Červen 2010 byl nejteplejším červnem celosvětově. Byl to také čtvrtý měsíc po sobě, kdy byly překonány rekordy globálních pozemních a mořských teplot. Vyplývá to z informací americké vládní National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA). Vyplývá z toho, že rok 2010 se zřejmě stane globálně nejteplejším rokem od doby, kdy se r. 1880 začala zaznamenávat globální klimatická data.

chtěla bych upozornit na zprávu o činnosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (UOOZ) za rok 2009 na stránkách Policie ČR, píše Eva Reichová.

Formulace, kterými se zde prezentují zejména levicová extremistická hnutí, prakticky zahrnují každého občana s levicovým názorem.

Důraz se neklade na nedodržování zákona a násilné akce, ale na zastávání určitého názoru - zdá se mi to velmi nebezpečné.Cituji:

An English version of this article is in

Boj s korupcí je vlajkovou lodí koaliční smlouvy a jistě tomu bude nejinak i v rámci vládního prohlášení. Zdá se, že jádro pudla je viděno v neprůhlednosti veřejných zakázek a proto je podstatná část preventivních opatření věnována transparentnosti toků veřejných financí. Prevence je doprovázena plánovaným zefektivněním a zostřením represe.

Šéf Úřadu pro mezinárodně-právní ochranu dětí (ÚMPOD) Zdeněk Kapitán uvedl v článku zveřejněném v Lidových novinách , že "Není černoch jako černoch, ti z rovníkové Afriky jsou tak černí, až jsou fialoví - a na ty tu nejsme zvyklí". Možná pan Kapitán není rasista, avšak nicméně ukázal, že má typickou omezenou provinční mysl. Neuvědomuje si, že pokud nemají Češi diskriminovat nebělochy, musejí s nimi pravidelně začít přicházet do styku.

An English version of this article is in

Nepovažuji svou kulturní zkušenost v českých podmínkách za nikterak výjimečnou. Vyrůstal jsem za minulého režimu v obyčejném okresním městě, kam postupně přijížděli zahraniční zaměstnanci místních továren. Během studií jsem se systematicky stýkal se zahraničními studenty z mnoha zemí. Za celou tu dobu jsem zaznamenal jediný skutečně vážný konflikt a nepochopení.

Ruský ministr energetiky Sergej Šmatko ve středu na setkání s íránským ministrem pro těžbu ropy Masúdem Mirkazemím prohlásil, že žádné mezinárodní sankce nenaruší spolupráci obou zemí v oblasti ropného průmyslu, dodávek paliv a jaderné energetiky. Toto prohlášení fakticky torpéduje snahy Washingtonu zvýšit tlak na Teherán kvůli jadernému programu prostřednictvím blokády dodávek benzínu. V Íránu se sice nacházejí jedny z největších zásob ropy na světě a země je čtvrtým největším světovým exportérem suroviny, nicméně rafinérské kapacity má ve velmi špatném technickém stavu a nedokážou pokrýt víc než 60% vnitrostátní spotřeby benzínu. Embargo na dodávku paliv by tedy mohly být pro íránskou ekonomiku citelnou ranou.

Ustavení stínové vlády ČSSD nebylo doprovázeno prezentací nějakého programu, kterým by chtěla nejsilnější opoziční strana čelit záměrům plynoucím z koaliční smlouvy, ale stalo se jenom kulisami pro prezentaci aktuálního stavu vnitrostranické rvačky o předsednické korýtko. Je to o to smutnější, že si potenciální oranžoví kohouti neuvědomují, že předseda ČSSD - to je jedinec, který má zakrývat kšefty těch ve stínu za ním a když se v této roli opotřebuje, je nekompromisně uklizen a zapuzen.

An English version of this article is in

Každý zná staré rčení, že na světě jsou jisté jen dvě věci, smrt a daně. Většina z nás ale vydává spoustu energie na to, aby obě oddálila. Daně jsou všude velmi nepopulární. Málokdo si stěžuje, že jich platí málo. Problém je v tom, že skoro každý chce mnohé z věcí, které jsou placeny z daní.

Krizi parlamentní demokracie pociťuje dnes většina občanů. Během několika po sobě jdoucích voleb v posledních letech vymizela legitimita volených zástupců lidu a názory společnosti se stávají volatilní, jak by řekli burzovní makléři. Nejen hodnotová, ale i diskurzivní vzdálenost pravice a levice se zmenšuje. Levicové myšlenky zdiskreditovala svým liberalismem jak Blairova New Labour, poslušně panáčkující vedle neokonzervativců G.W. Bushe, tak Schroederova Neue Mitte, strkající hlavu do oprátky reforem Harz IV. Za takto středu politického spektra dominující levici se nikomu nechce demonstrovat, protože takováto "středová" levice ho prodá za "třicet stříbrných". Pravice také neobhajuje principy, ale koryta.

Obavy z nespokojenosti některých států Varšavské smlouvy s Pražským jarem pochopitelně existovaly. Viz Šimek a Grosman: "Já jsem osobně rád, že jsou Rusové tady. Alespoň se v noci nebudím hrůzou, že sem vlítnou". Československá veřejnost ale podlehla sebeklamu a věřila, že jsme to Rusům "osladili", tím, že jsme, tedy Dubčekovo vedení, je ignorovali. Heslo "Jsme s vámi, buďte s námi" možná tehdejší papaláše hladilo jejich ego, ale neproměnilo se v umění diplomacie.

Rád bych vyjádřil svou skepsi vůči některým argumentům Štěpána Kotrby a Jiřího Jírovce. Štěpán Kotrba je posedlý představou, že západní nevládní humanitární organizace jsou prodlouženou rukou západních vlád, že fungují jako tzv. "vlivové agentury". Není tomu tak; přitom kritizovat pokusy západních nevládek ulehčit aspoň trochu osud Romů v tvrdě rasistické, kolektivistické české společnosti, je značně žinantní.

Jiří Jírovec argumentuje ve svém příspěvku, že Pražské jaro 1968 "téměř zvítězilo". Rád bych i vůči tomuto nepromyšlenému tvrzení vyjádřil podstatnou skepsi. Chtěl bych vidět, jak by se situace v Československu vyvíjela, kdyby nedošlo k sovětské invazi. Dubček totiž argumentoval nemožně. Chtěl zachovat vedoucí úlohu komunistické strany, ale demokratickým způsobem. Byl to přesvědčený marxista a skálopevně věřil, že marxismus a politika KSČ je jediná možná. Proto byl přesvědčen, že lidé budou pro komunisty vždycky hlasovat. Zůstává nezodpovězena otázka, co by se stalo, kdyby voliči nesdíleli jeho názor.

Tragikomedie současného českého veřejného prostoru, který se již zcela zjevně ocitá pod vlivem izolace od dominantní eurasijské rusko-německé osy - izolace, která má všechno společné s letitou neexistencí solidní zahraničně politické koncepce, a to i za sociálnědemokratických vlád, a ani zbla společného s mnohaletou prací zaměstnanců "vlivových proamerických nevládek" za pětinu pražského průměrného platu - pokračuje nyní mediálním ohlasem ve stylu normalizačního večerníčku o pohádkách ovčí babičky. Pozor, beránku, zvedá varovně ukazovák Štěpán Kotrba, venku číhá zlý vlk v podobě prodejných ekologických organizací prohnaně skrývajících svoji spolupráci s vnějším nepřítelem za požadavek, aby se v ČR dodržovaly platné právní předpisy! Ale neboj, my se mu nedáme...

Vatikán ve čtvrtek rozhodl, že "pokusy o vysvěcení žen na kněze" budou patřit od nynějška podle církevního práva k jednomu z nejvážnějších zločinů. Budou ve stejné kategorii jako sexuální zneužívání dětí, kacířství a schisma.

Nové církevní předpisy, které byly rozeslány katolickým biskupům po celém světě, se týkají jak žen katoliček, které by souhlasily s vysvěcenín na kněžku, i biskupa, který by vysvěcení provedl. Žena i biskup by za to byli vyloučeni z církve.

Naproti tomu např. anglikánská církev kněžky uznává a nyní se připravuje povolit vysvěcení žen i za biskupy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

"To operate sustainably or not to operate sustainability?--That is the long-run question." Tak nazval Philip Lawn svůj článek, který vyšel v časopise Futures č. 36 z roku 2004. V článku představuje alternativní makroekonomický model, který se zaměřuje na zkoumání udržitelnosti výstupu ekonomiky. Oproti tradičně užívané Cobb-Douglasově produkční funkci (CDPF) v modelu užívá Bergstromovu produkční funkci (BPF), která – na rozdíl od CDPF – neodporuje prvnímu ani druhému zákonu termodynamiky, uvádí svůj článek sociálně demokratická ekonomka Marta Nachtmannová působící na dánské Roskilde University.

Celý článek ZDE

Trojdílná pětasedmdesátitunová "zátka" vůbec poprvé od 20. dubna zastavila únik ropy z havarovaného hlubokomořského vrtu Deepwater Horizon. Ropa z poškozené vrtné plošiny dosud bez přestávky unikala po 85 dní, 16 hodin a 25 minut, podle odhadů federálních orgánů za tu dobu uniklo 93,5 - 184,3 millionu barelů. Katastrofa si vyžádala životy jedenácti dělníků, zničila rybolov v okolí Mexického zálivu a fatálně poškodila mořský i pobřežní ekosystém.

Ústavní soud Turecké republiky vynesl 8. června kontroverzní rozsudek, který vyvolal vášnivou debatu. Vzhledem k tomu, že balíku ústavních reforem předloženému vládnoucí Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) se nepodařilo získat potřebnou podporu v parlamentu, byl předložen v referendu, které je naplánováno na 12. září. Reformní balík zavádí změny ve volebním zákoně, ve složení vyšších soudů, umožňuje stíhání pachatelů minulých převratů a rozšířuje různé svobody. Nicméně ústavnímu soudu bylo předloženo podání, které žádalo zrušení reformního balíku z důvodu porušení některých ústavních zásad. Přestože soud některé části anuloval, balíku jako celku už nic nebrání, aby byl předložen k hlasování v referendu.

Tabáková firma Philip Morris byla nucena přiznat, že desetileté děti pracovaly dlouhé hodiny na tabákových farmách v Kazachstánu, s nimiž má tato firma výrobní smlouvy.

Matka se svými prarodiči a šestiměsíčním mnou provedli 21. srpna ráno pěší evakuaci z Brna, protože na nedalekém bohunickém ostrohu se objevila sovětská děla s hlavněmi namířenými na město. - Cílem evakuace byla nedaleká vesnice, kde žili moji prarodiče z otcovy strany. - K překvapení evakuantů hrála u prarodičů z rádia dechovka jakoby nic a dědeček zrovna tahal králíka z králíkárny. Na otázku, co že je tak klidný, když jsou tu Rusové, prohlásil: "Dyť jsem to říkal, že to tak nenechaj a že nás obsaděj." A srazil králíkovi vaz, píše Bruno Solařík.

K diskuzi na BL k tom, zda lidé v roce 1968 očekávali příchod bratrských okupantů, mne napadla vzpomínka na Petra Pitharta, který kdysi vykládal, jak bezprostředně po svržení Novotného v lednu 1968 volal nejvyššímu funkcionáři, kterého znal osobně, Zdeňkovi Mlynářovi. (Pozn. red.: Zdeněk Mlynář byl významným reformním komunistou a autorem liberalizačního Akčního programu KSČ z r 1968. Byl základním motorem Pražského jara v KSČ, byl to zřejmě jediný politolog-teoretik, jehož KSČ v té době měla. Mlynář v padesátých letech studoval v Moskvě a na pokoji bydlel na koleji s Michailem Gorbačovem. Po sovětské invazi byl zbaven všech funkcí, stal se disidentem a byl donucen z Československa emigrovat. Žil v Rakousku.) Pithart nad tou změnou ve vedení vyjádřil potěšení, načež Mlynář suše prohlásil, že neví, proč zrovna on, Petr, je tím tak nadšený. "Já se jako tlumočník sovětských okupačních vojsk uplatním snadno, ale co budeš dělat ty, se svou bídnou ruštinou, to fakt nevím." Byla to samozřejmě legrace, ale jak vidno, už v lednu 1968 se o něčem takovém dalo, mohlo a hlavně mělo uvažovat, píše Martin Brezina.

Argentina se stala první jihoamerickou zemí, která schválila právo homosexuálů a lesbiček na oficiální sňatek, včetně práva adoptovat děti.

Byly čtyři hodiny ráno, když teprve skončil dlouhý den intenzivních debat v zemi, v níž má silný vliv katolická církev. Argentinský Senát schválil kontroverzní zákon, který dovolí homosexuálům, aby zažili plná sňatková práva. Více než 100 000 křesťanských demonstrantů protestovalo vytvářením co největšího možného hluku po dlouhé hodiny v zimě (v jižních částech Argentiny je nyní až minus pět stupňů Celsia), ale nepomohlo to.

An English version of this article is in

Please go to the enclosed link to sign a petition protesting the "disestablishment" of the Centre for Comparative Literature at the University of Toronto.

Feel free to circulate the petition widely.

Thanks so much for your support!

Faculty and students at the Centre for Comparative Literature

Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval německé podniky, aby se v oblasti vyspělých technologií podílely na modernizaci ruské ekonomiky. Jako příklad jmenoval výstavbu inovačního centra firmy Siemens ve Skolkovu nedaleko Moskvy, které se má podle plánů Kremlu stát zárodkem jakéhosi ruského Silicon Valley.

Malé Moldavsko, sevřené mezi Prutem a Dněstrem, už více než rok prožívá vskutku složité,nezáviděníhodné období. Volby v dubnu 2009 s převahou vyhráli komunisté (PKRM). Získali 60 z celkového počtu 101 mandátů v národním parlamentu, ale ke zvolení prezidenta jim jeden jediný hlas chyběl. Opozice s aktivní účastí rumunských provokatérů vyvolala protesty, při kterých bylo vypleněno sídlo parlamentu i prezidenta, a zpochybnila výsledky voleb. Obvinění se sice ani po přepočítání hlasů nepotvrdilo, ale účel byl splněn. V červenci v souladu s Ústavou proběhly opakované volby. Komunisté zvítězili znovu, ale protože mezitím odešel ze strany jeden z jejich významných představitelů, expředseda parlamentu Marian Lupu, a přidal se na stranu protikomunistické opozice, výsledek byl o poznání slabší.

KD│ Archetyp, který jsem navrhl za model pro oživení přiměřené technologie ve věku ropného zlomu - archetyp zeleného čaroděje - sebou nese ve folklóru a fantasy některé standardní náležitosti. Jedna z nich se stala sama svého druhu plnohodnotným archetypem: Kniha starověkých a zapomenutých tradic. Ti z čtenářů, kteří mají v plánu stát se zelenými čaroději, si budou muset sami zajistit grimoáry, doslova "gramatiky," tohoto umění, a v tomto příspěvku vysvětlím, jak to udělat. Ano, zahrnuje to pátrání; podrobnosti budou postupně následovat.

Vědeckofantastická díla mnohdy přehání v očekáváních. Verne, Lem, Bradbury, plni technického optimismu, zasazovali do přelomu 20. a 21. století události a vynálezy, z nichž se většina neuskutečnila. Lidé nemají kolonie na planetách, nedožívají se 150 let, necestují vesmírem ani časem.

V pražské Městské knihovně na Starém Městě se koná velká výstava českého malířství, kreslířství a částečně i fotografie, pokrývající nejrůznější směry a trendy z let 1945-1957. Výstava je velmi pečlivě a informovaně sestavena a pro návštěvníka z ní vyplývají některé docela objevné skutečnosti.

An English version of this article is in

Po masívní krizi legitimity ze 30. let 20. století se západní liberální demokracie v době poválečné jakoby zázrakem vzpamatovaly a obnovily. Dosáhly toho zejména proto, že se aktivní státní hospodářská a sociální politika stala nezbytným prvkem tři dekády trvajícího a naprosto bezprecedentního hospodářského boomu. Zatímco však v hlavních zemích jádrové oblasti světového systému běžely velkorysé programy financované z veřejných zdrojů, zatímco se demokratizoval přístup k vysokoškolskému vzdělání a tak dále, se samotnou demokracií to při bližším pohledu vypadalo poněkud zvláštně. Kdysi se přední představitelé demokracií hlásívali k odkazu Jeana-Jacquese Rousseua jako ke svého druhu normě (problematické, ale to teď není tak úplně důležité...); hlavní poválečné teorie demokracie byly však už vesměs elitistické.

Britský ministr financí George Osborne by měl zrušit zvýšení DPH z nynějších 17,5 procent na drastických 20 procent, plánované od 1. ledna 2011. Škrty ve státním rozpočtu jsou rozumné. Ale naděje, že soukromý sektor bude kompenzovat likvidaci pracovních příležitostí ve státním sektoru, je nyní naprosto nerealistická, míní komentátor Simon Jenkins v deníku Guardian.

Do Karlových Varů na festival jezdí dva druhy lidí. Jedni s batůžky, kteří navštěvují filmy a přespávají ve stanech, druzí s manželkami, kteří chodí „do společnosti“ a bydlí v luxusních hotelích. První si platí od vstupenek až po vodu s bublinkami, druzí neplatí nic. Dostali totiž pozvání od pana Bartošky a pana Romana (ČEZ).

An English version of this article is in

U britského Nejvyššího soudu byla zveřejněna část tajných dokumentů, z nichž vyplývá, že Blairova labouristická vláda se po útocích z 11. září aktivně podílela na ilegálních únosech a na mučení britských občanů.

K nejostudnějším dokumentů patří soubor zpráv o výsleších, provedených činiteli britské rozvědky MI5, z nichž vyplývá, že se MI5 naprosto nezajímala o utrpení osoby s povolením k pobytu v Británii, kterou vyslýchali na americké základně v Afghánistánu. Z dokumentů také vyplývá, že britským agentům nevadilo, že špatné zacházení s vyslýchaným bude pokračovat.

K poznámce Karla Dolejšího "Píše se rok 2010, nikoliv 1968" bych rád přidal dvě svědectví pamětníka. Během Pražského jara 1968 se (většinou) nepsalo o možné sovětské invazi do Československa nikoliv proto, že by to bylo důsledkem nějakého cenzurního opatření (cenzura prostě nebyla, každý si anarchicky vydával, co chtěl), ale proto, že ve všeobecné euforii představa invaze Čechoslovákům prostě nepřišla na mysl. Bylo to možná součinností několika faktorů. V čele reformního režimu v roce 1968 stáli především reformní komunisté, idealisté, a ti drtivou většinou věřili, že i režim v Sovětském svazu je idealistický. Českoslovenští komunisté - vlastně velmi arogantně - usoudili, že sovětský komunismus je špatný, a že oni - mesianisticky - sovětským kolegům ukáží, jak se "socialismus má budovat správně". Od března 1968 se trvale účastnili veřejných diskusí a vůbec jim nepřišlo na mysl, že by sovětské vedení mohlo řešit "československou situaci" silou. Ani obyvatelstvo invazi nečekalo, a o možné invazi se nehovořilo většinou ani v soukromí. Lidé měli k Sovětskému svazu většinou sympatie, anebo se nad ním vytahovali, že "my tady ten socialismus vybudujeme líp než u vás."Právě proto byl 21. srpen 1968 takovým šokem.

A druhá poznámka: Těžko je pravda, že "vedení KSČ dovedlo národ k normalizaci", protože tou dobou už to bylo zcela odlišné vedení KSČ.

An English version of this article is in

O možné invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se po maďarských zkušenostech v roce 1956 samozřejmě uvažovalo a ani nemohlo neuvažovat - nicméně v rámci stranyavlády nebyla vůle splnit jeden ze základních úkolů toho, kdo řídí stát, tzn. vyhodnotit všechny alternativy dalšího vývoje. Tvrzení, že "to nikoho ani nenapadlo", je ze strany někdejších představitelů Pražského jara stejně sprostá a neuvěřitelná lež, jako ze strany amerických finančníků tvrzení, že v roce 2007 neviděli blížící se krizi. Níže uvádím jen nejkompaktnější online dostupnou ukázku toho, co se v osmašedesátem ve věci invaze dělo - více viz např. ZDE:

An English version of this article is in

Rád bych reagoval na Váš postřeh v BL, že invaze spojeneckých vojsk do Československa byla pro velkou většinu lidí absolutním šokem. I pro mne - měl jsem tenkrát 18 a byl jsem zasažen tím fenoménem svobody a nádherného jara 1968. Ani na mysl téměř nikomu ta možnost nepřišla, píše Pavel Blaheta. Až na jednu výjimku - když jsme jednou večer někdy v polovině července 1968 při večeři rozprávěli tak moje matka - měla v té době už více než padesát roků - prohlásila: Tohle Sověti jen tak nenechají - uvidíš, že k nám vtrhnou a obsadí nás. Podotýkám, nikdo z rodiny nebyl ve straně, nikdo nebyl zasažen aktivní spoluprací s režimem, byla to obyčejná žena, pracující na železnici.

Já jsem tu možnost vyloučil tenkrát jako absurdní - vždyť skoro 10 milionů občanů Československa podpořilo v petici nastoupený kurs změn a vyjádřilo podporu tehdejší KSČ s Dubčekem v čele. Inu pravdu měla ona a netrvalo to ani šest týdnů, kdy se to potvrdilo.

Když jsem v červnu 1968 přijela na prázdniny, babička mi řekla: "Rus se chystá." Tedy alespoň moje babička o invazi uvažovala. Četla v té době každý den noviny, po invazi tisk odhlásila, píše Bohdana Marvalová z Istanbulu.

Vysocí českoslovenští političtí představitelé zas nebyli tak naivní, aby si nedovedli představit, že Sověti a jejich sateliti provedou invazi nebo něco podobného (až dobře znali maďarský precedens roku 1956, neřkuli události 17. června 1953 v Berlíně). Jenom asi tiše doufali, že geopolitická situace je v roce 1968 trochu jiná. Jenže nebyla, píše Hanuš Karlach.

Studenti, kteří v důsledku svého univerzitního vzdělání získají vysoce placené postavení v zaměstnání, budou muset za svůj univerzitní titul v budoucnosti platit vyšší daň, konstatoval ve čtvrtek britský ministr pro podnikání, liberální demokrat Vince Cable. Cable zdůraznil, že není správné, aby učitelé a sociální pracovníci platili stejné peníze za univerzitní vzdělání jako nejvýznamnější komerční právníci či chirurgové, kteří vydělávají daleko víc.

Ironie. Mám rád ironii, protože není prvoplánová. Vždy se za ní skrývá i význam, tu větší-tu menší, rozhodně to ale není vždy stejné. Občas mi někdo říká, že jsem sarkastický. Tomu se snad budeme moci věnovat příště. Nemám ale rád ironii, jejímž jediným významem je dát najevo, že rozumím některým věcem lépe než ostatní. Tomu se totiž jinak říká: arogance. Zde bude řeč o něčem jiném…

Tak už konečně byla oficiálně jmenována vláda a to, co dosud bylo jen v návrhu, se stalo skutečností. Proto je možné si položit i otázku – kdo vlastně bude v této vládě vládnout? Bude to ODS či někdo jiný?

Možná to na první pohled není jasné, ale v této vládě ODS ztratila, co mohla.

An English version of this article is in

Úvahy o rizicích vývoje světa v podmínkách nedostatku zdrojů se zřejmě nezvratně dostávají do agendy institucí disponujících reálným vlivem na rozhodování, když už ne přímo rozhodovacími pravomocemi. Každá další zpráva tohoto druhu znovu poukazuje na stále více se rozevírající propast mezi úrovní veřejné diskuse v českém prostředí a ve světě. Dovolte několik aktuálních příkladů.

Když se v roce 1990 poprvé objevili skutečně první nezaměstnaní, nebylo jich tolik, jak strašili komunisté, a dlouho nešlo o žádné drama. Lidé v zájmu budoucí očekávané prosperity dokázali přestát určité potíže a stát se pro ně snažil vytvořit měkký polštář. Na podzim 1990 činila výše (tuším že celkově roční) podpory v nezaměstnanosti asi 1 600 korun měsíčně, kvalifikovanější manuální práce vynášela tehdy asi 2 000 korun. Vegáč, říkali někteří. I po volbách 1992, za pravicových vlád v čase Klausových reforem, se nezaměstnanost určitou dobu držela setrvačně na 3 procentech, která nám západní Evropa mohla závidět. Bankroty a tunelování teprve začínalo...

Karel Dolejší ve svém příspěvku Hlavy do písku nesouhlasí s mým Poučením z voleb, neboť se domnívá, že nekriticky důvěřuji volebním programům TOP 09 a Věcí veřejných. Vytkli mi to i další, ačkoli jsem psal o posunech v hodnotách a očekáváních voličů a nikoli o stranách. Tenhle návyk redukovat libovolné téma na denunciaci jeho proponentů je v českých diskusích tak univerzální, že by stál za samostatné zamyšlení.

An English version of this article is in

"Tenhle návyk redukovat libovolné téma na denunciaci jeho proponentů je v českých diskusích tak univerzální, že by stál za samostatné zamyšlení," napsal Přemysl Janýr v souvislosti s tvrzením, že v mnou kritizovaném článku psal "o posunech v hodnotách a očekáváních voličů", a nikoliv v politických stranách. Inu - a já jsem zase neredukoval téma na denunciaci, jako to dělají například texty hovořící o údajně nevykořenitelné české xenofobii, protože na rozdíl od Janýra se snažím nezavírat oči před tím, čemu jsou ještě v roce 2010 voliči ochotni věřit. Kdo totiž chce být klamán, ten není nadějí demokracie, ale leda tak ještě populistické diktatury.

An English version of this article is in

Na teploměru rtuťový sloupec atakuje 30 stupňů. A to je teprve osm hodin. Čeká nás horký den, zatímco vládu „nejistá sezona“, praví v MfD (13.7.) Karel Steigerwald. S horkem publicista nezatočí, do ČSSD si ale rád kopne. Což není žádná sláva – kopat do poraženého. Znovu připomíná „samoděržavné nadutcovo papalášství“, zřejmě v protikladu s Topolánkovým smyslem pro střídmé a pokorné vidění světa. Přeskočíme jeho ekonomický sloupek věnovaný „rozpočtové neodpovědnosti levice“, a čeká nás klasika - „obava z návratu komunistů k vládě“.

V Česku aj na Slovensku nastupujú do úradu novozvolené pravicové vlády a v nezávislých médiách sa ešte stále objavujú texty o tom, že v oboch krajinách vraj dopadli voľby zle. Omyl. Objavujú sa však aj analýzy, že z (pre ľavicu) neúspešných volieb možno vyťažiť a neúspech pretaviť do novej obrody týchto politických strán. Ešte väčší omyl, píše Peter Nedoroščík.

Významná čínská ratingová agentura odebrala Spojeným státům, Británii, Německu a Francii jejich status AAA. Obvinila své anglosaské konkurenty z ideologické předpojatosti ve prospěch Západu.

Firma Dagong Global Credit Rating Company při svém hodnocení finanční důvěryhodnosti různých zemí světa dala daleko větší důraz na "schopnost vytvářet bohatství" a na velikost rezerv zahraniční měny, nežjak to činí západní ratingové agentury.

Dolní komora francouzského parlamentu v úterý schválila zákaz nošení muslimských závojů. Rozhodnutí je populární u francouzských voličů, ale vyvolalo znepokojení muslimů a organizací na obranu lidských práv. Pro zákaz hlasovalo 336 poslanců francouzského Národního shromáždění a jen jeden hlasoval proti. Většina poslanců opoziční Socialistické strany se odmítlo hlasování účastnit.

Autorita kánonu se jedinci jeví jako univerzální kosmická síla, proti níž je zcela bezmocný a jeho jedinou reakcí může být pokora a přijetí. To je zcela pochopitelné v souvislosti s původní tradicí, která kánon a kanonizaci zrodila. Totiž s tradicí svatých textů, jejichž autorem byl Bůh. Jak se dozvídáme u Wolfganga Isera („The Authority of the Canon“) ( in: The Range of Interpretation, Columbia University Press, New York 2000, s. 13 – 40), úzkost interpretů vznikající odhalením temných míst textu a potřebou sladit nejasné boží slovo s realitou života zrodilo nejprve interpretaci a následně i soubor pokynů jak s texty zacházet (tzv. midraš). Tento soubor diskursivních operací pak stojí u zrodu potřeby kanonizovat svaté texty tak, aby čistota božího sdělení zůstala zachována.

Pozn. red: Koncem června se v Praze konal IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky. Příspěvek profesora Vladimíra Papouška z Jihočeské univerzity patřil k těm zajímavějším.

V květnu a v červnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 1011 osob celkovou částkou 554 202.78 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6. 2010 částku 399 728.06 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1990 euro. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že na nedávno zveřejněnou prosbu o finanční podporu reagovali během několika týdnů darováním celkové částky více než půl milionu korun. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.