Ukrajinské síly postupují na jih od vesnice k vesnici, ztráty přibývají

21. 6. 2023

 

Z horního toku řeky Velyka Novosilka se ukrajinská vojska pomalu pohybovala  po řece dolů na cestě k Mariupolu, osadu za osadou, a cestou prolévala mnoho krve.

Nejprve se probojovala na jih do přilehlé opuštěné vesnice Neskučne. Poté do Blahodatného, kde museli být ruští vojáci "vyčištěni", abychom použili tento nejprotivnější eufemismus, z lesů.

Těžké boje zblízka pak následovaly v sousední Makarivce a v úterý se blížily k Urožině.

Cena na této cestě k Mariupolu i jinde však byla vysoká, jak potvrdila britská vojenská rozvědka v jedné ze svých nedávných aktualizací.

Skupina čtyř zraněných vojáků, vyčerpaných, čerstvě po bitvě, které v úterý evakuovala malá sanitka z fronty, mohla podat své osobní svědectví o této lidské ceně, když se zastavila u Velyké Novosilky na cestě do nemocnice v Dnipru, vzdálené další tři hodiny jízdy.

Dříve toho dne, ve 4.20 ráno, se 27letý Ruslan Tymčuk a jeho spolubojovníci z ukrajinského 420. střeleckého praporu dostali pod těžkou palbu v lese asi 2 km severně od Bachmutu, dále na východě téže doněcké oblasti.

Dva z jeho kamarádů, z nichž jeden podle Tymčuka zcela jistě přijde o ruku, byli těžce zraněni při první přívalové palbě. Jednoho z nich se snažil zachránit pomocí škrtidla, když přilétla další střela. "Odhodila mě vlna výbuchu," řekl Tymčuk a rty se mu chvěly.

V některých ohledech vyvázl lehce. Tymčuk si namohl záda, dostal těžký úder do hlavy a na pravé oko viděl rozmazaně. Na otázku, zda přišel o mnoho   přátel, však mlčel. "O tom bych raději nemluvil," řekl. "Ale o hodně."

V pondělí v půl třetí odpoledne přišel o celou zadní část pravé nohy poté, co jeho čerstvě vykopaný zákop v Bilohorivce, opět dále na východ, zasáhla palba ruských minometů.

"Byl jsem s rekruty akademie a křičel jsem na ně, že se blíží dělostřelecký granát a ať se kryjí," řekl Udovjehenko. "Byli jsme zasaženi minometem. Dopadl metr ode mě, a protože půda byla čerstvě vykopána pro zákopy, byla uvolněná a střepiny se rozletěly všude."

Nebylo to Udovyehenkovo první zranění. Vyhrnul si rukávy a ukázal hlubokou jizvu na levém rameni a menší na pravém límci. "Tam jsem přišel o 12 cm masa, a to bylo od dělostřeleckých šrapnelů. Zachraňoval jsem lidi, odnášel je z bojiště, kteří mě žádali, abych je zabil, protože bolest byla příliš silná."

"Situace není dobrá," řekl. "Nemáme dostatek zbraní a obrněných vozidel."

"Potřebujeme lepší výcvik," dodal. "Říkám rekrutům, že se musí vyčůrat do láhve, a oni pak opustí zákop a jsou zastřeleni."

Na otázku, zda ofenziva v Bachmutu postupuje, Tymčuk opět mlčel. "Nevím, tak na 50:50 procent," zašeptal.
 

V Kyjevě, kde protivzdušná obrana ukrajinského hlavního města sestřelila přes noc dvě desítky íránských bezpilotních letounů, vyzval ukrajinský poslanec Serhij Rachmanin, který zasedá v parlamentním výboru pro obranu, k trpělivosti.

Uvedl, že pouze dva z 12 nových praporů připravených pro ofenzívu jsou zatím v boji, přičemž většina západní výzbroje ještě nebyla nasazena. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maliar ve svém prohlášení na kanálu Telegram napsala, že "největší úder" teprve přijde.

V rozhovoru pro Guardian dále prozradila, že Oleksandr Syrskij, velitel pozemních sil ukrajinských ozbrojených sil, který je všeobecně považován za odpovědného za úspěšnou obranu Kyjeva i za loňské osvobození Charkova, minulý týden svolal své velitele do bojové zóny, aby zhodnotili situaci na místě.