Trvalý mír mezi Izraelci a Palestinci dostává novou a mimořádnou příležitost, kterou musí aktéři konfliktu využít v zájmu svých národů. Výsledkem mírové dohody musí být existence samostatné, demokratické, prosperující Palestiny, která přispívá ke stabilitě a bezpečí regionu a žije v dobrých sousedských vztazích s Izraelem.

Česká republika by měla prokázat angažovanost a aktivní přístup v oblasti zahraniční politiky a rozhodně nezůstávat stranou v rozhovorech o budoucnosti regionu. Deklarovat by měla dobré vztahy s oběma zeměmi a připravenost podpořit dohodu Izraele a Palestiny, která povede k osamostatnění obou oblastí a jejich budoucímu mírovému soužití. Česká republika, ať už jako člen EU, NATO či samostatný aktér mezinárodní scény musí právě zahájený mírový dialog a i jeho případné výsledky jednoznačně podpořit politicky, ekonomicky a pokud by bylo potřeba i v oblasti bezpečnosti.

Jako ministr zahraničních věcí ve vládě Jana Fischera jsem několikrát navštívil Izrael i Palestinská území a jednal se všemi klíčovými aktéry. Ujistil jsem se, že mezinárodní společenství je připraveno pozitivně reagovat a podporovat rozbíhající se dialog. Dosavadní pokusy o mír na Blízkém východě však také potvrdily, že výsledek procesu bude ve velké míře záviset na politické vůli samotných leaderů Izraele a Palestiny. Ta se ovšem odvíjí od postojů zahraničních partnerů obou zemí. Jestliže chce být Česká republika vnímána jako předvídatelný, čitelný a spolehlivý partner v rámci EU, NATO i na globální úrovni, neměla by váhat tuto podporu vyjádřit.