Překvapivě pozitivní vývoj ve věci Konstantina Ostrozsynského

23. 6. 2011

čas čtení 1 minuta

Napsal nám Milan Daniel, který se - spolu s mnoha jinými - aktivně podílel na pomoci v případu mladého Ukrajince, který v Praze onemocněl leukémií a systém mu odpíral zdravotní péči. Milan Daniel nás informuje, že případ Konstantin má náhle šťastný konec. Jsme velmi rádi a děkujeme všem, kdo pomohli.

Jan Čulík

Případ Konstantin nečekaně na dobré cestě

Mladý Ukrajinec Konstantin Ostrozsynskyj, který po pěti a půl letech pobytu v ČR onemocněl leukémií a hrozilo mu, že náklady nemocnice na léčbu nebude moci uhradit, má nyní reálnou šanci být léčen a vyléčen.

Po bližším prostudování zákona o pobytu cizinců K. O. zjistil, že v jeho případě je možné jeho začlenění do systému veřejného zdravotního pojištění. O začlenění tedy požádal a hrazení jeho léčby by tím mělo být vyřešeno. Správnost postupu byla nezávisle na sobě potvrzena dvěma právníky specializujícími se na cizinecký zákon.

Přístup do veřejného zdravotního pojištění všem cizincům, kteří z něj byli dosud vyloučeni (kromě studentů VŠ) by navíc měla brzy umožnit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Konstantinovi tedy zbývá jen popřát, aby jeho léčba byla úspěšná a mohl se co nejdříve vrátit do normálního života.

Veřejná sbírka Diakonie je pozastavena a došlé příspěvky bude dárcům vracet.

Od pondělí do středy se na nemocného Ukrajince sebralo více než 120 000 Kč

23. 6. 2011

čas čtení 2 minuty

Informovala o tom nemocniční kaplanka Anna Šourková, z jejíhož mailu vyjímáme:

Ve středu dopoledne bylo na účtu Kosťa přes 120.000,- Kč a peníze stále přicházejí. Patří Vám velký dík a ocenění, díky Vašemu deníku se informace dostaly mezi velké množství dobrých lidí.

Kosťa měl sjednané pojištění tzv. základní, které stálo do deseti tisíc korun na dva roky. Je to smluvní komerční pojištění na neodkladnou akutní lékařskou péči do max. výše 1 200 000 Kč. Lékaři od nás s pojišťovnou vedou jednání a zdá se, že se jim podařilo dojednat zaplacení dvou chemoterapií místo zamýšlené jedné.

Myslím si, že je špatný systém, který takovéhle věci umožňuje, který nutí cizince platit pojištění na dva roky dopředu. Myslím si, že to není dobré ani pro náš zdravotní systém jako takový, že je velká skupina cizinců nucena využívat komerčního pojištění, ze kterého mají komerční pojišťovny velké zisky. Kdyby Vás zajímaly tyto otázky do hloubky, toto je studie o komerčním pojištění cizinců, která je z loňského března. Od té doby je změna pouze v novele zákona, která od ledna 2011 zavádí povinnost doložit k žádosti o pobyt potvrzení o tom, že žadatel má zaplaceno pojištění na celou dobu pobytu a to v rozšířeném rozsahu, tzv.komplexní pojištění. To je pojištění, které by Kosťovi zajistilo např chemoterapii, ale už ne transplantaci, protože výjimek z něj je oproti veřejnoprávnímu pojištění habaděj. Ale tohle pojištění Kosťa zaplacené neměl, protože ho uzavíral před lednem 2011 a měl ještě na výběr.

Pozn. JČ: Mluvil jsem o Kosťově případu v Glasgow znovu ve středu s britským právníkem, a ač není odborníkem na problematiku lidských práv, vyjádřil názor, že neposkytnutí potřebné lékařské péče Kosťovi je podle evropské legislativy zřejmě opravdu porušením zákona.

Všichni, s nimiž o tomto případu v Británii mluvím, jsou šokování, jak je něco takového v České republice možné. Zmíněný univerzitní právník často pracuje v Německu a poukázal na to, že v Německu by se podle něho pacient podle zákona nikdy nemohl dostat do takovéto situace, přestože je zdravotnický systém, vzniklý v ČR po roce 1989, vlastně obšlehnutý z Německa.

Závěrem musím poznamenat jedno: Absolutní nezájem českých politiků o Kosťův případ, ať už jako jednotlivý lidský osud, anebo jako precedenční generický skandál, je otřesný.

Podrobnosti o případu nemocného Ukrajince, jemuž české úřady odmítají léčení ZDE

Odepření léčebné péče mladému Ukrajinci je možná podle evropského zákona o lidských právech porušením zákona

22. 6. 2011 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

Několik odborníků ve Velké Británii konstatovalo, že odepření léčebné péče vážně nemocnému mladému Ukrajinci, žijícímu v Praze, protože pojišťovna rozhodla, že jeho zdravotní pojištění na léčbu "nestačí", zřejmě porušuje ustanovení Evropského zákona o lidských právech.

V každém případě by tomu tak bylo ve Velké Británii, kde je trestné odmítnout vážně nemocnému člověku lékařskou péči.

Obdobné je to zřejmě i v případech českých občanů, jimž české zdravotnictví v poslední době odmítlo nějakou léčbu či léky s tím, že jsou prý "příliš staří", nebo že léky jsou "příliš drahé". I v těchto případech by měli mít možnost se odvolat k soudu u Evropské unie.(Mladému Ukrajinci ovšem tato možnost nepomůže, protože než by ji evropský soud vyřešil, bude bez léčby dávno mrtev.)

Apelujeme na právní odborníky, aby v zájmu záchrany života poskytli v této věci odbornou konzultaci.

O právu na ochranu života - jak je to zakotveno v zákoně

22. 6. 2011

čas čtení 2 minuty

V souvislosti se soudním zákazem stávky napadá možnost podání návrhu na předběžné opatření, kterým soud nařídí příslušnému zdravotnickému zařízení zajištění nezbytné lékařské péče tomuto pacientovi.

Jen několik poznámek k právu na ochranu života a s tím souvisejícím právem na poskytnutí lékařské péče, píše čtenář, který se nepodepsal.

Právo na zdravotní péči je, byť není zakotveno v Úmluvě, je předmětem judikatury ESLP, především v souvislosti s právem na život. Ačkoliv ESLP prozatím v této oblasti nevydal zásadní substantivní rozhodnutí, v některých případech formuloval základní zásady, kterými by se měli smluvní státy při poskytování lékařské péče řídit. Právo na život formulované v čl. 2 Úmluvy podle judikatury ESLP znamená, že státy mají povinnost nejen zdržet se (protiprávních) jednání, které by ohrožovaly lidské životy, nicméně je povinen také činit vhodné aktivní kroky v rámci své jurisdikce k jejich ochraně (L.C.B. proti Velké Británii). Nemůže být vyloučena odpovědnost státu s ohledem na čl. 2 Úmluvy za aktivní kroky či omisivní jednání v rámci politiky zdravotnictví (Powell proti Velké Británii).

26772

V Glasgow studenti znovu demonstrovali proti likvidaci kursů - marně

23. 6. 2011

čas čtení 1 minuta

Na university of Glasgow studenti ve středu znovu demonstrovali proti kontroverznímu, čistě komerčně orientovanému vedení univerzity, které prosazuje agresivní manažerskou politiku, omezuje kursy a snaží se proměnit školu v mlýnek na peníze.

Rektor univerzity Anton Muscatelli zahájil letos v únoru agresivní politiku: oznámil, že univerzita je v deficitu a bude nutno zrušit celou řadu kurzů, mimo jiné i většinu kursů evropských jazyků a kultur. Následovala obrovská protestní kampaň, v tisku vyšlo více než padesát protestních článků, jednou univerzita na studenty dokonce poslala policii. Ministr školství ve Skotsku se vyjádřil, že rektor vede "nesmyslnou válku proti vlastním studentům i učitelům".

V důsledku kampaně agresivně manažerské vedení univerzity do určité míry ustoupilo, ale jen tak, aby zvládlo média. 2: června oznámil rektor Muscatelli v Senátu, že univerzita najednou zázračně už není v deficitu. K rušení kateder se však přesto přistoupilo.

Středeční demonstrace se konala mj. na podporu moderních jazyků a kultur a zejména kulturního program Slavonic Studies, který seznamuje studenty s kuturou, literaturou, filmem a médii středovýchodní Evropy, včetně ČR.

Manažerské vedení školy se tak postavilo do konfliktu nejen se svou filozofickou fakultou, která v květnu výslovně hlasovala proti zrušení tohoto programu, ale zejména i proti pětisetčlennému senátu, sboru univerzitních profesorů, který dne 2. června vyjádřil jasný nesouhlas s rušením programu slovanských studií.

Uvidíme, co se stane teď. Zda zvítězí akademický sbor anebo manažeři.

Univerzita se snaží zlikvidovat kurs, který je jedinečný a jímž by se měla škola chlubit, a dále i to, že největší množství protestů proti likvidaci Slavonic Studies dostalo vedení školy právě od studentů těchto kursů, kteří je považují rekordně za nejlepší. ZDE ZDE

Bernanke vyjádřil obavy z vývoje americké ekonomiky

23. 6. 2011

čas čtení 1 minuta

Pokračující obtíže americké ekonomiky nevyvolávají starosti pouze mezi obyčejnými Američany. Také šéf Federálního rezervního systému Ben Bernanke je znepokojen zhoršováním kondice ekonomiky, které podle něj bude pokračovat i napřesrok, a prohlásil svá původní očekávání za příliš optimistická.

"Také to Slunce ohnivé" je teď nestydatě svéhlavé!

23. 6. 2011 / Miloš Dokulil

čas čtení 6 minut

Nelze si možná také nevzpomenout na Jana Nerudu. Po jeho smrti uplynulo ještě nemálo vody, než věda zjistila, jak to, že Slunce již dávno (a proč) neshořelo na škvarek. Na počát-ku léta 2011 se vůbec nezdá, že bychom si mohli být některými projevy sluneční aktivity jisti natolik, abychom suverénně předvídali třeba jen další -- jedenáctiletou -- periodu výskytu slunečních skvrn. (To příchod astronomického léta nebo některé aktivity české vlády jsou předvídatelnější! Koneckonců také jde o to, zda se zbrzdí stávající ještě riziko oteplení klimatu...)

V koalici NATO v Libyi se objevují trhliny

23. 6. 2011

čas čtení 1 minuta

Ve středu se v kampani NATO proti Libyi objevily trhliny. Itálie vyjádřila znepokojení nad civilními oběťmi "dramatických omylů", k nimž došlo během náletů, a vyzvala k zastavení nepřátelských akcí, které by umožnilo dopravu zřízení humanitárních koridorů a dopravu pomoci. Británie nicméně trvá na tom, že Aliance si vede dobře.

Zbudou nám aspoň Hradčany?

23. 6. 2011 / Boris Valníček

čas čtení < 1 minuta

Zbudou nám aspoň Hradčany? Podle posledních zpráv prý nějaký miliardář koupil zámek a hotel Hrubá Skála v Českém ráji.Jiný miliardář vlastní Lázně Luhačovice a Jáchymov.Tito zbohatlíci už opravdu neví "roupama co dělat".V kontextu takových zpráv dobře zapadá snaha o prodej Lobkowiczkého paláce,jen proto,že prý má historický význam pro Německo. Politika polistopadových vládců,jejíž perlou je vláda pana Nečase,skutečně dělá vše pro vykradení a ožebračení naší země.

V této souvislosti je třeba položit otázku,kdy vláda prodá Hradčany, třeba do USA, aby je mohli rozebrat a postavit znovu ve Washingtonu, aby tak získali konečně něco opravdu historického. Vláda pana Nečase a Kalouska by pak mohla mít zase na chvíli nějaké peníze na účast České republiky ve válkách po boku USA, píše Boris Valníček.

Sytý hladovému nevěří. Aneb "Vivat demokracie"!.

23. 6. 2011 / Jiří Baťa

čas čtení 13 minut

"Tak nám schválili malou důchodovou reformu" by asi řekl Švejk na zjištění, že Sněmovna definitivně schválila (převálcováním opozice) tzv. malou důchodovou reformu. Malá důchodová reforma tak reaguje na verdikt Ústavního soudu, který vloni konstatoval, že důchody lidí s vysokými příjmy, kteří více přispívali do důchodového systému, se jen málo liší od penzí lidí, kteří měli během aktivního života malé platy a méně přispívali do systému. Potud mj. strohé konstatování o úterním zasedání Poslanecké sněmovny ČR. Spokojeni budou (aby ne) lidé s vyššími příjmy, o nichž můžeme směle říci, že jsou to lidé již dnes bohatí. Je to v pořádku, či nikoliv?

Prosíme, přispějte finančně na provoz Britských listů

3. 3. 2017

čas čtení 3 minuty

Milí čtenáři,

na provoz Britských listů potřebujeme měsíčně přibližně 60 000 Kč. Velmi oceňujeme, že čtenáři podstatnou měrou přispěli na provoz našeho serveru v listopadu a v prosinci 2016. Bohužel však tuto finanční podporu potřebujeme trvale,  výdaje udržujeme na minimu, avšak  bez rozpočtu se server provozovat nedá. Prosíme, tedy, uvažte o pravidelném finančním příspěvku ve prospěch BL. Stačilo by, kdyby 300 lidí příspívalo měsíční částkou 200 Kč.

Jako občanské sdružení poskytujeme všem přispěvatelům potvrzení, na jehož základě si finanční dar můžete odečíst od základu daně. 

Přispět můžete i bankovním převodem na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat i z mobilního telefonu, informace o tom jsou níže.

Taláry advokátům prestiž nepřinesly

23. 6. 2011 / Aleš Uhlíř

čas čtení 8 minut

Od 1. 6. 2011 jsou advokáti povinni před soudy ve všech trestních řízeních, před Nejvyšším soudem, Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem nosit talár. Před lety jsem o tom napsal článek"Převratná justiční reforma aneb Povinný oděv pro advokáty" v Britských listech z 23. 3. 2007. Roky skutečně utíkají rychle. Od doby, kdy se o tom začalo uvažovat, nepotkal jsem osobně jediného advokáta, který by z toho byl nadšen, naopak všichni známí kolegové neskrývali svůj nesouhlas. Nicméně povinnost zde je.

22. červen 1941 aneb Všechno bylo jinak?

23. 6. 2011 / Miloslav Štěrba

čas čtení 3 minuty

Viktor Suvorov, což je pseudonym profesionálního špiona V.B.Rezuna (v roce 1978 utekl do Velké Británie a v SSSR byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti) publikuje a vydává, samozřejmě i v Rusku, jednu knihu za druhou. V nich se pokouší vyvrátit oficiálně tradované pohledy na historii bývalého SSSR.

POZVÁNKA:

Diskusní večer o českém (post)surrealismu

23. 6. 2011

čas čtení < 1 minuta

Diskuse pořádaná Společností Karla Teiga, Památníkem národního písemnictví a revue Analogon s účastí předních členů skupiny československých surrealistů se koná v Café Montmartre (Řetězová 7, Praha 1) v 19:00 hodin.

Pohádky pro dospělé

23. 6. 2011 / Michal Kesudis

čas čtení 8 minut

Lidé se bojí a bojí se rádi. Potřebují to. Je zajímavé sledovat jaké množství Příběhů si dokáží ke svému uspokojení vymyslet. A jak vynalézavě a rozmanitě je dokáží sepsat! Tento zvláštní žánr světové literatury je neustále kultivován velkým množstvím autorů. Z nich jako zatím poslední mne zaujal pan Bruno Solařík, ve svém článku k 70. výročí zahájení operace Barbarossa.

Sněmovna reprezentantů vyzve rezolucí Obamu k omezení intervence v Libyi

23. 6. 2011

čas čtení 1 minuta

Republikáni ve Sněmovně reprezentantů opět napadají protiústavní intervenci v Libyi. Navrhují dvě rezoluce, které by omezily rozsah mise, a Sněmovna by o nich měla hlasovat již dnes. Jedna žádá zastavení amerických náletů na Libyi, a to jak bezpilotními, tak pilotovanými letouny, zatímco dovoluje americkou podporu NATO jinými způsoby, například v oblasti průzkumu nebo záchranných operací. Druhá výslovně zakazuje nasazení pozemních jednotek, ale povoluje vše ostatní; ta vychází z návrhu senátorů Johna Kerryho a Johna McCaina.

...nebo spíš bouře ve sklenici vody?

22. 6. 2011 / Karel Dolejší

čas čtení 7 minut

Článek Bruna Solaříka si sugestivně pohrává s představou, co by se asi bylo stalo, kdyby se v červnu 1941 multigigantická sovětská armáda pohnula na západ dříve, nežli mnohem méně početná německá vojska ve směru opačném. Autor operuje s počty výzbroje a (vybranými) parametry její kvality a dovozuje z toho, že plánovaný úder Rudé armády by snad dospěl až k Atlantiku. Takové abstraktní úvahy opřené o potenciál vyjádřený (vybranými) statistikami ovšem mívají často jednu chybu: Nevyjadřují dostatečně přesně skutečný poměr sil o nic více, než hrubý objem výroby oceli reálnou vyspělost ekonomiky. Námitky víceméně telegraficky viz níže.

Výstup z jádra může být rychlý -- když je nahradíme fosilními zdroji

23. 6. 2011 / Vladimír Wagner

čas čtení 5 minut

Ve včerejších Britských listech vyšla tisková zpráva Strany zelených o studii Německé vládní agentury pro životní prostředí (UBA). Stejně jako Ondřej Liška i já doporučuji premiéru Petru Nečasovi, aby si tuto studii podrobně přečetl. Ovšem opravdu celou studii, ne zkrácený výtah nebo dokonce jen interpretace Strany zelených. Mám však dojem, že toto doporučení by si měl vzít k srdci i Ondřej Liška, Ondřej Mirovský, Ladislav Vrchovský a další členové Strany zelených. Z jejich tiskové zprávy mám dojem, že uvedenou studii příliš nestudovali.

(Autor je jaderný fyzik)

Bouře před Bouří, 22. 6. 1941

22. 6. 2011 / Bruno Solařík

čas čtení 15 minut

*

Dne 15. května 1941 přijala Rudá armáda přísně tajný dokument s následujícím názvem:

Úvahy o plánu strategického rozvinutí ozbrojených sil Sovětského svazu pro případ války s Německem a jeho spojenci.

V plánu nešlo o obranu SSSR. Šlo naopak o náhlý, nečekaný útok Rudé armády na hitlerovské Německo a jím okupovanou Evropu.

Česká republika dostala od Výboru pro práva dítěte přes 50 doporučení

22. 6. 2011

čas čtení 3 minuty

tisková zpráva Ligy lidských práv

21. června vydal výbor pro práva dítěte OSN závěrečná doporučení, v nichž kritizuje Českou republiku za slabou ochranu práv dětí a urguje vládu, aby plnila doporučení uložená v minulosti. 18 expertů na dětská práva vytklo České republice zejména přetrvávající segregaci romských dětí a dětí s postižením ve školách, vysoký počet dětí v dětských domovech či absenci nezávislého orgánu, jenž by dohlížel na dodržování Úmluvy o právech dítěte. Závěrečná doporučení jsou výsledkem jednání, které proběhlo 31. května tohoto roku v Ženevě.

Co dělat teď a co potom ?

22. 6. 2011 / Petr Kužvart

čas čtení 25 minut

Naše média - včetně těch veřejnoprávních - o tom většinou darebácky mlčí, ale svět je v pohybu. Evropa je v pohybu. Ekonomické problémy způsobené nezodpovědností globálního spekulantského kasína, deficitní hospodaření vládnoucích oligarchií, jež slouží jako záminka k prosazování neoliberálních, asociálně zaměřených systémových změn ve prospěch oněch oligarchií globálně se koordinujících, spolu s disproporcemi způsobenými zaostávání světového Západu za nově se rozíjejícími mocnostmi v čele s Čínou, Indií a Brazílií, to vše nezůstalo bez odezvy obyčejných lidí, na jejichž hřbetech a na jejichž úkor mají oficiálně prosazované změny jít. Vzepětí milionů v arabském světě, ve Španělsku, ale i v Řecku, Francii a třeba v Mexiku, ale i na Islandu svědčí stále a znovu o tom, že problémy, postavení a zájmy nás, obyčejných lidí, jsou víceméně stejně, protože reálný kapitalismus je také všude s jistými místními diferencemi ve své podstatě opět stejný - ten samý!

BRITÁNIE:

Soukromá univerzita BPP chce provozovat 10 britských veřejných univerzit

22. 6. 2011

čas čtení 1 minuta

Soukromá univerzita, provozovaná pro zisk, zveřejnila agresivní plán expanze, v jehož rámci chce provozovat nejméně 10 britských veřejných univerzit.

Firma BPP, která nabízí studentům kurzy podnikání a práva ve 14 britských studijních střediscích, oznámila, že se účastní rozhovorů s cílem převzít podnikatelskou část provozování univerzit.

Jak europoslanci zneužívají parlamentních výdajů

22. 6. 2011

čas čtení < 1 minuta

Evropský parlament dnes zveřejní tajnou zprávu o tom, jak široce europoslanci zneužívají svých parlamentních diet.

Vzhledem k tomu, že se Evropská unie snaží přesvědčit země jako Řecko, Irsko a Portugalsko, aby zavedly drastické škrty, zveřejnění informací o plýtvání peněz v Evropském parlamentu bude mít zřejmě explozivní dopad.

Poslanci mají během pětiletého funkčího období právo na diety ve výši až 30 milionů Kč.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Nápravy křivd na pozadí zločinů proti rozumu

22. 6. 2011 / Miloslav Štěrba

čas čtení 2 minuty

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) požádal Vrchní soud o přezkoumání rozsudku nad čtveřicí literátů, kteří byli před 38 lety odsouzeni za výtržnictví. V restauraci přitom "jen" zazpívali písně proti Rusům a urazili přítomného majora StB. Copak bylo trestného na textu:"Zahnat Rusy-vrahy do pekel kam patří"? Nebo není snad vtipné, že Ivan Martin Jirous vykousal v Rudém právu díru a prostrčil jí hlavu, řka: "Dnes jsem snědl Rudé právo, takhle jednou sežereme bolševiky".V kontextu přijatého zákona o 3. odboji mají tehdejší bojovníci proti režimu určitě nárok nejen na rehabilitaci, ale i na odškodnění. Byli totiž odsouzení "zločinným" režimem na 8 až 12 měsíců.

Jak prosté: Vláda by argumentovala mzdovými náklady

22. 6. 2011 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Jiří Baťa se domnívá, že by od vlády nedostal odpověď na otázku, co říká přesunu tradičních českých výrob do zahraničí. Jenže odpověď by samozřejmě zněla velice jednoduše: Výroba odchází za nižšími mzdovými náklady. Poněkud méně jasné je to jen v případě přesunu produkce Mochovské zeleniny do Rakouska, ale i tam možná pracují zahraniční dělníci levněji než v ČR - pokud nejde vyloženě o cílený přesun pracovních míst.

26769

Michala Toráčová: Vlastní popularity není nikdy dost

22. 6. 2011 / Pavel Pečínka

čas čtení 3 minuty

Hiphopeři na severní Moravě, ale čím dál víc i čtenáři Romano hangos, znají romského tanečníka Lukrecia Changa z Karviné. Loni jsme v RH představili i některé jeho přátele ze světa hudby a také Michalu Toráčovou. Ta je Lukreciovou přítelkyní, která se zabývá fotomodelingem. Zajímalo nás, co je doma u Changů nového...

Kdo v tom má prsty? Bude pan Kalousek ještě tvrdit, že jsme všechno "prožrali"?

22. 6. 2011 / Jiří Baťa

čas čtení 6 minut

V nevyžádané poště se mi objevil tento poněkud starší článek, který se mi jeví jako stále a ještě dlouho aktuální. Proto si jej dovoluji (s nepodstatnými korekturami) předložit i čtenářům BL a věřím, že je zaujme stejně, jako mne. Autor pan Josef Kroužil jistě promine, že jsem jej nepožádal o souhlas se zveřejněním. Jednak na něj nemám kontakt a také věřím, že jeho záměr byl stejný jako můj -- informovat co největší počet občanů. Nebo se mýlím?

Ani pirátsky, ani ústavně vždycky nesporná cesta nevede!

22. 6. 2011 / Miloš Dokulil

čas čtení 3 minuty

Ne že by záměr Pirátské strany týkající se internetových stránek s herní náplní měl narazit na vážné potíže třeba jen proto, že strana má název poněkud stimulující představu o aktivitách směřujících mimo legalitu. Na druhé straně brát automaticky Ústavu za vyčerpávající a kompletní zdroj k vždy právně konečným a nesporným závěrům také dobře nelze. Život a jeho možná právní interpretace jen zřídka vykazují takovou přímočarost a jednoduchost. Pochopitelně tím svérázným "peškem", který chodívá okolo, jsou jisté zájmy, které tím či oním přístupem k právní analýze konkrétního záměru sledují jak obhájci, tak kritikové.

Rozhodčí řízení v ČR nesmí být zákonem povolenou formou zlodějny

21. 6. 2011 / Aleš Uhlíř

čas čtení 5 minut

V článku "Rozhodčí řízení v pracovněprávních vztazích aneb konec práva na spravedlivý proces! (BL z 31. 3. 2011) jsem v rámci podrobnějšího právního rozboru kritizoval rozšíření rozhodčího řízení na oblast pracovněprávních sporů, umožněné od 1. 1. 2007 novelou Zákoníku práce. Nechci již jednou řečené opakovat, pro představu asi jen tolik, že pracovněprávní spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem mohou v rozhodčím řízení proběhnout bez předchozího ústního řízení, zaměstnanec může dostat rozhodčí nález současně s žalobou a nepodá-li námitky (o nichž rozhoduje opět rozhodce), je rozhodčí nález vykonatelný.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2011

12. 6. 2011

čas čtení < 1 minuta

V dubnu 2011 přispělo finančně na Britské listy 206 osob celkovou částkou 44 718.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.5. 2011 částku 117 797.11 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní

30702