Tiskové prohlášení

Regio Štiřín cítí potřebu vyjádřit se veřejně ke zprávám o zamýšleném prodeji zámku a přilehlém parku ve Štiříně. Informační zdroje, bohužel, zkreslují údaje o areálu a jeho hodnotě tak, že je leckdy částí veřejnosti chápána částečně negativně jako exklusivní prostředí pro určitou privilegovanou vrstvu .

Abychom takové informace uvedli na pravou míru, připravili jsme následující přehled.

Štiřín je staré historické sídlo na někdejší frekventované spojnici Prahy s Vídní. První zmínky jsou již ze 14. století. Zámek prošel dlouhým vývojem. Jako kulturní památka byl zapsán v současné architektonické podobě, jejíž základy byly položeny za vlastnictví rodu Salm Reifferscheidtů v 18. století a dotvořeny v 19. a začátkem 20. století, kdy objekty vlastnila rodina Ringhofferova. Definitivní tvar dal zámku architekt Jiří Stibral, autor např. současné podoby Průhonického zámku.

Po 2. světové válce, když majetek přešel na československý stát, zde působil humanista Přemysl Pitter (jeho výročí bylo v roce 1999 zařazeno mezi světová kulturní výročí), který tu v rámci akce České zámky pečoval o asi 1000 dětí z koncentračních táborů (pamětní deska je na čestném dvoře zámku; odhalil ji tehdejší ministr Pavel Tigrid).

Od 2.4.1947 do 29.3.1948 vlastnil Ringhofferům konfiskovaný zámek Štiřín Junák. Od 50. let zde působilo ministerstvo školství, které ve štiřínském zámku zřídilo školící a rekreační středisko.

V 80. letech 20. století zde jako vedoucí údržby nastoupil současný ředitel Štiřína Václav Hrubý a začal se svými spolupracovníky soustavně usilovat o plnou rehabilitaci v té době značně zanedbaného zámku a devastovaného parku. Práce započala na zámecké budově a na parkových úpravách. V roce 1988 byla dokončena plná rehabilitace zámecké kaple z roku 1775 s nádhernou pozdně barokní a rokokovou výmalbou (za socialismu tam byla truhlářská dílna a pak sklad pevných paliv), bylo obnoveno původní textilní vytapetování stěn salonků a jejich výzdoba a vyhledán původní zámecký inventář případně doplněn z inventáře Národního památkového ústavu, bylo odstraněno „socialistické“ obložení stěn palubkami a obnoveny mosazené uzávěry oken a kliky dveří, podle fotografií byly obnoveny historické lustry místo socialistických zářivek atd.atd. atd. Řada obnovovacích prací byla před rokem 1989 Václavem Hrubým na ministerstvu školství doslova vyvzdorována.

Po roce 1989 uvažoval president Václav Havel o tom, že by Šiřín sloužil jako centrála Amerického East-West Institutu, a za přítomnosti tehdejší americké velvyslankyně Shirley Temple takto formálně zámek k tomuto účelu předal. Tato společnost ovšem záhy přenesla své centrum na jiné místo a Šiřín automaticky přešel zprvu do rukou Správy služeb diplomatického sboru a posléze do rukou ministerstva zahraničních věcí ČR, které je tedy uváděno jako jeho zřizovatel.

Vedle vedení zámku a zejména jeho ředitele Václava Hrubého usilovala a podporovala úplnou rehabilitaci objektu i Nadace Štiřín, založená v roce 1992. Společným úsilím se měl Štiřín stát důstojným kulturním a representačním prostředím jak pro ministerstvo zahraničních věcí, tak obecně po celý stát.

Jedním z postupných splněných cílů bylo vybudování velké terasy přilehlé k zámku (otevřena 1996), umožňující koncerty pod širým nebem. Koncem století, kdy přilehlé hospodářské objekty opustily firmy zde působící (státní statky, automobilová opravna Drupol) se pokračovalo v rehabilitaci i těchto objektů nadále s cílem vytvořit důstojné celostátní kongresové centrum a kulturní stánek oblasti. V roce 2000 byla dokončena novostavba v České republice unikátního Domu Atis, výjimečného díla ve stylu organické architektury, vytvořeného v duchu díla architektů Gaudího a Hundertwassera. Tyto práce vyvrcholily v době příprav na předsednictví České republiky Evropské unii. Zvýšila se ubytovací kapacita, postupně byly otvírány kongresové sály a salonky (Salmův sál, Rudolfův sál, Sloupový sál). Byla dokončena i konečná podoba zámeckých salonků a sálů (Sukův sál, Lovecký sál, Ringhofferův sál, Ridingerův salonek). Kongresové a kulturní centrum bylo současně řešeno jako hotelové zařízení. V poslední době (2008-2009) byla také dokončena vlastní velkoobjemová (podzemní) čistírna odpadních vod. Objem nákladů vložených státem na tuto rehabilitaci lze za poslední decenium vyjádřit částkou 680 milionů Kč z investičních fondů.

Navíc třeba připočítat i částku ca 180 milionů Kč vynaložených přímo organizací Zámek Štiřín z jejích provozních prostředků v letech 1990 až 2010. Všechny práce, související s rehabilitací zámku i ostatních budov navrhoval a řídil Václav Hrubý.

Současná kapacita je 64 pokojů se 125 lůžky. Kapacita sálů je od 6 osob (Ridingerův salonek) pro 250-300 osob (Samův sál – podle uspořádání). V zámku je vlastní zámecká kuchyně (příležitostná) s jídelnou a bufetem, další je v domě Atis (aktivní), jako jídelna či restaurace slouží i Selský sál. Využití hospodářského dvora a někdejších zemědělských budov je příkladem velmi citlivé změny náplně: Z někdejších zemědělských provozů (předaných v desolátním stavu jako ruiny s propadlými stropy) jsou kongresové sály, v podstřeší jsou ubytovací pokoje a apartmány v rustikálním stylu, někdejší šafářský dům je mimořádně adaptován pro exklusivní apartmány, přičemž je velmi citlivě vybaven stylovým mobiliářem a využívá stavebních rustikálních stavebních prvků při doplnění nejmodernějším hygienickým a sanitárním zařízením. Všechny budovy, s výjimkou historické budovy zámku, jsou bezbariérové a vybaveny zdvižemi.

Ačkoliv práce, vedoucí k dokončení rehabilitace objektu a areálu směřovaly – podle rozhodnutí tehdejšího ministerstva zahraničních věcí - ke zmíněnému českému předsednictví EU, a dr. Ladislav Špaček zde dokonce dva dny proškoloval členy vlády v příslušné etiketě, rozhodl ministr Schwarzenberg, že vláda Štiřín pro různá zasedání související s českým předsednictvem EU nevyužije, formálně pro velkou vzdálenost od Prahy a nedostatečnou kapacitu.

Na rozdíl od jiných, tehdy pro předsednictví využitých míst, by to ovšem ve Štiříně bylo finančně mnohem úspornější (prakticky za režijní ceny), zatímco např. jen pronájem Hluboké šel do desítek milionů. Půlroční blokace Štiřína a jeho reservace pro potřeby řízení EU a praktická nemožnost po tuto dobu využít areál pro běžnou klientelu vedla ovšem v roce 2009 k hospodářskému propadu.

*

Zámek Štiřín v širším slova smyslu po úplné rehabilitaci slouží jako špičkový, čtyřhvězdičkový hotel a jako takový je širokou veřejností hojně využíván, pochopitelně i s útlumem, vyvolaným hospodářskou krizí. . Pod pojmem veřejnost je třeba chápat nejen obyvatele zdejšího regionu či Středočeského kraje (areál je využíván ke svatbám, rodinným oslavám a podobně) – ale hlavně jako kulturní, sportovní a osvětové centrum nadregionálního významu. Restaurace v domě Atis je pro veřejnost otevřena denně.

V termínech, kdy je přilehlý zámecký park zvláště krásný, tj. v květnu, za plného květu 1300 keřů rododendronů – a na podzim, zvláště vydaří-li se vybarvení dřevin - jsou veřejností neobyčejně hojně využívány specielní vyhlášené dny: Rozkvetlý Štiřín na jaře a Den Hanuše Ringhoffera na podzim. Tehdy jsou zpřístupněny k prohlídce interiéry zámku (inak vyhrazené konferencím apod.) i dalších budov a exteriéry parku. Parkem jsou návštěvníci provázeni s odborným výkladem. Jakému zájmu se Štiřín těší v očích veřejností dokládají počty návštěvníků, účastníků exkursí do parku při těchto dnech. Jen nedávných se zúčastnilo 970 (podzim 2009) resp. 1100 lidí (jaro 2010). Pro organisované skupiny pořádá zámek po předchozím objednání prohlídky zámku i parku s odborným výkladem.

*

V rozmanitých mediích se bohužel občas objeví údaj o tom, že zámek slouží uzavřeným společnostem a celebritám k „nezřízeným“ oslavám. Rádi bychom údaj o celebritách uvedli také na pravou míru.

Ano, Štiřín skutečně využívají celebrity. Dovolujeme si mezi nimi např. uvést jen z posledních dvou let:

- univ. prof. MUDr. V. Beneše, přednostu Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze, který zde uspořádal se svými kolegy několikadenní odborné zasedání Společnosti pro podporu a rozvoj neurochirurgie

- univ.prof. B.Gaše, DrSc. děkana Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který do Štiřína svolal dvoudenní výjezdní zasedání kolegia fakulty

- Společnost Pronatal zde uspořádala první, druhý i třetí Andrologický kongres

- Štiřín si vybrala pro zasedání Evropská asociace pro studium obezity

- Pro své zasedání zvolila Štiřín Fakultní Thomayerovqa nemocnice s poliklinikou 1. Lékařské fakulty UK v Praze pro jednání věnované hrudní chirurgii

- Odborné semináře měla ve Štiříně Pneumologická klinika 1.Lékařské fakulty UK

- Ve Štiříně zasedalo Technologické centrum Akademie věd ČR

*

Štiřín pro svá zasedání a akce využívaly i úřady: Středočeský kraj, Magistrát hlavního města Prahy, ministerstvo školství ČR (pro Vesmírnou konferenci), úřad vlády ČR a ministerstvo zahraničních věcí.

*

Svá zasedání svolaly do Štiřína - nebo rozmanité obchodní, propagační nebo odborné akce zde pořádaly:

- Lesy České republiky

- Vojenské lesy ČR

- Česká obchodní inspekce

- Czech Tourism

- People in need

- Czech Trade

- Česká spořitelna

- Dalkia Česká republika

- BMW

- Auto Škoda

- Fiat ČR a další.

*

Ve Štiříně velmi rádi uvítali na několika soustředěních i realizační tým a representační tým Českomoravského fotbalového svazu, který využívá hotel nejen k ubytování a taktické přípravě, ale park ke kondiční přípravě stejně jako nedaleké hřiště v Kunicích.

Všechny uvedené akce jsou značným ekonomickým přínosem po hospodaření Hotelu Zámek Štiřín. Žádná z těchto i podobných akcí nebyla bezúplatná.

*

Štiřín, jak uvedeno, je známým nadregionálním kulturním centrem. Vychází především z dlouholeté spolupráce s předním světovým houslistou, Mistrem Josefem Sukem, s nímž je ve Štiříně každoročně pořádán cyklus zámeckých koncertů, nazvaný Sukův hudební Štiřín. Tento cyklus v sezoně 2010/2011 už absolvuje 18. ročník. Jen v předchozích dvou sezonách se zde vystřídali v samostatných koncertech umělci jako například Jana Boušková (harfa) Pavel Šporcl (housle), Jiří Bárta (violoncello), Ludmila Peterková (klarinet), Alena Miró (zpěv), Josef Suk (housle), Pavel Haas quartet, Miroslav Ambroš (housle), Trio Antonína Dvořáka, Trio Arundo, Adam Skoumal (klavír), České noneto, Gabriela Pechmannová (zpěv), Trio Broz (smyčcové trio, Itálie), Sukův komorní orchestr, Graffovo kvarteto, Jiří Stivín (flétny), Robert Hugo (cembalo), Štěpán Rak (kytara), Kapralova quartet, Panochvo kvarteto a další. Mistr Josef Suk zde každou sezonu uvádí nejméně dvakrát mladé talenty, zpravidla z Hudební školy hl.m.Prahy a z Gymnázia Jana Nerudy. Na závěr Mezinárodních pěveckých kurzů, konaných ve Štiříně, zde byl, pod taktovkou Josefa Suka, uspořádán závěrečný koncert absolventů..

*

Vedle vážné hudby pořádá zámek Štiřín pro nejširší veřejnost cyklus Hudebních večerů (zpravidla vždy v pátek), na nichž vystupovali nebo vystupují sólisté a tělesa jako Jiří Korn a 4tet, Ondřej Havelka, Laďa Kerndl, Jiří Suchý a Jitka Molavcová, Spiritual kvintet a další.

Každoročně se těší velkému zájmu veřejnosti i plesy: Zámecký v zimě a Květinový v březnu.

Při různých příležitostech jsou v sálech instalovány výstavy obrazů, plastik, fotografií, květinových vazeb ad.

*

Synonymem Štiřína jako sportovního centra je především golf. Golf má ve Štiříně dlouholetou tradici, jejíž počátky se kladou do rozmezí 20. a 30. let 20. století, kdy nedaleko zámku dal vybudovat František Ringhoffer jedno z prvních golfových hřišť u nás. V listopadu roku 1931 se také stal prvním presidentem golfového svazu Československa. Golfové hřiště ve Štiříně je devítijamkové; pro osmnáctijamkové je vypracován projekt. K jeho realizaci zbývá vrátit jen část původní ringhofferovské výměry parku, k níž mělo dojít v roce 2008. První fámy o prodeji Štiřína to tehdy zhatily. Kdyby hříště mělo 18 jamek, bylo by ještě atraktivnější nejen sportovně, ale především ekonomicky.

Při tomto hřišti také existuje Ringhoffer Golf club s dobrou členskou základnou (550 aktivních členů). Nedaleko, na hranici areálu, je i cvičná golfová louka, tzv. Driving range. Hodnota golfového hříště je ca 150 milionů Kč. Ve Štiříně se také každoročně pořádají vlastní golfové turnaje, neboje hřiště pronajímáno firmám a společnostem pro komerční turnaje.

V Domě Atis je relaxační wellness centrum se saunou a posilovnou.

*

V knize 101 nejkrásnějších zahrad a parků ČR, která vyšla v roce 2007 napsal její autor, významný český zahradní architekt univ. prof. Ivar Otruba o Štiřínu: Díky golfu krásný park. Skutečně štiřínský park patří k nejlépe revitalizovaným zámeckým parkům v ČR. Hlavní podíl na jeho obnově má opět Václav Hrubý a jeho nejbližší spolupracovníci, ale i tým poradců, kteří téměř 30 let pracovali na obnově parku.

Byli to především ing.Ivan Staňa, v současné době vedoucí Průhonického parku v Botanickém ústavu AV ČR, ing.Karel Hieke z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, Miroslav Kučera z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a Václav Větvička, někdejší ředitel Botanické zahrady UK v Praze. Revitalizace 40 let zanedbávaného parku, kde v někdejších prospektech (průhledech) byly nesmyslně vysazeny monokultury smrků a jiné byly zarostlé náletovými dřevinami, byla náročná a pracná. Celkem byla v uplynulých 30 letech odvedena dobrovolná práce (mimo pracovní dobu!) vyčíslitelná aproximační částkou 200 milionů Kč.

Bezprostřední okolí zámku je obklopeno obnovenou pravidelnou, tzv. francouzskou zahradou. Přední část parku (asi 14 ha) je přírodně krajinářským parkem, na němž se demonstruje studentům vývoj takových parků v Evropě. Park je současně i významným arboretem, kde roste 66 druhů a odrůd jehličnatých a 195 druhů a odrůd listnatých dřevin. Navíc sem byla z Průhonic převezena matečnice rododendronů ve 120 odrůdách a 1300 kusech. Po jejím vysazení do parku byla ve Štiříně uspořádána mezinárodní konference o pěstování rododendronů. Hodnota stromů starších 50 let jen v přední části parku byla podle ceníku doporučeného Agenturou ochrany přírody ČR vyčíslena v roce 2008 částkou 304 milionů Kč.

*

Členů Společnosti Regio Štiřín i zaměstnanců zámku a parku se osobně dotkly prosakující nepřesné údaje, vystavující Štiřín do špatného světla jako jakési exklusívní středisko pro několik vyvolených.

Opak je pravda, Štiřín slouží široké veřejnosti a při dobré vůli by mohl být více využíván i státními orgány, neboť všechny předpoklady pro to již byly vytvořeny.

Domníváme se, že patří k „rodinnému stříbru“ této země.

Jménem Společnosti Regio Štiřín

Václav Větvička,

člen Společnosti Regio Štiřín

bývalý ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy v Praze

Štiřín 1. září 2010