Líbezný přechod na Euro

6. 9. 2023 / Wenzel Lischka

Bohatnutí je procesem akumulace energie. Pokud její nahromaděný potenciál překoná určitou mez, dochází k hromadění energie setrvačnému. Podobně je tomu i u chudnutí. Po překonání určité hranice, z bídy již nevybřednete.

Desetičlenná rodina žije šťastně v garsonce, a touží po bytu 1+1k, zatímco boháč v pozlaceném paláci trpí zádumčivostí a osamělostí, ze které jej vytrhne pouze vyhlídka na nabytí paláce zlatého.

K přechodu na Euro dojde, až bude výhodný třídě boháčů, nikoliv chudáků. O chudáky se přitom nijak bát nemusíme. Ceny potravin, spotřebního zboží, nájmů, energií, služeb atd. se přechodem na Euro opticky velmi sníží. Pokud dnes například dáte za chleba 50 Kč, tak jeho cena 3,50 € jej velice podstatně zlevní.

Prostý lid žije objektivní realitou, zatímco privilegovaná třída ji mění. Nikdo jistě není tak padlý na hlavu, aby měnil objektivní realitu, takovým způsobem, aby nevyhovovala jeho zájmům. Pouze je nutné věc narafičit tak, aby ti, na jejichž úkor měníme realitu v svůj prospěch, se domnívali, že se mění prospěch v jejich.

Samozřejmě až se vypořádáme s následky minulosti – tj. s následky vládnutí vlád, které vládly před námi. Když o nepomůže, svedeme to na úhlavního nepřítele.

Děláme to tak například u obilí, zahradní zeleniny, slepic, skotu, prasat a akvarijních rybiček, tak proč bychom tak nečinili i u lidí, jejichž inteligence je na mnohem nižší úrovni, než je kupříkladu u mrkve domácí.

Možná se vám to jeví jako nesprávné, případně urážející, srovnávat mrkev s lidmi – požíraného s požírajícím – ale to se vám zdá jenom díky vašim nesprávným a nevědeckým kritériím, které k hodnocení používáte.

Vše ve vesmíru směřuje od nejlepší kvality k nejhorší. V praxi to znamená, že nižší organizmus požírá vyšší, neboť tento obsahuje více životodárné síly, kterou požírající mění na fekální odpad.

Marxisticko-leninské teze o zrušení třídního uspořádání společnosti, třídního napětí a třídního boje se ukázaly v jako nesprávné. Vedly v praxi k ekonomické stagnaci a k porušení vesmírného řádu. Prvotní budovatelské nadšení se vytratilo, a socialistická společnost se po ekonomickém zlepšení opět polarizovala na třídu vládnoucí a ovládanou.

Skutečná solidarita s chudými končí, když máte víc než oni. Pak začíná loajalita s bohatými. Nemůžete za to. Jste pouhými odstíny vesmírných zákonů a působení vesmírné energie, která žije a rozhoduje vše za vás.

Dnes je tomu podobně jako za reálného socializmu, a za normalizace zvlášť, kdy přestalo záležet na tom, co víte, umíte a co děláte v prospěch společenské spolčenosti (konspirace). Hlavní prioritou se již dávno stala aktuální správná politická angažovanost. Za touto politickou angažovaností musíme vidět ekonomické, sociální a morální myšlení a jednání. Pokud fyzikálně koreluje s režimem, je v pořádku.

Oproti režimu starému, dnes můžete při tom zbůhdarma plýtvat energií - např. nadáváním. Není vám to nic platné, nikdo vás stejně neposlouchá. Každého to jenom obtěžuje. Každý z nás je dnes kůl v plotě.

Zavádění Eura se nemusíme nijak bát. Pár občanů bude sice trochu udiveno, že jsou na tom ekonomicky mnohem hůře nežli předtím, ale většina si toho nevšimne. Již dávno si zvykla na šibenici. Proč by si nezvykla na nějaké hloupé Euro?

Většina občanů je pouhým zrcadlovým odrazem objektivní reality. Tuto dnes umíme vhodně aranžovat, zejména díky vyspělým informačním technologiím a umělé inteligenci, potažmo sofistikovanému mediálnímu vymývání mozků (reklamě a propagandě).

Mějme, prosím, na paměti, že demokracie je veskrze založena na víře v úplné bludy, které se o ní šíří. Je to víra v pohádku O demokracii. A tento článek je také takovou pohádkou. Skutečnost není to, co se děje, ale příběh, který se o ní vypráví. (E. L. Bernays)