EU a USA zvyšují tlak na příměří v Gaze

22. 3. 2024

 

Rada bude o americké rezoluci hlasovat ve stejnou dobu, kdy se očekává, že do Kataru v pátek přijedou šéfové špionážních služeb CIA a Mossadu William Burns a David Barnea v naději, že se jim podaří dosáhnout dosud nedosažitelné dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem. V projevu v Egyptě americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že je třeba ještě vykonat obtížnou práci, ale dodal: "Nadále věřím, že je to možné."

Prohlášení EU vyzývá Hamás k "bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích", ale svůj požadavek na zastavení izraelských vojenských operací nepodmiňuje uzavřením dohody. Předseda Evropské rady Charles Michel v Bruselu uvedl, že všech 27 členů EU se dohodlo na "silném a jednotném prohlášení o Blízkém východě", které obsahuje výzvu k "plnému a bezpečnému přístupu humanitární pomoci do Gazy".

Text EU o osmi odstavcích vyjadřuje hluboké znepokojení nad "bezprostředním rizikem hladomoru způsobeným nedostatečným přísunem pomoci do Gazy".

Jeden z evropských diplomatů uvedl, že posun ve formulaci návrhu rezoluce USA pomohl uvolnit cestu ke konsensu EU ohledně evropské deklarace a umožnil zemím jako Rakousko a Česká republika "přehodnotit svůj postoj".

Blinken charakterizoval návrh rezoluce USA jako výzvu k "okamžitému příměří vázanému na propuštění rukojmích".

"Po mnoha kolech konzultací s Radou bezpečnosti předložíme tuto rezoluci k hlasování v pátek ráno," uvedl mluvčí americké mise v OSN Nate Evans s tím, že o ní členové rady diskutovali několik týdnů.

"Tato rezoluce je příležitostí pro radu, aby jednotně promluvila a podpořila diplomacii, která probíhá na místě, a vyvinula tlak na Hamás, aby přijal předloženou dohodu."

Bidenova administrativa argumentovala tím, že bezpodmínečné příměří by oslabilo páku na Hamás, aby propustil své zajatce, kterých se zmocnil během útoku na Izrael 7. října, při němž zahynuly stovky civilistů. Pokud však jednání o rukojmích v Dauhá ztroskotají, bude Bidenova administrativa čelit dilematu: zda nadále trvat na spojení mezi rukojmími a příměřím tváří v tvář jasnému varování panelu expertů OSN z tohoto týdne, že v Gaze hrozí katastrofální hladomor.

Čtvrteční evropské prohlášení posílilo shodu mezi spojenci Washingtonu, že tváří v tvář humanitární katastrofě musí být bezpodmínečné příměří zavedeno před případnou dohodou o rukojmích.

V OSN to řekl francouzský vyslanec Nicolas de Rivière: "Je čas zachránit životy."

"Počet obětí se pohybuje kolem 32 000 mužů a žen. Je třeba to okamžitě zastavit. Proto budu vybízet Radu bezpečnosti, aby přijala opatření do konce týdne, do víkendu," řekl de Rivière. "Pokaždé, když ve světě dojde k nějaké krizi, Rada bezpečnosti nejprve žádá o příměří a pak o rozhovory. To musíme udělat i v případě Gazy. Nemělo by se jednat o výjimku."

Znění nového návrhu rezoluce USA, který byl představen ve čtvrtek, do jisté míry ustupuje požadavkům evropských a arabských partnerů Washingtonu, neboť obsahuje silnější formulaci požadující přístup humanitární pomoci a nejednoznačnější formulaci ohledně vazby mezi příměřím a dohodou o rukojmích.

V dokumentu se uvádí, že "okamžité a trvalé příměří" je "nezbytné", a dodává se, že "za tímto účelem" by měla být jednoznačně podpořena jednání o rukojmích.

Jeden z evropských diplomatů v OSN uvedl, že důraz na "okamžité" příměří a formulace "k tomuto cíli" ukazují významný posun v postoji USA. "Myslím, že jde o posun v tom, že příměří není podmíněno konkrétní dohodou," řekl diplomat.

Změna v americkém jazyce také zvyšuje tlak na izraelskou vládu, která přes silné námitky USA trvá na tom, že provede novou ofenzívu na město Rafáh na jihu Gazy.

Jednání o rukojmích v Dauhá se zaměří na překlenutí úporné propasti mezi vyjednávacími pozicemi obou stran. Izrael odmítl návrh Hamásu na propuštění rukojmích výměnou za dohodu, která by ukončila válku. Izrael se místo toho soustředí na dočasnou přestávku, v jejímž rámci by bylo propuštěno 40 obzvláště zranitelných rukojmích, starších a nemocných lidí a některých žen, a to na dobu šesti týdnů od ukončení bojů.

"Myslím, že se rozdíly zmenšují, a myslím, že dohoda je velmi pravděpodobná," řekl Blinken saúdskému zpravodajskému kanálu Al Hadath. "Izraelský tým je přítomen, má pravomoc dosáhnout dohody."

Blinken zopakoval nesouhlas USA s plánovanou izraelskou ofenzívou na Rafáh, nejjižnější město v Gaze, kde se před izraelským bombardováním ukrývá více než milion Palestinců.

"Velká vojenská operace v Rafáhu by byla chybou, něco, co nepodporujeme, a také to není nutné k jednání s Hamásem," řekl Blinken na tiskové konferenci v Káhiře. Bidenova administrativa pozvala izraelské představitele do Washingtonu, aby s nimi projednala alternativy; schůzka se očekává příští týden.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím hrozí, že využije svého politického vlivu v USA a blízkých vztahů s Republikánskou stranou, aby odolal tlaku administrativy. Netanjahu ve středu uskutečnil 45minutový telefonát s republikánskými senátory, v němž vyhrožoval, že bude pokračovat v operaci v Rafáhu. Předseda Sněmovny reprezentantů Michael Johnson uvedl, že má v úmyslu pozvat izraelského vůdce, aby vystoupil na společném zasedání Kongresu, což by bylo ozvěnou Netanjahuova předchozího vystoupení v roce 2015, kdy jej využil jako platformu k vyjádření nesouhlasu s blízkovýchodní politikou Baracka Obamy.

Americký návrh rezoluce je neobvykle podrobný, obsahuje 26 rozhodujících bodů a zdůrazňuje požadavek "okamžitého, bezpečného, trvalého a neomezeného poskytování humanitární pomoci v určitém rozsahu přímo palestinskému civilnímu obyvatelstvu v celém pásmu Gazy".

Podrobnosti návrhu rezoluce byly zveřejněny v době, kdy OSN zveřejnila analýzu satelitních snímků, která ukazuje, že 35 % budov v Gaze bylo poškozeno nebo zničeno během izraelské ofenzívy, která si vyžádala téměř 32 000 palestinských životů.