USA konečně podpořily příměří, ale nuance v jejich rezoluci pro OSN ukazují, jak těžké je pro ně zaujmout vůči Gaze konkrétní postoj

22. 3. 2024

čas čtení 5 minut
 
Návrh rezoluce rozvolňuje vazbu mezi příměřím v Gaze a propuštěním rukojmích, čímž se USA snaží získat zpět vedoucí postavení v této otázce v OSN

Návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Gaze, který předložil Washington, znamená změnu postoje USA, ale je to změna nuancovaná, neboť zachovává vazbu mezi příměřím a propuštěním rukojmích a zároveň tuto vazbu uvolňuje a zdůrazňuje, že prioritou je okamžité ukončení bojů, míní analýza deníku Guardian.

Hlavní pozornost se nyní soustředí na jednání o rukojmích, která probíhají v Kataru a která se opět rozbíhají, přičemž se očekává, že v pátek přiletí do Dauhá šéfové CIA a Mossadu, William Burns a David Barnea.

Americký návrh rezoluce má těmto jednáním dodat pocit naléhavosti. Představuje také pokus Bidenovy administrativy udržet tlak na Hamás a zároveň se snaží získat zpět určitou mezinárodní důvěryhodnost a napravit vztahy se spojenci po třech vetováních rezolucí OSN o příměří.


Naposledy byla 20. února vetována alžírská rezoluce o příměří. Americká vyslankyně při OSN Linda Thomas-Greenfieldová tehdy trvala na tom, že bezpodmínečné příměří by mohlo zmařit rozhovory o dohodě o rukojmích, kterou Washington líčí jako nejlepší cestu k trvalému příměří. Mise USA při OSN rozeslala alternativní text, v němž Rada bezpečnosti "zdůrazňuje svou podporu dočasnému příměří v Gaze, jakmile to bude možné, na základě formule propuštění všech rukojmích".

Od té doby však uplynul měsíc. K žádné dohodě o rukojmích nedošlo a Gaza se posunula mnohem dále směrem k absolutní katastrofě, přičemž skupina odborníků OSN varovala, že hrozí hladomor. Spojené státy se snaží vyhnout obvinění ze spoluúčasti na této katastrofě a únorová verze textu nyní vypadá o to více samoliběji.

Nová verze návrhu rezoluce, která byla rozeslána ve čtvrtek ráno, "určuje nezbytnost okamžitého a trvalého příměří k ochraně civilistů na všech stranách, umožnění dodávek nezbytné humanitární pomoci a zmírnění humanitárního utrpení a za tímto účelem jednoznačně podporuje probíhající mezinárodní diplomatické úsilí o zajištění takového příměří v souvislosti s propuštěním všech zbývajících rukojmích".

Jedná se o silnější formulaci. Používá slovo "okamžité" a vazba na dohodu o rukojmích není tak těsná. Výraz "za tímto účelem" obsahuje určitou nejasnost ohledně toho, zda je dohoda pro zajištění příměří nezbytná, a nikoli pouze užitečná.

Tyto nuance jsou odrazem toho, že USA se stále snaží jít po napjatém laně a snaží se získat zpět vedoucí postavení v této otázce v OSN a zároveň udržovat tlak na Hamás, aby souhlasil s omezenou dohodou, která by vyměnila 40 nejzranitelnějších rukojmích za šestitýdenní pauzu.

Rezoluce tedy nepožaduje příměří, ale pouze "určuje nutnost příměří". Antony Blinken, který je na návštěvě arabských hlavních měst, se vydal cestou, aby zdůraznil souvislost mezi příměřím a dohodou o rukojmích.

Návrh rezoluce však ponechává Spojeným státům prostor pro manévrování v případě, že jednání o rukojmích selžou, a to udržuje tlak na Izrael, aby přijal předložené šestitýdenní příměří a začal konečně vážně řešit přísun pomoci do Gazy. Američtí představitelé, jako například šéfka humanitární pomoci Samantha Powerová, dali ve své nedávné rétorice jasně najevo, že Izrael ponese hlavní odpovědnost za hladomor, pokud nezmění úroveň přístupu humanitární pomoci.

Powerová, Thomasová-Greenfieldová a Blinken se již několik týdnů snaží Bidena dotlačit k výzvě k příměří, ale prezident vsadil na dohodu o rukojmích a obává se, jaké škody by mu mohl způsobit izraelský premiér Benjamin Netanjahu v roce voleb.

Předseda Sněmovny reprezentantů, republikán Mike Johnson, ve čtvrtek prohlásil, že hodlá pozvat Netanjahua, aby promluvil na společném zasedání Kongresu.

Naposledy se tak stalo v roce 2015 na pozvání předchozího republikánského předsedy a Netanjahuovo vystoupení na Kapitolu bylo vnímáno jako stranický výpad proti jaderným jednáním USA s Íránem a Obamovu Bílému domu, s nímž pozvání původně nebylo konzultováno.

Nyní Bidenovi hrozí, že ho Netanjahu vykreslí jako podporovatele terorismu tím, že tlačí Izrael k příměří, což izraelskému vůdci umožní obvinit amerického prezidenta z neúspěchu při likvidaci Hamásu.

Nový průzkum Pew Research Center naznačuje, že Američané stále obecně podporují Izrael: 58 % z nich tvrdí, že stát má oprávněné důvody pro boj s Hamásem, a 38 % se domnívá, že izraelské vedení války je přijatelné, zatímco jen 34 % tvrdí, že je nepřijatelné.

To by se mohlo změnit s dalším zhoršováním podmínek v Gaze, ale pokud bude Biden čekat, až se změní veřejné mínění v USA, a teprve poté využije všech amerických pák, riskuje, že se bude podílet na hladomoru, který nyní vážně ohrožuje  2,3 miliony hladovějících a obléhaných lidí.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1369

Diskuse

Obsah vydání | 26. 3. 2024