování Daniela Hůleho mluvit o firmě Home Credit.
Hůle tvrdil, že firma Home Credit nabízí sice kvalitní půjčky, ale to je, jak zdůraznil, pouze hodnocení produktů této firmy, nikoli hodnocení firmy samotné. Pokud jde o firmu, tak Home Credit podle Hůleho stále tahá peníze z nezákonných půjček, které v minulosti poskytoval, a sází na to, že oběti těchto praktik nejsou natolik znalí práva, aby se těmto nezákonným praktikám ubránili.
A z firmy s takovou pověstí udělá naše nejprestižnější univerzita svého „hlavního partnera“. Pan kancléř Univerzity Karlovy ve stejném pořadu na stejné stanici dokonce zmínil v souvislosti s penězi, které dostala od Home Creditu, že tato univerzita potřebuje soukromé peníze mimo jiné i proto, aby mohla plnit svou tzv. třetí roli.
Co je to vlastně třetí role univerzit? Univerzity mají vzdělávat, mají dělat výzkum, to jsou jejich dvě základní role. Ale mají také společenskou odpovědnost: osvětu, vstupování do veřejných debat s faktickými a odbornými informacemi atd. Tomu se říká třetí role. Společenská odpovědnost. A tato třetí role samozřejmě velmi závisí na pověsti, jakou univerzita má. Veřejnost musí mít pocit, že univerzita si buduje systematicky důvěru a vážnost, že je jasným přínosem pro celou společnost. Jaký signál ovšem univerzita vysílá do veřejného prostoru, když si bere jako hlavního partnera právě firmu Home Credit?
Samozřejmě těch problematických aspektů je víc. Čínské angažmá této firmy budí mnoho otázek a je systematicky rozkrýváno právě společným projektem „Sinopsis“ Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a AcaMedia. Mimochodem: Filozofická fakulta se od kontraktu univerzity s firmou Home Credit distancovala. A její projekt Sinopsis je nepochybně vzorným příkladem naplňování třetí role univerzit. Jenže jak si dát do souladu tyto informace s informacemi o Home Creditu jako hlavním partnerovi téže univerzity? To lze opravdu jen velmi obtížně.
Univerzita Karlova dostala od svého hlavního partnera půl milionu korun ročně. Za tři roky to dělá jeden a půl milionu korun. To je to „hlavní partnerství“. Myslíte, že každý, kdo by nabídl univerzitě takovou směšnou částku, by se mohl stát jejím hlavním partnerem? Ano, jistě by musel mít vzornou pověst. Nebo možná by nevadila ani pověst lichváře, který upřednostňuje zájmy čínské vlády před zájmy naší země. Jen by asi musel mít něco mnohem více než jen toho půldruhého milionu korun. Co by to asi tak mohlo být? Obrovská nejen ekonomická moc našeho nejbohatšího Čecha?
Polední publicistika z 9.10., kde se mluví o partnerství mezi Univerzitou Karlovou a firmou Home Credit:
https://hledani.rozhlas.cz/?query=poledn%C3%AD+publicistika
Třetí role univerzit:
O Home Creditu na stránkách projektu Sinopsis: „Český „Král lichvářů“: Home Credit v Číně znovu terčem společenské kritiky“
https://sinopsis.cz/cesky-kral-lichvaru-home-credit-v-cine-znovu-tercem-spolecenske-kritiky/
Diskuse