Dva měsíce před pádem berlínské zdi řekla Margaret Thatcherová Michailu Gorbačovovi, že ani Británie, ani západní Evropa si nepřejí sjednocení Německa, a zdůraznila, že si přeje, aby tomu nejvyšší sovětský představitel zabránil.

Docela jim rozumím. Jejich političtí analytikové je zřejmě varovali, že případný pád komunismu bude doprovázen vražděnín, občanskou válkou, chaosem a vlnou uprchlíků do západní Evropy. Když budeme ignorovat v dobré víře Lukešův názor, že západním politikům status quo sovětského impéria vyhovoval, je docela logické, že se děsili blížícího se rozkladu politických struktur ve středovýchodní Evropě jako by se toho děsil asi každý politik kvůli možnému nezvládnutelnému chaosu.

Současná intenzivní deziluze mezi občany v České republice je důsledkem toho, že v ČR existuje "demokracie bez demokratů", řekl ve svém příspěvku na konferenci asociace amerických slavistů v Bostonu Jiří Pehe. V ČR byla po pádu komunismu vybudována úspěšná demokracie institucí, avšak nevznikla demokracie jako kultura. Možná právě proto, že Evropská unie intenzivně pomáhala zemím, jako je ČR, aby přijaly západoevropské zákonodárství, došlo k tomu, že demokracii v České republice lidé nezpracovali, neinternalizovali ji, neučinili ji svou.

V ČR došlo podle Peheho k privatizaci demokracie a ke kolonizaci veřejné sféry. Česká republika se stala pasivní obětí útoku globální ekonomiky. Na českém území neexistuje žádná veřejná sféra - veřejný prostor byl zkolonizován soukromými partikulárními zájmy.

Politické strany v ČR se chovají jako firmy, nikoliv jako politické strany. Neusilují o veřejný zájem, ale obchodují s vlivem a s mocí.

Nesmírně neblahým dopadem pádu komunismu na Spojené státy je podle profesora Andrewa Baceviche z Bostonské univerzity nynější přesvědčení Američanů, že pád komunismu ve východní Evropě způsobily Spojené státy a americký prezident Reagan. Řekl to v sobotu na konferenci asociace amerických slavistů v Bostonu.

O své zážitky z doby před dvaceti lety se na konferenci amerických slavistů v Bostonu podělil Joseph W. Wippl, v roce 1989 šéf úřadovny CIA v Bonnu a pak v Madridu. Při diskusi se svými kolegy o situaci v Evropě v září 1989 došli k závěru, že jako poslední padne komunismus ve východním Německu, protože Němci jsou "nejposlušnější". CIA očekávala, že jako první padne komunismus v Československu. Je nesmírně obtížné odhadovat spontánní vývoj událostí, dodal Wippl.

"Кто рассказал ему об этом?!"

Činnost KGB byla zcela nezávislá na ruské zahraniční politice; což podle Wippla není případ CIA, kdy je práce CIA vždy přesně určována prioritami vládní politiky.

I další věta, kterou Jan Čulík uvozuje svou reportáž z Bostonu, je vtipná až k popukání. Čulík s bezelstností sobě vlastní říká: "O své zážitky z doby před dvaceti lety se na konferenci amerických slavistů v Bostonu podělil Joseph W. Wippl, v roce 1989 šéf úřadovny CIA v Bonnu a pak v Madridu." Tak nějak to tehdy doopravdy bylo... Slavisté... (Pozn. JČ:Tento Wipplův citát se týká období po pádu komunismu. Předchozích vyjednávání se to netýká, o nich se na konferenci v Bostonu samozřejmě taky hovořilo. Reakce ŠOK: Co dělá bývalý rezident CIA na setkání slavistů, už JČ pro jistotu nevysvětluje... Ale samozřejmě, že teritoriální analytiky ve všech službách musel vždy někdo školit - Pozn. JČ: Oni agenti CIA nemají právo se podle Štěpána Kotrby účastnit konferencí? A agenti KGB ano? :) ) Nicméně není pravda to, co tvrdí onen bývalý šéf úřadovny CIA v Bonnu Joseph W. Wippl. Putin, jeho tehdejší protějšek, by mohl vyprávět... Setkání Bush-Gorbačov na Maltě 2. až 3. prosince 1989 zakončilo operaci Transition, která započala o několik let dříve v souvislosti s pohřbem Jurije Vladimiroviče Andropova (†1984), plánujícího už tehdy operaci Golgota ¹. Obrat v myšlení sovětů přinesla černobylská katastrofa v dubnu 1986. Několik let před sérií "sametových" převratů ve východní Evropě bylo klidem před bouří, která stále nepřicházela. A na kterou všichni čekali.

Barack Obama přiznal, že není už čas na to zajistit podpis závazné dohody o boji proti globálnímu oteplování v Kodani. Americký prezident se začal připravovat na proces o dvou etapách, takže podepsání oficiální dohody o boji proti globálnímu oteplování bude zřejmě odloženo až na příští rok.

Během spěšně zorganizovaného jednání při snídani v Singapuru podpoři americký prezident dánské úsilí zachránit z neúspěšných jednání aspoň něco, usilovat o obecnou politickou dohodu a odložit kontroverzní rozhodnutí o omezování emisí a o finančních a technologických transferech na pozdější dobu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ve čtvrtek večer proběhlo v divadle Na Prádle v Praze předávání Big Brother Awards 2009. Nevládní organizace Iuridicum Remedium, která se věnuje oblasti lidských práv, tímto způsobem upozorňuje na více či méně zjevné pronikání státních či korporátních zájmů do lidského soukromí. Dramaturgicky velmi dobře zpracované vyhlášení se, patrně nezáměrně, stalo vtipným happeningem v právě probíhajícím rituálním běsnění okolo 17. listopadu. Jedná se patrně o jedinou akci, která při příležitosti tohoto výročí ukazuje na aktuální, nikoliv na mrtvé společenské hrozby. Paradoxně se vše odehrálo téměř bez zájmu novinářů, kteří jsou pravděpodobně zcela pohlceni všeobecnou potřebou listopadové hagiografie...

O předávání Big Brother Awards 2009 referovali podle informačního zdroje pouze ČT24 a servery Deník.cz a Týden.cz. O tom, že se budou anticeny „slídilům“ předávat pak vyšla zmínka na serveru Lupa.cz. Hlavní mediální proud tak minula informace, že Big Brother Awards připomínají kontroverzní jednání státních úřadů a firem a otevírají polemiku nad tím, jaké jsou současné hrozby při střetu stále technologicky disponovanějších kolektorů osobních dat s právem na soukromí a na to nebýt bezdůvodně sledován a analyzován pro potřeby úřadů či komerčních subjektů.

Tak argumentoval v panelu na bostonské konferenci slavistů, věnovaném české politice v posledních dvaceti letech a nazvaném "Evropská unie, prekérní strýček na Hradě a cesta české politiky v posledních dvaceti letech" Tim Haughton z univerzity v Birminghamu. Navzdory všem korupčním a jiným skandálům je loajalita českých voličů vůči ODS a ČSSD v podstatě pořád stejná.

"Karel Marx kdysi napsal, že kapitalismus v sobě obsahuje příčinu svého zničení. Totéž se dá říci o komunismu sovětského typu, který skončil ve východní Evropě r. 1989," řekl na výroční konferenci Americké asociace pro podporu slovanských studií, která se právě koná v americkém městě Bostonu, známý odborník na středovýchodní Evropu z Oxfordské univerzity, profesor Archie Brown, informuje odtamtud Jan Čulík, který na konferenci přednášel o postojích českého postkomunistického hraného filmu k sdělovacím prostředkům.

Univerzita v britském Birminghamu se rozhodla zlikvidovat svou katedru sociologie a propustit učitele i další zaměstnance, upozorňuje Filip Vostal a dodává: Moji kolegové z Bristolské univerzity hodlají razantně podpořit přátelé z Birminghamu - uvidíme do jaké míry se nám to podaří. A hlavně v jakém slova smyslu. Především ve srovnání s vlnou protestů v Rakousku - avšak obávám se, že v systému britského univerzitního školství je jakákoliv politická opozice těžko myslitelná. Roli, status a funkci univerzit - a obávám se že totálně - převzala a definuje tenká vrstva instrumentálně a 'racionálně' jednajících manažerů. - Petici proti likvidaci katedry můžete podepsat ZDE. Birminghamští sociologové potřebují podporu do 26. listopadu.

Josef Škvorecký napsal v povídce „Bebop Richarda Kambaly“ z roku 1955 následující slova:

A teď já pro Britské listy v roce 2009:

V pátek třináctého, léta páně 2009, vyhnala profesorka státního gymnázia v L., jistě s požehnáním vedení, studenty na školní dvůr a donutila je vytvořit lidský obrazec v podobě číslice 20 a následně zvonit klíči, které si za tímto účelem museli vyzvednout v šatnách.

Víc snad nemusím.

Následující zamyšlení vyšlo v deníku The New York Times při příležitosti dvacátého výročí pádu „železné opony“.

Dnes si připomínáme dvacáté výročí pádu Berlínské zdi. Když se nyní ohlížíme zpět, obvykle vzpomínáme na zázračný charakter událostí, jichž byl tento den počátkem: jako by se sen stal skutečností, komunistické režimy se zhroutily jako domečky z karet a svět se náhle změnil způsobem, který byl ještě před několika měsíci naprosto nemyslitelný. Kdo by si kdy jen pomyslel, že se v Polsku budou konat svobodné volby, z nichž jako prezident vzejde Lech Wałęsa.

tisková zpráva

Iniciativa Ne základnám se rozhodla nepořádat 17. listopadu žádnou akci, přestože se jedná o výročí dvou pro naši společnost podstatných momentů. Uzavření vysokých škol, popravy a deportace studentů do koncentračních táborů z roku 1939 budou připomínat pietní akty, které nechceme tématem raketového systému USA narušovat.

Oslavy připravované u příležitosti výročí událostí roku 1989 považujeme za nekritickou adoraci polistopadového vývoje a politický nástroj v rukou těch, kteří svým jednáním v minulých letech dokázali, jak moc je jim význam slova demokracie cizí. Záštitu nad projektem sdružení Opona, organizující akci na Národní třídě, převzali čelní propagátoři radaru Mirek Topolánek, Karel Schwarzenberg, Alexandr Vondra a Vlasta Parkanová, připojilo se i Velvyslanectví USA v Praze.

Notre initiative Non aux bases militaires ne prendra part à aucune action le 17 novembre, bien qu'il s'agisse de l'anniversaire de deux dates clé de notre histoire. La fermeture des universités suivie d'exécutions et de déportations d'étudiants dans des camps de concentration en 1939 seront célébrées par des actes commémoratifs, et nous n'avons pas l'intention de les perturber par des thèmes ayant rapport aux missiles USA.

Lékaři ve válkou poškozené irácké enklávě Falludža se potýkají s patnáctkrát vyšším počtem případů chronického znetvoření u novorozeňat a s podstatným zvýšením dětské rakoviny. Zřejmě jde o problémy způsobené toxickým materiálem, který v enklávě zůstal po bojích.

Mezi znetvořeninami u novorozeňat se vyskytlo i dítě, které se narodilo s dvěma hlavami, děti s mnohonásobnými nádory a děti s narušeným nervovým systémem. Tyto problémy jsou bezprecedentní a v současnosti pro ně neexistuje věcné vysvětlení.

Skupina britských a iráckých činitelů poslali petici Valnému shromáždění OSN, která požaduje, aby tyto případy řádně vyšetřila nezávislá komise a aby pomohla odstranit toxické materiály z minulých válek.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Minulé nedělní povídání Václava Moravce 8.11.2009 bylo značně překořeněné. Pan soudce nám, a zvláště panu prezidentovi, vysvětlil, jak je to s tou suverenitou, o kterou se tak obává. Na váhu dal konečně řádný argument - pokud se bojíme o svou samostatnost tak jsme si to měli rozmyslet před vstupem do NATO. Neboť členství v NATO nás jednoznačně zavazuje a „řeknu to natvrdo“ (hezký právní termín předsedy Ústavního sudu) v případě napadení některého členského státu k pomoci. Kdyby to tak bylo, tak by nepochybně měl pravdu – jakápak suverenita, když musíme.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Rozpočet na letošek byl přece podvod. Byl to podvod vědomý, byl to podvod prokazatelný a byl to podvod záměrný. V době, kdy byl připravován, to znamená v létě loňského roku, natož pak, když byl schvalován na podzim loňského roku, totiž všechna dostupná makroekonomická data dokazovala, že se bude dít leccos, v žádném případě ale ne to, co předpokládal schvalovaný státní rozpočet. Jakákoli snaha to změnit byla tehdy marná, protože to byl - a to je bohužel smutné - podvod vyvolaný politickým kalkulem. To bylo politické rozhodnutí tehdejších konstruktérů vládní politiky pánů Mirků Topolánka a Kalouska.

3. prosince 2009 uplyne 30 let od úmrtí MUDr. Františka Kriegla. S přáteli jsme se zamýšleli nad tím, jak využít této příležitosti a připomenout si jméno muže, který se tak nezapomenutelně zapsal do dějin naší země. K vydání větší publikace, která by podrobně zhodnotila Krieglův život a zpracovala jeho pozůstalost a archivy není a snad zatím ani ještě nedozrál čas.

V archivech však existuje korespondence, kterou se mnou vedli František a Riva Krieglovi po mém odjezdu do Skandinávie. Zahrnuje pouze několik let – mezi lednem 1974 a prosincem 1979. Spolu se svými mladšími přáteli, kteří se pozůstalosti Františka Kriegla aktivně věnovali, Danielem Štěpánkem a Martinem Gromanem, jsme však usoudili, že by tento archivní materiál stál za vydání. Nebude to jistě žádný bestseller – ale malá, skromná a čtivá knížka, která navíc může být vydána do konce listopadu 2009.

KD│ Italský spisovatel a sémiotik Umberto Eco, nyní kurátor nové výstavy v pařížském Louvru, hovořil se Spiegelem International o místě inventářů v dějinách kultury, způsobech, jimiž se snažíme uniknout přemýšlení o smrti, a o tom, proč je Google pro mladé lidi nebezpečný. Ptali se Susanne Beyerová and Lothar Gorris.

Srovnávám vaši stávku s našimi celostátními studentskými okupačními stávkami. V listopadu 1968 jsme ji ukončili na jejím vrcholu po čtyřech dnech, ta v listopadu/prosinci 1989 se „rozpadla vlastní vahou“, neboť studenti za čas postupně odjeli domů. Jak s vám daří udržovat stávku už čtvrtý týden v chodu?

Birke: Nejde o totální okupaci univerzit. Na všech zúčastněných univerzitách (dvě vídeňské, dále Klagenfurt, Graz, Linec a Salzburg) jsou obsazeny jenom hlavní posluchárny (audimax), ale vyučování, tj. přednášky a semináře, pokračuje. Samotná stávka je „na směny“, takže každou noc v audimaxu někteří přespávají.

Žádná revoluce

Nechci zde nabízet jakýsi instatní text, kdy autor vsype vybrané rozpustné granule do hrnečku (vezme několik knih na téma, o které se předtím ani příliš nezajímal), přileje vroucí vodu, (připraví si poznámky či výpisek všeho podstatného) a nápoj či polévka jsou po odstátí či zamíchání hotové (doplní vlastní textové pojivo, něco přeformuluje, něco zdůrazní.)

Jestliže bych tedy měl rychle najít dostatečně pro sebe výstižný symbol či zkratku, která by vyjádřila to, co se u nás před dvaceti lety odehrálo, patrně bych nepopisoval do národních barev a symbolů oděnou hrdinnou postavu tyčící se nad barikádou, vlajka v jedné, zbraň ve druhé ruce. Mnohem výstižnější by patrně byla postavička ze známé karikatury zakopávající o jakési své vlastní vlající fáborky, což kolemjdoucí komentují slovy: inu, není moc praktické nosit příliš dlouhé trikolóry.

(Autor je poradcem Václava Klause.)

Ve svém nejvýznamnějším projevu od převzetí ruského prezidentského úřadu Dmitrij Medveděv včera ostře kritizoval stav Ruska a zveřejnil své plány na reformu..

Rusko se musí podle Medveděva vydat cestou modernizace, vysoké technologie a inovativnosti, řekl ruský prezident ve svém projevu o stavu národa. Přislíbil, že zkorumpovaní státní činitelé budou odsuzováni do vězení a že bude podporovat inovativní podnikání, které se musí stát katalyzátorem modernizace. Rusko zaostalo, zdůraznil Medvědev, protože příliš spoléhá na vývoz svých přírodních zdrojů.

Medveděv přiznal, že Rusko bylo zasaženo tvrději než většina států globální finanční krizí, a dodal, že to částečně byla vina samotného Ruska.

Medveděv nepřímo kritizoval dědictví vlády Vladimíra Putina. Zdůraznil, že obrovské státní korporace, které Putin vytvořil, jsou zastaralé a neefektivní. Dodal, že se budou muset v nadcházejících letech proměnit v komerční společnosti. "Musíme zahájit modernizaci a renovaci celé ruské průmyslové základny. Bude na tom záviset naše přežití v moderním světě," zdůraznil Medveděv.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jen málo slov se nachází v nejrůznějších titulech, titulcích, headlinech či jak se jmenuje všechno to, co má upozornit na nějaký text, s takovou frekvencí jako slovo „nebo“. Dá se tušit, že se bude jednat buď o vyloučení jedné možnosti, a nebo o konstatování, že pravda nebo prostě to správné, pravé ořechové, naše a jedině naše je někde uprostřed. Naprosto výjimečně pak dojdeme k tomu, že nejde ani o jedno ani o druhé, ale právě jen a jen o to „nebo“.

Pan XY je renomovaný umělec, jde smrkovým lesem po cestě, kouká před sebe a najednou mu cosi řekne pohlédni vpravo. Z ničeho nic ho neznámý hlas přinutí změnit kurs, poslechne a spatří zvláštní světlo, několik desítek metrů v hloubi lesa a v něm cosi zvláštního. Jde tam a na mýtině objeví čtyři mohutně vzrostlé duby, všelijak pokroucené, čnící vysoko vzhůru. Zvláštní jev, čtyři duby ve smrkovém lese, to přece není jenom tak.

Tento text analyzuje dva okruhy problémů, které se týkají sociálních věd v ČR. Za prvé je to otázka, zda sociální vědci ke své práci skutečně potřebují taková pracoviště, která v současnosti mají. Druhým tématem je pilotní rozbor efektivity práce sociálních vědců. Ukazuje se, že při střízlivém pohledu je současný stav věcí velmi nehospodárný.

Podle informace institutu pro výzkum veřejného mínění Emnid by 74% Němců chtělo platit nižší daně z příjmu. Šetření bylo provedeno na objednávku 'Iniciativy za nové sociálně tržní hospodářství' (Initiative Neue Soziale Marktwirtschaft) financované německým podnikatelským svazem, a výsledek asi není v souladu jen s přáním většiny německých podnikatelů, ale také voličů nové německé vládní koalice CDU/CSU a FDP. Především předsednictvo FDP před spolkovými volbami tvrdilo, že by chtělo snížit daně a zcela změnit německý daňový systém; ale také v koaliční smlouvě všech tří stran tento bod najdete. O rychlém rozčarování voličů spojeným s tímto příslibem něco v této poznámce...

Dva nejsledovanější případy absolventů plzeňských práv - pana Bendy a paní Řápkové - mají jedno společné: oba jsou nepřehlédnutelnými členy ODS. Té ODS, kterou založil pan Klaus, aby disidentům ukázal, jak se dělá politika a co znamená slovo demokracie.

Před dvaceti lety jsme hrdě prohlašovali „vracíme se do Evropy“ (a někteří suveréni dokonce říkali, že jsme z ní nikdy neodešli). Jak jsme na tom dnes?

Na serveru ČT24 se nám předstírá, že Brdy leží  na Berounce. Pod titulkem "Brdsko" se ukazuje údolí Berounky kdesi mezi Roztoky u Křivoklátu a Skryji.

KD│ Čerstvě zjištěný nárůst amerických zásob energetických zdrojů ve čtvrtek způsobil pokles na světových burzách, neboť se investoři začali obávat, že poptávka po ropě a benzínu klesá kvůli tomu, že se ekonomika USA opět dostává do potíží, informoval pro AP Tim Paradis.

Následující text je svým způsobem „PS“ k předchozímu textu, o němž je zmínka hned níže. — Neměl by tento text začít omluvou? Nikoli ovšem přímo za sebe. To snad jen nepřímo. Zřejmě za nějaký přehmat, který sám nechápu. Protože text, který se k mému překvapení najednou ocitl v BL během dopoledne až ve čtvrtek (12: 11.) a na nějž jsem byl upozorněn teprve mailem jednoho čtenáře, byl mnou redakci BL zaslán již v pondělí (9. 11.) kolem poledne! Od toho pondělka se totiž situace v té prvním textem sledované kauze nemálo dále pohnula. Nechtěl bych, aby padlo důvodné podezření na redakci, že vůbec publikuje stati, které již vyčichly. Ještě důvodnější výtky by pak měly padnout na autora, který si vůbec dovoluje zneužít elektronického média k nějakým svým vývodům, když jejich aktuální čas minul.

Z hlediska západního pohledu na svou vlastní ideologii byl rok 1989 nesmírně důležitým mezníkem - byl to rok triumfu individuální svobody a porážky ideologického soupeře, všechno jsme to viděli živě v televizi. Došlo k rituální destrukci symbolu zlořečeného nepřítele uprostřed Evropy. Takže intenzivní mediální pokrytí oslav výročí pádu berlínské zdi a průvod politiků, opakujících dnes v Berlíně fráze o pádu komunismu, se dalo plně očekávat, píše Seumas Milne v deníku Guardian.

Pozoruhodná je však absence ideologické sebedůvěry a nadšení z pádu komunismu ve středovýchodní Evropě, nadšení, jaké by Západ od ní ještě před několika lety plně očekával. Ve středovýchodní Evropě se širší rozklad starých komunistických režimů v současnosti výrazně vlastně vůbec neoslavuje. Vzhledem k tomu, že vznikly války, globální nestabilita a nyní hospodářská krize, širší narativ o míru, prosperitě kapitalismu a konci historie, který mnozí prosazovali po roce 1989, se dnes zdá prostě absurdní.

Kdysi, v roce 2001, zaútočili na Ameriku teroristé. Zřejmě měli původní podporu Talibánu, vládců Afghánistánu. K všeobecnému překvapení byl Taliban velmi rychle svržen americkým zásahem roku 2001. Přesto politika pokračuje svými válečnými prostředky proti muslimským domorodcům, protože ti se nevzdali. Proti domácím fundamentalistům pokračuje protiteroristická operace „Trvalá svoboda“; já se nepotřebuji starat, kterým přístupům těch či oněch sil sami Afghánci po osmi letech válčení dávají přednost.

"Výstřelky" sociálního systému, mimo jiné vysoké standardy sociální bezpečnosti, prý mohou za dlouhodobé podfinancování univerzit, tvrdí někteří pravicoví komentátoři, jako například Hans Rauscher. Podle nich je v Rakousku po mnoho let málo peněz na vysoké školství jen proto, že stát má špatně nastavené priority a příliš štědře financuje sociální záchrannou síť. Hans Pechar ale ukazuje, že věci jsou složitější, a pokusy postavit stávkující studenty a demonstrující zaměstnance proti sobě operují s falešnými předpoklady. Pohled na jiné modely sociálního státu než je rakouský, a to v rámci typologie dánského sociologa Gøsty Esping-Andersena, totiž nikterak nenaznačuje, že by vysoké standardy sociální bezpečnosti a financování vzdělání byly navzájem v neřešitelném konfliktu. Pecharova polemika s lidmi jako je Rauscher nakonec i v oblasti terciálního vzdělávání vyznívá ve prospěch univerzalistického modelu založeného na dekomodifikaci trhu práce.

Nejdřív o paní magistře republika nic nevěděla. Pak se ozvalo halali, že chomutovská paní primátorka našla účinný recept na neplatiče. Najednou kdekdo věděl, komu že čest. Málokdo si hned dělal hlavu z toho, zda byl uplatněný prostředek vskutku optimální, přiměřený, vůči postiženým dost citlivý a přijatelně ohleduplný, ne-li také právně čistý. Tím méně jsme se zřejmě jako kibici starali, zda celá ta akce nepřihrála především nečekaný příjem exekutorům, nikoli už tak významně samotnému městu. Přes nebývalé pobouření postižených „dobrá věc se podařila“, obdobně jako se to také zpívá v naší národní opeře, v „Prodané nevěstě“. Primátorka Ivana Řápková si pro příští volby bez problémů získala na krajské kandidátce ODS pro příští volby hned záviděníhodné (a perspektivní) druhé místo.

Čas od času se v dějinách lidstva odehrají události vskutku seismického významu, události, jež vyznačí přelomový bod mezi jednou érou a tou následující, kdy je jeden ortodoxní názor vyvrácen a jeho místo zaujme jiný. Význam těchto událostí bývá zřídkakdy zřejmý v době, kdy se objeví: začne být zřejmý až při zpětném pohledu, je-li pozorován z dominující výšiny dějin. Tou dobou už často bývá pozdě na to ovlivnit průběh takových událostí a jejich dopad na každodenní pracovní životy mužů a žen a rodin, které živí.

"...i seřadily se šiky pikovníků, a Kevin Rudd, kdyžtě byl svoji ručnici náležitě nabijákem upěchoval, založil ji do vidlice a odhodlaně zamířil na první nalétávající bombardér útočících finančnických hord..." Takhle nějak by mohla znít legenda o tom, jak poslední sociálnědemokratická bitva vzplála. Právě publikovaný překlad únorového textu australského premiéra je ukázkou toho, že členové Socialistické internacionály frapantně ignorují bohatě podložené analýzy své vlastní organizace týkající se nemožnosti národních států regulovat globalizovaný trh. Analýzy podložené nikoliv "neoliberální ideologií", ale reálným poměrem sil střetávajících se subjektů. Od počátku roku 2009, kdy došlo k publikaci zmíněného textu, byla Ruddova armáda regulátorů a reformátorů prakticky úplně rozprášena - a zůstala po ní jen sbírka líbivých deklamovánek.

RED│ Pro rezoluci Valného shromáždění OSN, které odsoudilo americké obchodní embargo vůči Kubě a vyzvalo k jeho zrušení, hlasovalo 187 zemí, pouze 3 hlasovaly proti - Spojené státy, Izrael a Palau (nezávislý stát volně přidružený k USA).

Alexis García Iribar se narodil na Kubě, v provincii Guantanámo s vrozenou srdeční vadou. Již ve věku 6 let, po řadě odkladů a s ohledem na komplikace, musel být 9. března 2009 operován s otevřeným srdcem, neboť vláda Spojených států zakazuje americkým společnostem NUMED, AGA a Boston Scientifica prodávat Kubě přípravky Amplatzer a Embolization Coil k pediatrické katetrizaci umožňující nahradit invazivní chirurgii. "Mohl bych uvést dalších 12 případů ve věku od 5 měsíců do 13 let, které byly v posledním roce a půl, z toho 2 v době od 20. ledna 2009 operovány obdobným způsobem."

Je velmi únavné reagovat pokaždé, kdy Štěpán Kotrba dělá v Britských listech reklamu utlačitelskému režimu Fidela Castra na Kubě. Avšak pokud to neudělám, ještě více čtenářů této cenné oázy svobody v českých médiích dojde chybně k názoru, že názor tohoto důležitého internetového deníku je procastrovský. Pravdou je, že Britské listy jsou skutečným Hyde Parkem, kde si může každý publikovat, co chce, i kritiku šéfredaktora. Avšak Kotrba používá často Britské listy pro šíření propagandy castrovského režimu na Kubě.

Jak můžeme nabídnout našim čtenářům text z ministerstva zahraničí diktatury? Měli bychom vydávat také bez kritického rozboru články Roberta Mugabeho, Kim-Čing ila, anebo chcete se dovědět, co mají na mysli vedoucí osoby v Darfuru? Samozřejmě, že bychom neměli publikovat ani text o Kubě od amerického ministra obrany Roberta Gatese či od americké ministryně zahraničí Hillary Clintonově bez článku, který by ty texty analyzoval. Jinak se totiž Britské listy pro ně stávají propagandistickým loutkovým nástrojem.

Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, děkuji vám za pozvání a za možnost promluvit k vám ve dnech dvacátého výročí dramatického prolamování hraničních zátarasů, stříhání ostnatých drátů, bourání zdí mezi evropskými národy a v případě Německa i zdi mezi dvěma částmi téhož národa. Byl to konec bipolárního rozdělení nejen Evropy, ale do značné míry celého světa. Byl to okamžik tak historicky důležitý, že leckdos měl dojem, že od této chvíle už bude klid a svět bude jen vzkvétat.

Dal jsem si tu trochu práce a prošel naše zpravodajská média. Konkrétně mě zajímalo jak informují o studentských nepokojích rozlévajících se v posledních dnech z Rakouska po celé Evropě. Hospodářské noviny informovaly o počátku událostí. Stejně tak i ceskenoviny.cz a lidovky, ale o dalším vývoji ticho na oficiální pěšině.

Vydavatelství Grimmus přináší na pulty knihkupectví v těchto dnech knihu statí doyena českých ekonomů Miloše Picka pod názvem „Stát blahobytu, nebo kapitalismus?“. Je to bezpochyby velmi zajímavý vydavatelský počin, a to ze dvou hledisek. V prvé řadě proto, že Miloš Pick – můžeme-li ho někam zařadit, pokud to vůbec lze – je významný český ekonom, o kterém nikdo nemohl nikdy pochybovat, že jeho srdce bije nalevo. A nebývá zvykem, že by knihy levicově orientovaných ekonomů chtěl někdo v Čechách vydávat.

A za druhé také proto, že kniha mapuje uplynulých dvacet let a umožňuje tak vidět, jak autor po celou dobu analyzoval vývoj české ekonomiky a vyjadřoval se k jejím zásadním ekonomických problémům.

Učitelé byli za minulého režimu vzděláváni k respektování státní ideologie – marxismu-leninismu. Směřovalo se k „beztřídní společnosti“, založené na „nových formách vlastnictví výrobních prostředků“. Na výchově „nového člověka“ osvobozeného od všech forem vykořisťování, včetně náboženského „opia“, který rozumí společenskému a mezinárodnímu dění dle myšlenek otců marxisticko-leninské filosofie, chová se a jedná dle zásad nové „socialistické etiky“.

Smrt je tématem německých novin. Jednou jde o oběti prasečí chřipky, v podruhé o sebevraždu známého fotbalisty. Oba případy by spolu vlastně neměly nic společného, kdyby – jak se to tak často stává – se jazyka nepoužívalo k manipulaci, a hlavně kdyby se nezamlčelo něco, nač by se podle mého mělo naopak poukázat...

KD│ Jedním z nejzajímavějších aspektů je při psaní těchto esejů je to, že nemůžu nikdy předem předpovědět, co mi každý týden přinese nápor uražených odpovědí. Můžete se vsadit, že se pokaždé něco takového najde; kolektivní konverzace moderního průmyslového světa se zhruba v posledním desetiletí stala natolik přetopenou, že je těžké cokoliv o čemkoliv říci bez toho, abyste někomu způsobili nervózu; ale stejně mě to, na co přesně nervózní lidé reagují, opakovaně překvapuje.

Již na jaře 2009 jistě většina čtenářů zachytila zprávy o prasečí chřipce, která se na nás valí z Mexika. Tenkrát byly kontrolovány lety z Mexika a Střední Ameriky, poté začaly přicházet zprávy, že Světová zdravotnická organizace postupně zvyšuje stupeň popisující rozsah zprasečí chřipky na nejvyšší úroveň. Následovaly informace, jak česká vláda nakoupila zásoby antivirotika Tamiflu.

Vysvětleme si některé základní pojmy:

Milí protestující,

okupační stávka ve vídeňské hlavní posluchárně (Audimax) trvající již přes tři týdny je znamením toho, co nejprve vyzařovalo do celého Rakouska a nyní také nabylo mezinárodního rozměru. Sledujeme tyto události s obzvláštní radostí.

KD│ Dva studenti, tři profesoři, jedno přesvědčení: Při pondělním vystoupení byli všichni na pódiu jednomyslní v tom, že se politika příliš málo stará o výzkum, vzdělání a vysoké školy, informuje Nina Weißensteinerová pro Der Standard.

"Dnes jistě nemluvíme o studentech, kteří obsadili posluchárnu Audimax, ale spíše o kriticích stávajících poměrů!" Studentka pedagogiky a psychologie Petra Weissengruberová ve velké posluchárně vídeňské univerzity vyložila, oč jde studentům, kteří již dvacátý den pokračovali v okupační stávce.

KD│ Do Gruzie je ze zahraničí aktivně dovážena výzbroj, tvrdí náčelník Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace Nikolaj Makarov, s odvoláním na Interfax informuje Nězavisimaja gazeta.

KD│ Španělské větrné elektrárny o víkendu dosáhly nového národního rekordu, když vyrobily 53% výkonu, jenž země spotřebovala. Díky tomu, že ve větší části Španělska foukal silný vítr, síť větrných elektráren, která je po Spojených státech a Německu nejhustší na světě, společně poslala do sítě ekvivalent výkonu jedenácti jaderných elektráren.

„Chávez mobilizuje, připravuje Venezuelu na válku s Kolumbií“, „Chávez: připravme se na válku s USA a Kolumbií“, „Chávez hrozí Kolumbii. Neztrácejme ani den a připravme se na válku, vyzval armádu“, tolik pár titulků z pondělního tisku, jehož vydavatelé, redaktoři a grafici resuscitovali jak snímky Cháveze ve vojenském mundůru a v bojové póze, tak jeho jadrnou rétoriku a revolucionářskou gestikulaci. Opět se v diskusních fórech pod těmito články rozžehla nenávist vůči venezuelskému prezidentovi, jenž je podle otřepané rétorické šablony označován za marx-leninského diktátora. Chávez má řadu chyb a s řadou věcí, jež podporuje a provádí ,nemusíme souhlasit a můžeme je kritizovat - to je bezesporu, avšak stále je to představitel suverénního státu, který byl do úřadu zvolen v demokratických volbách. Za nynější obavou Venezuely, ale i Bol9vie, Ekvádoru a Brazílie, stojí dohoda Spojených států a Kolumbie o poskytnutí sedmi kolumbijských základen Pentagonu pro „boj proti pašování drog a rebelům“, jak například uvedla BBC News.

V Koordinačním centru Občanského fóra Zlín jsem měl na starost školství. Jako samozvanec. Profesí jsem byl učitel, a uvedený resort mi doslova spadl do klína. Bez dekretu, dle představy zdejšího lídra OF, který mezi řečí prohodil: „Budeš mít na starost školství, jsi přece kantor!“ Od prvního setkání v divadle až do rozdělení OF na ODS a OH jsem se amatérsky věnoval zejména zlínským školám. Dopoledne, někdy až do dvou do tří na gymnáziu v práci, a pak často až do půlnoci na sekretariátu KC OF Zlín. K tomu je zapotřebí přidat nejrůznější jednání na akcích OF na školách v okrese, na sněmech OF... a pak předvolební shromáždění s občany, doprovázení kandidátů, psaní článků do novin, atd. Bože, jak málo jsem měl na řádnou přípravu do výuky ve své škole! Snad mi to moji tehdejší studenti odpustí?!

tisková zpráva

Ve středu 11. listopadu od 14 do 17 si přijďte zakoupit vysokoškolský titul nebo podepsat petici za odpovědnou reformu. Rozhodnutí necháme na vás. Happening se uskuteční před budovou ministerstva školství, Karmelitská 8, Praha 1:

Vzdělanost je sice prioritou vládních programů, ale konkrétní čísla vypovídají spíše o opaku. Formou prodeje vysokoškolských titulů chceme upozornit na dlouhodobou degradaci vzdělání v české společnosti. Pokles podpory vzdělanosti je vyjádřen snižováním rozpočtu školství a také Akademie věd, na druhou stranu si ale někteří reprezentanti politické sféry opatřují tituly veskrze pokleslou a nedůstojnou formou.

KD│ Křesťansky fundamentalistická rozhlasová stanice "Radio Maryja" má podle všeho velice vážné finanční problémy. V souvislosti s výzvami kněze, podnikatele a ředitele stanice v jedné osobě Tadeusze Rydzyka adresovanými posluchačům z celého světa o tom pro Gazetu Wyborczu z Toruně napsal Jacek Hołub.

Fotbal a násilí jsou v naší době – alespoň v Německu – od sebe zdánlivě neoddělitelnými fenomény. Tam, kde se hraje, se setkávají nejen mírumilovní fanoušci, ale také lidé, kterým jde asi hlavně o to ukázat jiným, že se vždy a všude rádi perou. Teď se dokonce k tomu přihlásil spolkový předseda německého odborového svazu policistů Rainer Wendt a žádal od fotbalových svazů DFB a DFL spoluúčast na nákladech ve výši 'pouhých' 50 milionů euro.

Bohužel se musíme opět obrátit na čtenáře s prosbou o finanční pomoc. Na konec své životnosti dospěl dosavadní server Britských listů - uvědomte si, že časopis má denně obrovský provoz. Technický správce Britských listů promptně a operativně - bez jediného výpadku - zařídil v minulých dnech bezchybný přechod na dva nové servery (intel xeon verze 12x 146GB 15k SAS disky).

Jejich celková pořizovací cena byla 100 000 Kč. Tuto částku nám krátkodobě zapůjčil z vlastní kapsy. Dluh musíme uhradit a žádáme proto čtenáře, kteří Britským listům normálně finančně nepřispívají, aby nám tentokrát finančně pomohli a umožnili našemu deníku další provoz. Je to na vás.

Britským listům přispívá pravidelně finančně méně než 1 procento čtenářů. Kdyby přispěla cca desetina každodenních čtenářů částkou 50 Kč, stačilo by to. Nemáme naprosto žádné finanční rezervy a hardware je nutno každých několik let obnovovat.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Děkujeme.

Redakce

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Nabízíme (např.) pro dva studenty na školní rok 2009-10 ideálně situovaný pronájem studentského bytu na Starém Městě pražském, těsně u stanice metra Staroměstská (naproti knihkupectví Fišer). Velmi výhodné především pro studenty pražské filozofické fakulty, právnické fakulty a UMPRUM (cesta do školy 3 minuty).

Byt má moderní plynové ústřední topení. K dispozici je jeden zařízený dvojlůžkový pokoj, psací stůl, stůl, skříně, dvě postele, klavír, velká moderní koupelna s pračkou, kuchyň s plynovým sporákem a dřezem, lednička. Celková činže 9 500 Kč měsíčně plus poplatky za elektřinu a plyn. Studenti složí zálohu ve výši jedné měsíční činže.

Zájemci, kontaktujte nás na této adrese

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V září 2009 přispělo celkem 188 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 108.45 Kč, příjem z reklamy byl 15 900.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 9. 2009 částku 12 330.29 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €764.09.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.