Papež z favely není sexy
Konzervativní obrana finančního řádu
24. 10. 2019
/
Albín Sybera
čas čtení
5 minut
Premiéra filmu Laundromat na Netflixu zatím upoutala větší pozornost skutečností, že se jejímu uvedení snažili právníci zakladatelů panamské společnosti Mossack Fonseca & Co. zabránit žalobami. Obsazení Meryl Streep a Antonia Banderase v hlavních rolích tak zůstalo až v druhořadými skutečnostmi vesměs vlažných recenzí samotného filmu. Z českého pohledu je film zajímavý mimo jiné proto, že předkládá zpracování problematiky, která má zásadní dopad na politické fungování v ČR a přitom (anebo právě proto) je naprosto minimálně medializována.
Pro připomenutí,
společnost Mossack Fonseca ukončila činnost v r. 2018, poté co na
jaře r. 2016 Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů zveřejnilo
informace o celosvětové síti klientů využívajících služeb Mossack Fonseca pro
finanční transakce, jejichž výsledkem bylo v lepším případě legální
obcházení daňových povinností a v horším přímo praní špinavých peněz, či
obcházení mezinárodních sankcí – událost a uveřejněné dokumenty vešly
v celosvětovou známost jako tzv. „Panama Papers“ (rekapitulace kauzy ve
Wikipedii ZDE).
Na Islandu
v důsledku prokázaného spojení s Panama Papers odstoupil tehdejší premiér
Sigmundur David Gunnlaugsson, v Pakistánu rezignaci premiéra Naváze Šarífa
provázelo i obvinění. Nejčastěji diskutovaným jevem bylo ale zřejmě napojení
rodinných příslušníků vrcholových politiků a vládních představitelů na Panama
Papers. Nalezen tam byl například švagr čínského prezidenta Si Ťin-pchinga či otec tehdejšího britského premiéra Davida Camerona (mapa inkriminovaných
politiků a jejich rodinných příslušníků ZDE).
V souvislosti
s Českou republikou bylo nejčastěji skloňované jméno finanční skupiny PPF
a především jejího většinového vlastníka a nejbohatšího Čecha Petra Kellnera,
jehož podpisy uniklé dokumenty obsahují (například ZDE, anebo ZDE). Skutečná celospolečenská diskuze se ale
v česky psaných médiích nikdy skutečně neobjevila a téma Panama Papers a
PPF tak po více než třech letech zahaluje podobně zvláštní mlčení, jaké je snad
srovnatelné jenom s mlčením kolem dobrého zdravotního stavu Miloše
Zemana.
Přitom ještě
v r. 2017 sever Investigace.cz ve své reportáži Česká spojka v ruské pračce uvádí, že „většina nedohledatelných nebo
offshoreových firem měla (v ČR) bankovní účet buď u PPF Banky nebo u
Raiffeisenbank“.
Zda se jedná o
běžný účet Raiffeisenbank, či Raiffeisenbank Premium Banking, reportáž neuvádí.
Nicméně s ohledem na skutečnost, že vedení účtu u PPF Banky je vzhledem
k nízké síti poboček a výši správních poplatků zaměřeno spíše na vybranou
soukromou a korporátní klientelu, je možné, že ani v případě
Raiffeisenbank se nejedná o účty klientů z běžných poboček.
Jak poznamenává David
Klimeš na serveru Aktuálně, „tak mizernou debatu si nezaslouží ani česká
veřejnost, ani nejúspěšnější finanční skupina, jaká tu kdy po roce 1989 vznikla“ (ZDE). Je třeba dodat, že česká veřejnost by uniklé informace (samozřejmě jenom čistě hypotetické) o mimosoudním narovnání
soudní pře mezi Olegem Děripaskou a Petrem Kellnerem prostřednictvím kyperských
či panamských firem pravděpodobně přešla nefalšovaným mlčením či pochvalným
vyjádřením ve smyslu "vida, přece jen je mezi těmi velkými oligarchy nějaký
Čech".
„Zmatenost a
neinformovanost“ české veřejnosti je tak dost možná popis mnohem hlubší
skutečnosti než jenom mediální, finanční a politické (a bohužel tak i
legislativní) síly skupiny PPF. Nejbohatším Čechům naprosto vyhovuje společnost
apatická, tápající jazykově, uzavřená do mýtů své vlastní minulosti.
Normalizační svět, ve kterém čeští miliardáři vyrostli, tak rezonuje
s realitou, kterou považují pro většinovou společnost za stravitelnou a
žádoucí.
Jak se výstižně
pro Seznam TV vyjádřil přední americký historik Timothy Snyder, „autoritářští
vůdci dneška po vás chtějí, abyste seděli na gauči a akceptovali, že ať uděláte
cokoliv, tak to nebude mít žádný význam“ (ZDE).
Progresivním
hitem takového světa je, když vám Kellnerova O2 TV na Facebooku nabídne, abyste se
podívali na seriál „Mladý papež“, ve kterém sexy Jude Law, zosobňující fiktivního papeže Pia XIII., obrátí vzhůru vatikánské liberální móresy, intriky a zkrátka celý
katolický svět, když znovuzavede nošení papežské trojité koruny, líbání topánků
a další zapomenuté tradice z doby před II. Vatikánským koncilem.
Pakliže toto má
být nástin toho, jak bude vypadat Nova TV v podání PPF (spekuluje se o brzkém uzavření obchodu), začíná se rýsovat i to, jak mohou vypadat „konzervativní hodnoty“. Tedy jako kterýkoliv
kulturní artefakt, se kterým se dá pracovat v rámci snahy o zachování
současného finančního upořádání ČR a světa.
Je příznačné, že
současný levicový a chudý papež František I. (nesoucí atributy Ježíše Krista) není ani
zdaleka tak sexy jako asketický konzervativec Pius XIII. v podání Juda
Lawa zahaleného do drahé sutany. Moc je zkrátka nutná řehole pro udržení
pořádku ve světě. A pokud vám to zní příliš bizarně, pak do takového světa také
nepatříte.
10303
Diskuse