Většina obyvatel této země si přeje, aby se mohl každý občan vyjádřit k umístění cizí vojenské základny na vlastním území. Politická vláda jim tuto volbu odpírá a používá k tomu celou škálu prostředků. Pražský magistrát společně s občanským sdružením Olympijský výbor chtějí uspořádat akci globálního charakteru. Většina lidí se domnívá, že Česká republika není vhodným místem pro pořádání tak megalomanského cirkusu. S tichou podporou vlády se primátor Prahy, místo veřejné debaty o tom, zda je rozumné chtít olympiádu, snaží občany přesvědčit sebeparodující reklamní kampaní "Všichni jsme v národním týmu" o tom, že představitel filmových idiotů taky chce olympiádu. Bojuje přitom na dvou frontách, protože zároveň musí zabránit tomu, aby na Letné vyrostla knihovna. Snad prý kvůli fotbalu.

Co mají tyto tři zdánlivě nesouvisející události společného? Vcelku zajímavou souvislost -- jedná se o spirálovitě spojenou příčinu a důsledek přeměňování společnosti v sice přismrádlé, ale svým způsobem životaschopné politické ghetto.

Plány na výstavbu americké vojenské základny na našem území vyvolávají oprávněný nesouhlas většiny občanů. Jedná se o významný zásah do suverenity našeho státu, k němuž nemá žádná (!) politická strana mandát od svých voličů. Žádná z nich neměla totiž tento záměr ve svém volebním programu.

Podle průzkumů veřejného mínění se téměř 80% občanů se domnívá, že tato otázka by měla být rozhodnuta v celostátním referendu.

Při pohledu do minulosti je tento postoj dobře srozumitelný. I když nyní nejde o nějaké historické srovnání událostí dost rozdílných, přece jen vyvolává tato situace u velké většiny z nás vzpomínky na Mnichov v roce 1938 podobně jako na násilnou okupaci naší země sovětskou armádou v roce 1968.

Přes všechny rozdíly zde totiž můžeme nalézt i podstatnou shodu. Na přání a požadavky občanů se nehledí, zájmy našeho státu mají být opět obětovány zájmům velmocí.

Česká televize
generální ředitel p. Jiří Janeček
Kavčí hory
140 70 Praha 4

V Trokavci dne 15.10.2007

Věc: stížnost na obsah reportáže uveřejněné v Událostech dne 14.10.2007 v 19. hodin

Podávám stížnost proti obsahu zprávy "Starostové se s radarem začínají smiřovat" uveřejněné v Událostech dne 14.10.2007 v 19. hod. Obsah této zprávy považuji za neobjektivní, nevyvážený, pravdu zkreslující a vyvolávající v divácích klamný dojem.

Již samotný název reportáže není pravdivý stejně tak jako její začátek, podle kterého někteří starostové začínají přiznávat, že odpor proti radarové základě je zbytečný. Většina starostů z Brd je vázána rozhodnutím občanů v místních referendech učinit veškeré kroky proti radarové základně a činit je tak dlouho, dokud to bude možné. Starostové obcí Míšov a Spálené Pořičí nikdy nevystupovali proti zřízení radarové základny, proto se nemají s čím smiřovat.

Naše iniciativa vznikla na jaře tohoto roku, kdy jsme shromáždili první desítky podpisů osobností pod požadavek uspořádat referendum ve věci amerického vojenského radaru, jenž má být instalován na našem území. Vláda tvrdí, že referendum je zbytečné, protože o věci rozhodnou poslanci na základě svých informací a své zodpovědnosti. Zároveň zahájila kampaň, ve které chce lidem vysvětlit, že se nemají čeho bát.

Konstatujeme, že vládní vysvětlovací kampaň je založena na podkladech, které nepůsobí seriózním dojmem a byly již opakovaně zpochybněny. Stejně nevěrohodně působí i tvrzení o tom, že o věci rozhodnou dobře informovaní a zodpovědní poslanci. Je zcela zřejmé, že při rozhodování poslanců nehrají roli ani informace, ani jejich vlastní svědomí, nýbrž výhradně stranická příslušnost.

Znepokojuje nás toto chování vlády a neméně nás znepokojuje skutečnost, že vláda soustavně a systematicky odvádí pozornost od otázek, které jsou na celé kauze radaru nejzásadnější:

Je těžké najít jakékoli relevantní studie o vojenských radarech a ještě těžší je najít zemi, jejíž vláda by umístila vojenský radar do hustě obydlené oblasti. Přece jen byl ale takový případ popsán. V Lotyšsku u města Skrunda byl v roce 1970 spuštěn radar určený k časnému varování, při útoku balistickými raketami.

Po asi 20 letech provozu se začaly projevovat negativní vlastnosti zařízení na zdraví obyvatel žijících kolem základny. Situace byla natolik vážná, že byl nařízen detailní výzkum dopadů uvedeného zdroje na zdraví obyvatel žijících poblíž základny.

Výsledky jednotlivých studií byly citovány mnohokrát jinde a v publikaci je rozebrána podrobně celková problematika nízkoúrovňového neionizujícího záření (pod 2 µW/ cm2) s množstvím odkazů. Jsou v ní uvedeny nejen závěry studií o radaru u Skrundy, ale i sledování vlivu záření jiných radarů na osoby v dalších zemích - např. Polsko. Situace u Skrundy se přirovnává k "živé laboratoři" dlouhodobého působení vlivu záření s nízkou intenzitou. Z více různých pozorování se uvádějí zejména následující zjištění:

Z tiskové konference iniciativy www.referendum2007.cz

Naše iniciativa vznikla na jaře tohoto roku, kdy jsme shromáždili první desítky podpisů osobností pod požadavek uspořádat referendum ve věci amerického radaru, jenž má být instalován na našem území.

Vláda tehdy odpověděla (a dodnes tvrdí), že referendum je zbytečné, protože o věci rozhodnou poslanci na základě svých informací a své zodpovědnosti. Zároveň vzkázala, že již brzy zahájí informační kampaň, ve které lidem vysvětlí, že se nemají čeho bát.

Již v tomto stanovisku byl určitý rozpor. Proč lidem vůbec něco vysvětlovat, proč mrhat prostředky na informační kampaň, když občanům stejně nebude dovoleno jakkoliv ovlivnit rozhodování v tak důležité věci?

Uplynulé měsíce ukázaly, že vládní stanovisko bylo navíc v obou bodech falešné. Vládní vysvětlovací kampaň je založena na podkladech, které nepůsobí seriózním dojmem. Tyto materiály byly již opakovaně po odborné stránce zpochybněny a také my k nim máme řadu výhrad.

Z tiskové konference iniciativy www.referendum2007.cz

Informační kampaň vlády, jejímž cílem je zvrátit veřejné mínění ve věci instalace cizí vojenské základny na našem území, se po odborné stránce opírá prakticky o jedinou studii: Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR na zdravotní stav populace v okolí Vojenského újezdu Brdy.

Vzhledem k tomu, že se jedná o klíčový důkaz, který ve sporu předkládají obhájci radaru, je nutno konstatovat, že jde o důkaz velice chatrný. Tato zpráva vypracovaná týmem odborníků zcela zjevně neprošla před svým publikováním žádnou formou oponentury. V zemi, kde oponenturou musí projít každá bakalářská práce, je neobvyklé, že u dokumentů strategického významu a celostátního zájmu to nutné není.

Pokud by posouzení oponenturou prošlo, je vyloučeno, aby v něm byly objevovány stále nové a nové chyby, které expertům zjevně unikly. Nejedná se přitom o bohužel chyby zanedbatelné, ale zásadní:

Generální ředitel BBC Mark Thompson uvedl, že navrhuje propustit asi 1700 novinářů z BBC, a to především z těch oddělení, které připravují zpravodajství a analytické a dokumentární pořady. Nejvýrazněji má být postiženo rozhlasové zpravodajství. Pracovníci BBC varují, že propuštěno zřejmě bude až 2800 osob, vedení BBC naopak argumentuje, že někteří zaměstnanci dostanou novou pracovní náplň a jiní prostě postupně odejdou do důchodu.

Podle Thompsona se BBC musí přizpůsobit novému digitálnímu věku. BBC však bude i nadále platit tržní (čti nesmírně vysoké) honoráře za najímání celebrit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

tisková zpráva ekologických organizací

Pokud česká vláda chce, aby ji svět bral vážně, musí ke globálním změnám podnebí přistupovat coby k praktickému problému, který má praktická řešení -- ne jako k souboji ideologických floskulí. Tak ekologické a rozvojové organizace věnující se ochraně klimatu komentovaly neúspěch ČR ve volbách do Rady bezpečnosti OSN. Česká republika se z hlasování stáhla poté, co druhý kandidující stát, Chorvatsko, dostal ve druhém hlasování o 25 hlasů více.

Řada chudých, zejména malých ostrovních zemí na současném zasedání Valného shromáždění jasně potvrdila, že ochrana klimatu patří mezi nejdůležitější z jejich diplomatických priorit. Přezíravý postoj některých čelních představitelů ČR k potřebě společného praktického řešení pak jistě sehrál svou roli při jejich dnešním hlasování v OSN.

Globální změny podnebí by postihly hlavně rozvojové země, připomněli Hnutí DUHA, Greenpeace, Glopolis a CDE. Chudé státy proto podle těchto organizací právem očekávají, že Česká republika -- která patří k evropským rekordmanům v exhalacích oxidu uhličitého -- sníží vysokou uhlíkovou náročnost své ekonomiky.

Kdo by nepochopil, že se jedná o další vítězství české diplomacie, potažmo celé ČR.

Bylo přece jasné, že se všechny státy jen třesou, aby daly hlas zemi, která je sice členem EU, ale na území EU chce instalovat vojenskou základnu USA, jen na základě bilaterální smlouvy s tím, že ostatním členům EU do toho vlastně nic moc není.

Chce tu zřídit terč při případném konfliktu, přes to, že o tomto konfliktu bude případně rozhodovat někdo za oceánem a naše země, OSN i EU na to, zda konflikt vypukne, nebo ne, bude mít vliv jak na výšku telegrafních tyčí v Dánsku, píše Dagmar Zrucká.

Spojené království chce zažádat u OSN o uznání suverénních práv nad velkou částí mořského dna v Antarktidě. Je to signálem, že se zrychuje závod o ovládnutí "země nikoho" kolem jižního pólu.

Britský nárok by byl v rozporu s duchem smlouvy z r. 1959 o Antarktidě, kterou Británie podepsala. V ní se výslovně praví, že státy nebudou prosazovat v Antarktidě nové územní nároky. Smlouva byla uvedena v platnost, aby nevznikaly územní spory o Antarktidu.

Podle britského ministerstva zahraničí však Británie zažádá u OSN o rozšíření britského teritoria cca 500 km do jižních moří. Většina mořského dna je tam v takové hloubce, že dosud není technicky možné využívat ložisek přírodních zdrojů, dá se ovšem očekávat, že britská žádost rozhněvá jihoamerické země, které budou mít pocit, že mají větší nárok na tyto přírodní zdroje.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jan Lambert má pravdu, z venkova se na hodně věcí člověk dívá jinak. Je to někdy stejné, někdy totálně jiné než ze zahraničí. Něco člověk přece vidí z blízka líp, něco z dálky. Říká se, že člověk někdy pro stromy nevidí les, ale někdy naopak, v rozporu s tímto příslovím člověk nevidí pro les jednotlivé stromy. Jan Lambert má pravdu, když píše o Kotrbovi a Klvaňovi (viz: 'Kotrba jako Klvaňa'), ale jen svou pravdu, jen pravdu z hlediska člověka, který myslí jenom na své blízké okolí, na sebe a na svých osmnáct krav.

V minulé, VI. části příběhu o životě a smrti herečky Anny Sedláčkové (1887-1967), jsme se dostali do protektorátu. V tomto období čeká na slavnou herečku aféra, která ji na dlouhou dobu odsoudila mezi nežádoucí osoby. Herečka, která byla svým publikem nazývána prostě Andula, se narodila 29. září 1887 a zemřela o 80 let později dne 24. listopadu 1967.

Renomovaný vědec se stal terčem kritiky za to, že vyjádřil názor, že Afričané mají menší inteligenci než obyvatelé Západu. Uvedl: "Veškerá naše sociální politika je založena na předpokladu, že jejich inteligence je stejná jako naše, ačkoliv z testů vyplývá, že tomu tak vlastně není."

James Watson, nositel Nobelovy ceny za práci na identifikaci DNA, který dnes stojí v čele jednoho čelného amerického vědeckého institutu, vyvolal všeobecnou kritiku svými výroky, že Afričané jsou méně inteligentní než běloši na Západě.

Doporučil bych panu Husákovi podívat se třeba na toky uhlíku v rámci uhlíkového cyklu. Antropogenní zdroje (spalování fosilních paliv) jsou už dnes tak silné, že bez jejich započítání by byl problém vysvětlit bilanci uhlíku v atmosféře. Je tady ale ještě jeden argument. Ve většině přírodních věd by byl zřejmě považován za důkaz, ale protože klimatologové jsou opatrní, hovoříme spíše o velice silné indicii.

(Autor je klimatolog)

K argumentům Ladislava Žáka (BL 14.10.2007) bych měl následující připomínky. Václav Klaus není klimatolog. Odbornou debatu nevede a ani to netvrdí. Pouze jako politik požaduje, aby v odborných i politických debatách o globálním oteplování dostaly rovný prostor obě strany a aby odborné debaty nebyly zatíženy ideologií. Na tom je možná kus pravdy.

Příspěvek Jana Lamberta "Kotrba jako Klvaňa" mě inspiroval k úvaze o tom, kdo je nezávislý odborník a kdo je vlastně odborník.

Pan Wamberk -- jehož jméno jsem ještě nezapomněl -- poučuje, prý: "Nelze brát peníze od těch, jejichž názorům se snažíme oponovat. Takové chování činí pochybným nejen "Klvaňu" a "Kotrbu," ale také "starostu obce Trokavec." -- Nevím kým je placen pan Lambert, zda jej opravdu živí osmnáct krav a doučování franštiny na vesnici, ale šířit mezi lidmi představu, že vláda ČR disponuje jako vlastník nějakými penězi, o kterých pak může nějak svévolně rozhodovat a dokonce je snad komusi dávat jako úplatek - to přece nemůže být pravda. To by se jistě všechny mediální elity ihned vzbouřily, počínaje vynikajícím Václavem Moravcem až snad po paní Voldánovou, oceněnou moderátorku hlavní zpravodajské relace v celé zemi na té nejodpovědnější televizi - veřejnoprávní. Peníze jsou samozřejmě obcí, v obcích bydlí obyvatelé, pro ně jsou určeny -- vláda tyto peníze pouze ZPROSTŘEDKOVÁVÁ - tedy pan starosta Neoral na ně má právo jaksi automaticky.

. Jan Lambert ve svém příspěvku "Kotrba jako Klvaňa" žádá "relevantní informace k radaru, nikoli "ideologicky zabarvenou dezinformaci".

Řekla bych, že dostat "relevantní, nezpolitizovanou informaci" ohledně radaru je nemožné, píše Libuše Urubková.

Pověst Spojených států amerických jako země podporující demokracii ve světě utrpěla v těchto dnech další ránu. Vyplývá to ze čtvrtečního vydáni amerického deníku Washington Post. Podle listu zaslaly íránské opoziční skupiny a aktivisté za lidská práva dopis americkému Kongresu se vzkazem, aby Kongres zmenšil nebo úplně zastavil veřejnou finanční podporu demokratickým skupinám v Íránu. Podle autorů dopisu je totiž veřejně proklamovaná pomoc americké vládni administrativy demokratickým silám v Íránu kontraproduktivní a vede k tomu, že jsou demokratičtí aktivisté v Íránu vnímání jako zrádci a agenti americké vlády, píše Lukáš Lhoťan.

Letos určil kongres na podporu íránských demokratů 75 milionů dolarů. Oficiálně proklamovaná finanční pomoc americké administrativy íránské opozici je také oficiálně označena za současí snah o změnu protiamerického režimu v Íránu. Zdrojový článek ZDE

Tisková zpráva

Podle vědeckých testů, které si nechala vypracovat organizace Greenpeace, obsahuje nový iPhone firmy Apple nebezpečné materiály a chemické látky. Jde o první test výrobku Apple od květnového závazku Steva Jobse, ředitele společnosti, že Apple zezelená a bude na trh uvádět výrobky šetrnější k životnímu prostředí.

Kdosi moudrý řekl, že "na složité otázky existují jednoduché, snadno pochopitelné, nesprávné odpovědi". To je případ kritiky pana Šveřepy. Přináší jednoduchou trojčlenku: "Co dělá stát, je špatně, co dělají obce, je dobře a já tomu rozumím". Autor útočí na city. Například pomocí obratů "upovídané webové stránky" (jako by to byla chyba), "ztrapňovat se obhajobou","ministr horuje","přísný státní úřad" "poslat k šípku", "zkuste něco namítnout" apod. Je to dobře napsané, ale není to pravda. Cíl je zřejmý, ovlivnit veřejný názor. I tato nota jistě patří do arzenálu lobbismu. Čtenáři Britských Iistů si zaslouží i jiný názor. Chtěl bych ale reagovat věcně.

Právě probíhá nejvýznamnější politická událost letošního podzimu, napsal ekonomický komentátor Will Hutton v týdeníku Observer. V pondělí byl zahájen v Pekingu 17. sjezd Čínské komunistické strany. Kongres má zvolit čínského prezidenta, který nahradí Chu Ťin-tchaa roku 2012.

Čínské hospodářství předstihne do konce letošního roku ekonomiku britskou, a pak předstihne i Němeco a po USA a Japonsku se rychle stane třetí největší hospodářskou velmocí. Už nyní je druhou nejvýznamnější světovou vojenskou velmocí, je největším světovým vývozcem a vlastníkem největších rezerv zahraniční měny. Volba budoucích šéfů komunistické strany i čínského státu je nesmírně významná.

Chu Ťin-tchao, čínský prezident a generální tajemník Komunistické strany Číny přislíbil otevřenější a udržitelnější model rozvoje v projevu, který určí politiku čínské komunistické strany na následujících pět let. Při zahájení sedmnáctého sjezdu Komunistické strany Číny Hu přiznal, že vládnoucí strana nesplnila očekávání občanů a navrhl celou řadu mírných reforem, které mají vést k zlepšení kvalifikace, morálky a odpovědnosti kádrů.

Vedení strany i ekonomiky má přejít od kvantity ke kvalitě. Je to podstatou toho, co Hu označil za "vědecký rozvoj", který bude včleněn do charty Čínské komunistické strany.

Zdá se, že české publikum postmoderní architektura zajímá. Futuristická výstavba U nás je přední téma veřejné diskuse. Domácím veřejným míněním dneška hýbou hned dvě hladké nemovitosti na horizontu. A nejen naše obyvatelstvo, ale i svět je zvědav, zda a který z obou projektů bude realizován. Už proto, že ani jeden nebyl vymyšlen tady, ale oba odvážné koncepty přicházejí ze zahraničí. Jde o PROTIRAKETOVÝ RADAR a NÁRODNÍ KNIHOVNU.

Na kótě 718 už se v Brdech vrtá podhoubí pro obří pýchavku. Sice bez výběrového řízení, ale rozhodně. Nehledě na údajný většinový vlažný odpor domorodců se mezi lidem se šíří přesvědčení, že pokud USA opravdu chtějí, tak si tam postaví třeba slibovanou bílou perlu z Tichého oceánu. V Praze na jaře vešlo ve známost, že parcelu na Letné poctivě vyhrála zelená chobotnice českého architekta z Londýna. Podzimní barvoměna a opad listí v sadu však zřejmě odhalili cosi, co jaro na pražském obzoru ještě skrylo. Blob upadl do klatby.

Vesnice, do které jsem před více než třemi roky odešel z hlavního města, neleží daleko od Brd. Přesněji od té jejich oblasti, která se v poslední době stala známou kvůli stavbě nebo "ne-stavbě" amerického radaru. Snad se mě to taky trochu týká. A snad mi budete věřit, že je pro mě Štěpán Kotrba stejně "důvěryhodný" jako Tomáš Klvaňa. Oba mají svou (asi zjevenou) pravdu. Berou se za ni. Na nás, lidech, ve skutečnosti nezáleží ani jednomu z nich.